Architektura  
Zpět  Zpět     Rubriku ARCHITEKTURA vede a příspěvky většinou píše Zdeněk Lukeš - pokud není uvedeno jinak, autorem příspěvků je právě Zdeněk Lukeš, historik architektury, jehož články můžete najít taky v Lidových novinách nebo časopisech Architekt, Revolver Revue a Umění a řemesla. Na vaše náměty, reakce a polemiky se těší na adrese lukes@gts.cz.      
 
4.2.
Singer Tower (O nejvyšší mrakodrap - 2. díl)

Minule bylo:
1.2.
Flatiron Building / Times Building (O nejvyšší mrakodrap - 1. díl)
Archiv rubriky Architektura

Singer Tower
(O nejvyšší mrakodrap - 2. díl)

Ernest Flagg: Singer Tower, 1906-8 (10 kB) Posledně jsme se seznámili s počátkem mrakodrapů v New Yorku. Ty první jsou z dnešního pohledu spíš trpaslíky - měly kolem patnácti dvaceti pater. Na začátku tohoto století jich navíc vyrostlo nejen v největším americkém městě tolik, že aspirantů na neoficiální titul "nejvyšší stavba světa" bylo více. Jasno nastalo v roce 1908. Tehdy byla dokončena štíhlá věžovitá stavba na dolním Manhattanu, která přesáhla všechny ostatní výrazně - čněla totiž do výše 600 stop (skoro 200m) a měla tehdy neuvěřitelných 41 pater! Architekt Ernest Flagg ji navrhl v roce 1906 jako sídlo známé firmy Singer, která na konci minulého století nesmírně zbohatla na výrobě šicích strojů (a právě N. Y. s desetitisíci šičkami zejména v Čínské čtvrti byl tehdy jedním z center textilního průmyslu). Ernest Flagg: Singer Tower, 1906-8 - detail (15 kB) Styl Singeru byl ovlivněn francouzskými vzory - v USA tehdy nesmírně oblíbeným slohem, zvaným Beaux Arts, s charakteristickou mansardovou střechou a bohatě zdobeným průčelím a la francouzské barokní paláce (materiál ocel, cihly, terracotta). Ovšem pro mnohé byl největším šokem fakt, že nejvýraznější dominantou města už nebyl "boží stánek" - v tomto případě Trinity Church, ale administrativní - tedy komerční budova.

Konec Singer Tower je nicméně smutný. Nejde o to, že už po 18 měsících byl výškový rekord znovu překonán a Singer ztratil svůj primát nejvyšší budovy světa (viz příští pokračování seriálu), ale spíš o to, že nádherná stavba byla na přelomu šedesátých a sedmdesátých let zbořena, aby uvolnila místo obrovské krabici U. S. Steel projekční firmy Skidmore Owings Merrill na dnešní Liberty Plaza. H. M. Pettit: King´s Dream of New York, 1909 (33 kB) Ernesta Flagga by jistě neuchlácholilo ani konstatování, že je to největší stavba světa, která byla kdy destruována. Přesto je milovníkům architektury prvních mrakodrapů umožněno i dnes vidět Flaggovu budovu pro Singerovu firmu. Ta ovšem stojí jinde (i když ne zas tak daleko) - v Prince Street ve čtvrti SoHo hned naproti dnešní budově Guggenheimova muzea II. Pochází téměř z téže doby a je po rekonstrukci opět v plné kráse i se svou železnou konstrukcí fasády. Měří však bohužel pouhých pár desítek metrů.
Na závěr dnešního dílu si ještě prohlédněte, jak si americký kreslíř Harry M. Pettit představoval New York budoucnosti právě v době, kdy byl dokončen Singer Tower. Ostatně ten najdete na obrázku také (je zcela vlevo), jenže už zastíněn mnohem vyššími stavbami, nad nimiž proudí neslyšně vzduchem mohutné vzducholodi na všechny kontinenty.

Příště: Studenti z Liberce vystavují v Praze
A potom: Metropolitan Life Tower, aneb Benátky v New Yorku
 
 
 
Klikací mapa