Architektura  
Zpět  Zpět     Rubriku ARCHITEKTURA vede a příspěvky většinou píše Zdeněk Lukeš - pokud není uvedeno jinak, autorem příspěvků je právě Zdeněk Lukeš, historik architektury, jehož články můžete najít taky v Lidových novinách nebo časopisech Architekt, Revolver Revue a Umění a řemesla. Na vaše náměty, reakce a polemiky se těší na adrese lukes@gts.cz.      
 
1.2.
Flatiron Building / Times Building (O nejvyšší mrakodrap - 1. díl)

Minule bylo:
26.1.
Atelier Omicron vystavuje
Archiv rubriky Architektura

Flatiron Building / Times Building
(O nejvyšší mrakodrap - 1. díl)

D. Burnham: Flatiron Building, 1902-3 (22 kB) Začínám nový seriál v rámci rubriky architektura. Chtěl bych ho věnovat velmi zajímavému tématu - boji o nejvyšší dům na světě. V každém pokračování si představíme jednu stavbu, která vždy o něco posunula hranici, jež se zdála v té době nepřekročitelnou. Postupně tak budeme sledovat osudy fantastů - inženýrů, architektů i bláznivých investorů, kteří chtěli pokořit hranice lidských možností.

Náš příběh začneme v městě, které je dodnes centrem mrakodrapů - v New Yorku. To soupeřilo s Chicagem, které mělo zprvu určitý náskok, neboť výškové budovy se tam začaly objevovat už od osmdesátých let minulého století, zatímco v N. Y. byly ještě na přelomu století nejvyššími konstrukcemi kostelní věže. V roce 1903 však byla dokončena stavba, která se stala novým symbolem metropole a brzy si získala ohromnou popularitu (a to do té míry, že dala jméno celé čtvrti). Jmenovala se podle svého majitele Fuller Building, ale proslula pod výstižnou přezdívkou Flatiron Building (Dům Žehlička). Projektantem byl příznačně chicagský architekt Daniel H. Burnham, který měl s výškovými stavbami bohaté zkušenosti - byl např. autorem 14 patrové chicagské budovy Reliance (1894). Flatiron stál na trojúhelníkové parcele vymezené Broadwayí, Pátou avenue a Třiadvacátou ulicí. Výška byla téměř 300 stop (tj. cca 90m, tedy asi 1 a půl Petřínské rozhledny). Jde sice o ocelový skelet, ale fasády jsou z vápencových kvádrů s bohatou terakotovou dekorací ve stylu francouzské renesance a ukončuje je mohutná korunní římsa. Ta fasáda připomíná monotónní strukturou obří textilii a tím, že není členěna římsami, jak tehdy bylo obvyklé, působí velmi moderně (podobný princip použil, samozřejmě v mnohem menším měřítku, Plečnik na průčelí Univerzitní knihovny v Lublani). Kýlovitá špice fascinovala samozřejmě nejvíc - v nejužším místě měl dům jen šest stop! Spisovatel H. G. Wells ji v roce 1906 přirovnal k mohutné přídi lodě, která si razí cestu vzhůru proti proudu Broadwaye.
C. Eidlitz: Times Building, 1903-4 (11 kB)
Z Žehličky se stala kultovní stavba. Fotili ji Steichen i Stieglitz, jak se - zachumlána do mraků - rýsuje proti šedé obloze, scházeli se tu milenci a policajti chytali mladíky, kteří koukali, jak slečnám zvedá větrný vír okraje sukní, neboť vítr, který se dříve volně proháněl Broadwayí, nyní narážel na novou překážku, jež se mu postavila do cesty. Ostatně nic ze své noblesy Flatiron neztratil dodneška. Při určitých pohledech z Madison Square vypadá tato vznosná stavba jako list papíru - je to dáno perspektivou, s níž ovšem autor stavby počítal (v malém ten trik použil i jeden český stavitel - až pojedete od Turnova do Železného Brodu, hned při vjezdu do města je dům, který vypadá placatý, ač se směrem dozadu rozšiřuje). Těžko se to ale fotí, protože na Madison Square je velký provoz a musíte se proplést mezi auty na nepatrný ostrůvek se semaforem uprostřed.
Bohužel rekord nejvyšší stavby světa držela Žehlička jen rok - v roce 1904 byla dokončena 362 stop vysoká budova vydavatelství New York Times na Times Square o třicet ulic výš (arch. Cyrus L. W. Eidlitz). Ta byla postavena na obdobném principu, ale zdaleka nedosahovala kvalit Flatironu. V šedesátých letech byla navíc dost necitlivě zbavena dekoru a tak je dnes známá ze zcela jiného důvodu: tělo budovy pokrývají od země až po střechu desítky obřích reklam - symbol Times Square i celého New Yorku.

Příště: O nejvyšší mrakodrap II. - Singer Building
 
 
 
Klikací mapa