Architektura  
Zpět  Zpět     Rubriku ARCHITEKTURA vede a příspěvky většinou píše historik architektury Zdeněk Lukeš, jehož články můžete taky najít v Lidových novinách, Revolver revue, Kritické příloze RR nebo Architektu. Na vaše reakce, připomínky a náměty se těší na adrese lukes@gts.cz.      
 
13.1.
Papuček - i auta jsou architektura (Nesmrtelné auťáky I - fiat 500)
10.1.
Rothmayerův Tereziánský trakt - podivuhodné stavby XIII
Archiv rubriky Architektura

Papuček - i auta jsou architektura
(Nesmrtelné auťáky I - fiat 500)

Fiat 500 - proporce (12 kB) Když už jsme s Astonem otevřeli mailovou korespondenci na téma veteránů (týkala se úžasných automobilů značky cord), napadlo mne, že vlastně automobilové karosérie jsou také architekturou - někdy lepší, někdy horší - a že bych se tomuto tématu čas od času mohl věnovat.

Koneckonců i já chtěl mít taky vždycky nějaké auto s karosérií, která nestárne (ovšem v rámci svých finančních možností). Kdysi jsem toužil po Isettě - maličkém BMW s dveřmi vpředu (otevíraly se i s volantem). Kombík (9 kB) Nakonec jsem si zakoupil miniaturní fiat 500. Jezdím s ním dodnes, dnes už většinou sám - manželka a tři děti se vejdou dovnitř jen teoreticky. Autíčko se jmenuje Papuček (teprve později jsme zjistili, že má jmenovce - jakéhosi dopisovatele Hlasu Ameriky Gregora Martina Papučka). Skvěle se s ním parkuje (vždy najdu místo, kam se nikdo jiný nevejde), spotřeba 3l/100km. Dřív jsem platil povinné ručení 60.- (auta s motory do 500ccm; dnes už tato kategorie neexistuje a nikdo ani nevěří, že taková auta byla). A hlavně jsme s Papučkem užili mnoho legrace. Pravda, v kufru není moc místa (je vpředu a mezeru mezi benzínovou nádrží a rezervou lze stěží vyplnit lékárničkou), sedíte-li vzadu, dostanete zpravidla křeče do nejrůznějších částí těla (vystupujete zkroucení, asi jako Josef Abrhám ve filmu Vrchni prchni! ze svého velorexu).
Fiat 500 - komunikace (22 kB)
Je zajímavé, že Italové dokonce vyráběli kombíka s plochým motorem vzadu, dále kabriolet na pláže s pletenými sedadly, dokonce byly i závodní verse - např. rakouský steyer-puch. Dnes už je nás - papučkářů málo, ale kdysi stávala aspoň jedna pětistovka v každé ulici. Zato jsou naše autíčka dokonalým lékem proti blbé náladě - lidé, hlavně děti - se smějí, pokud to ovšem nejsou suchaři. Papuček účinkoval v několika rodinných péefkách. Jedna známá Američanka ho pak viděla stát na ulici a hrozně se divila: "Já myslela podle těch fotek, že to je dětské šlapací autíčko", říkala tehdy.
S Papučkem jezdím občas na recepce. Naposledy na velkou slávu k výročí republiky. Popojížděl jsem ke Hradu v proudu mercedesů, bavoráků, audin a podobných strojů a působil jsem podezřelým dojmem. Nejdřív se nade mnou naklonila mladičká policistka (komunikuju s policií střešním oknem). Moc se smála a pustila mne dál. Čím blíž k Hradu, tím byli poldové starší, tlustší a nepříjemnější. Plážový model - kabriolet (19 kB) Jako by chtěli říct: takovým (ne)autem se na recepce nejezdí! Musel jsem pořád ukazovat pozvánku, zatímco vedle mne tiše klouzaly mercedesy. To na recepci u Američanů americký voják u brány ani nehnul brvou - otevřel bránu dokořán a dokonce salutoval…
A nakonec si připomeňme, že architektem fiatů cinquecento byl Dante Giacosa. Karosérie je z roku 1957 (tedy o tři roky mladší, než o něco větší bráška fiat 600). Má vzduchem chlazený dvouválcový motor vzadu, nejvyšší rychlost cca 110 km/h a plátěnou otevírací střechu. Pětistovka se přestala vyrábět na počátku sedmdesátých let. Někdy v letech 1970/71 jste si ji mohli koupit v našem Tuzexu.
Naše loňská rodiná PF s Papučkem (26 kB)

 
 
 
Klikací mapa