Architektura  
Zpět  Zpět     Rubriku ARCHITEKTURA vede a příspěvky většinou píše historik architektury Zdeněk Lukeš, jehož články můžete taky najít v Lidových novinách, Revolver revue, Kritické příloze RR nebo Architektu. Na vaše reakce, připomínky a náměty se těší na adrese lukes@gts.cz.      
 
10.2.
Nouvelova Nekonečná věž v Paříži (O nejvyšší mrakodrap XVII)
7.2.
Cord - senzace na čtyřech kolech (Nesmrtelné auťáky II)
Archiv rubriky Architektura

Nouvelova Nekonečná věž v Paříži
O nejvyšší mrakodrap XVII

Panoráma Paříže - v popředí L´Arche, uprostřed vzadu Vítězný oblouk (32 kB) V nepravidelném seriálu o nejvyšších mrakodrapech jsme se před časem seznámili se současným rekordmanem Petronas Towers v Kuala Lumpur, s čínskou stavbou WFC, která se po dokončení v příštím roce stane nejvyšší na světě, i s vizemi architektů - např. projektem Sira Normana Fostera pro Londýn. Dnes se přeneseme do konkurenční Francie, kde sní rovněž své sny o nejvyšších budovách světa. A sní je také dnes patrně nejuznávanější francouzský architekt Jean Nouvel (ten teď staví v Praze Zlatý anděl na Smíchově, ve Psu jsem o něm psal v listopadu 1998).
Model Nouvelova mrakodrapu (16 kB)

V pařížské supermoderní a poněkud bezživotné čtvrti La Défense je hlavní dominantou známá l´ Arche dánského architekta Otto von Spreckelsena. Je navlečena na ose, která začíná u pyramid v Louvru a vede přes Place de la Concorde a Vítězný oblouk. Vedle Archy je zajímavý objekt CNIT se skořepinovou střechou a třetím prvkem do kompozice se měla stát Tour sans Fins (Nekonečná věž) Jeana Nouvela. Kdysi jsem se ho ptal, je.li pravda, že mrakodrap má stát na ploše starého hřbitova, který se tu rozprostírá, on mi vysvětlil že ne - hřbitov památkáři hlídají. Ale hned vedle něj se měla objevit stavba válcovitého tvaru s 95 podlažími a výškou 460m (tj. stejně, jako WFC v Šanghaji). Jde o tzv. sofistikovaný mrakodrap, vedle něhož působí - podle britského časopisu A. D. - tradiční americké mrakodrapy jako stavby z doby kamenné. Co je na Nouvelově věži tak originální? Konstrukčně jde o kombinaci betonové a ocelové konstrukce. Hlavní roli ale hraje sklo a světlo. Věž je u země černá (plášť z černé žuly) a postupně se prosvětluje, až mizí nakonec v mracích jako takřka transparentní. Navíc se tu střídají partie ze zrcadlového skla se sklem průhledným. Tak, jako u dalších Nouvelových staveb i zde je uplatněn princip vrstvení. Světelná hra je tak důmyslná, že ji lze proměňovat v čase - architektura se tak neustále mění, podobně, jako fasáda Arabského institutu v Paříži, pokrytá tisíci slunečními clonami, která kdysi francouzskému architektovi přinesla světovou slávu. Jeho nekonečná věž ale zůstala jen na papíře a modelech. Třeba ji jednou Pařížané postaví a jejich metropole získá další zajímavou dominantu.

Příště: Nad vašimi dopisy II

Model Nouvelova mrakodrapu - interiér (33 kB)
Model Nouvelova mrakodrapu - řez a půdorysy (44 kB)

 
 
 
Klikací mapa