Architektura  
Zpět  Zpět     Rubriku ARCHITEKTURA vede a příspěvky většinou píše historik architektury Zdeněk Lukeš, jehož články můžete taky najít v Lidových novinách, Revolver revue, Kritické příloze RR nebo Architektu. Na vaše reakce, připomínky a náměty se těší na adrese lukes@gts.cz.      
 
24.1.
Pracoval u Franka Lloyda Wrighta i Le Corbusiera aneb Vladimír Karfík vzpomíná
20.1.
Gotická katedrála ční nad New Yorkem - podivuhodné stavby XIV
Archiv rubriky Architektura

Pracoval u Franka Lloyda Wrighta i Le Corbusiera
aneb Vladimír Karfík vzpomíná

Administrativní budova fy Baťa ve Zlíně, 1937-8 (12 kB) Ing. arch. Vladimír Karfík, 1901-1996 (3 kB) S architektem Vladimírem Karfíkem (1901-1996) jsem se seznámil někdy v polovině 80. let. Sešli jsme se párkrát v archívu architektury, kde jsem tehdy pracoval, a pak i u nás doma. V roce 1988 jsem s ním natočil dlouhý, asi dvouhodinový rozhovor, který nyní vychází v časopise Revolver revue.

Každé setkání s tím malým pánem se sněhobílými vlasy, snědou tváří a živýma očima bylo pro mne velkým zážitkem. Karfíkovi bylo tehdy hodně přes osmdesát, ale byl naprosto duševně svěží a měl mimořádný smysl pro humor. A především: jeho vzpomínky jsou prostě báječné! Vypráví různé historky ze svého bohatého života, nechlubí se, jen konstatuje a jeho příběhy jsou plné drobných postřehů, detailů, které dávají jednotlivým epizodám další rozměr. Obchodní dům Baťa v Brně, 1930 (34 kB) Navíc je krásné poslouchat vyprávění o době, kdy česká kultura i naše výrobky něco ve světě znamenaly, ať už to byla letadla, automobily nebo třeba taková maličkost jako tužka - versatilka, kterou si přivezl do USA a tam Američany šokoval - tehdy tam nikdo nic takového neznal! Karfík studoval na Technice v Praze, ale pak odešel do Paříže, kde si žil celkem dobře (jak líčí, koruna tam tehdy byla nejtvrdší měnou), pracoval u proslulého zakladatele moderní evropské architektury Le Corbusiera (viz díl o jeho pařížské vile), a to ještě v době, kdy neměl tento Švýcar za sebou žádné významné realizace, nicméně již vyprodukoval řadu manifestů avantgardní architektury. V Paříži se rovněž přátelil s Adolfem Loosem (viz Müllerova vila).
Pak Karfík odešel do Chicaga, kde pracoval ve firmě Holabird and Root, která projektovala mrakodrapy, ale potom přešel k pravděpodobně nejvýznamnějšímu architektu XX. století Franku Lloydu Wrightovi (viz díly o Mílovém mrakodrapu a Guggenheimovu muzeu). Karfík se zúčastnil stavby proslulého Wrightova pouštního ateliéru Taliesin West. Tam také kreslil perspektivy některých Wrightových výstředních projektů.
Kdyby byl náš architekt přišel k FLW v jiný čas, pravděpodobně by v USA už zůstal a určitě by se tam uplatnil. Tehdy však vrcholila hospodářská krize a tak se v roce 1930 vrátil domů, když mu známý průmyslník Baťa nabídl velmi dobře placené místo projektanta ve Zlíně. A nastává další anabáze Karfíkova života: v Baťově městě dostává okamžitě skvělé zakázky na obchodní domy, které se v zápětí staví v Bratislavě, Liberci, Brně, Amsterodamu, i na tovární areály firmy na všech kontinentech. Obchodní dům Baťa v Amsterodamu, 1937 (28 kB) Jeho vrcholným dílem je pak první československý mrakodrap a tehdy nejvyšší evropská budova (17 pater) pro administrativu Baťových závodů. Proslulým prvkem domu je pracovna Jana Bati v obrovské výtahové kabině, kterou se majitel firmy mohl bleskově dostat do kteréhokoli podlaží, aniž vstal od svého stolu. Ve Zlíně se Karfík rovněž znovu setkal s Le Corbusierem a byl svědkem jeho nápaditých, ale Baťou postupně odmítaných projektů.
Po válce odešel Vladimír Karfík na Slovensko, kde učil na tamní Technice a ještě jako takřka osmdesátiletý odejel na Maltu učit a projektovat dům maltské paní presidentky. Uznání se mu dostalo - jak už to bývá - až na samém sklonku života, kdy dostával čestné doktoráty, medaile a kdy se ještě dokonce podíval do Ameriky, kde mu ukázali stále funkční Baťovy továrny z třicátých let. Po návratu - to mu bylo asi třiadevadesát(!) ještě udělal na Obci architektů přednášku a s osobitým humorem komentoval i nejnovější výboje světové architektury.
Pokud vás téma zaujalo, pořiďte si poslední - 42. číslo RR. Příště se k rozhovoru s architektem Karfíkem ještě vrátím malou ukázkou.
 
 
 
Klikací mapa