Architektura  
Zpět  Zpět     Rubriku ARCHITEKTURA vede a příspěvky většinou píše Zdeněk Lukeš - pokud není uvedeno jinak, autorem příspěvků je právě Zdeněk Lukeš, historik architektury, jehož články můžete najít taky v Lidových novinách nebo časopisech Architekt, Revolver Revue a Umění a řemesla. Na vaše náměty, reakce a polemiky se těší na adrese lukes@gts.cz.      
 
26.2.
Věže snů (O nejvyšší mrakodrap V)

Minule bylo:
19.2.
Soutěž na Sovovy mlýny v Praze
Archiv rubriky Architektura

Věže snů
(O nejvyšší mrakodrap V)

B. G. Goodhue: Convocation Tower, 1921 (7 kB) Dnes se v našem nepravidelném seriálu (předchozí díly: 4, 3, 2 a 1), věnovaném historii nejvyšších budov světa, zastavíme u několika nerealizovaných projektů. Přesto, že tyto mrakodrapy nebyly nikdy postaveny, zaslouží si pro svou originalitu alespoň krátkou zmínku.

Už v roce 1921 vystavil podivínský architekt Bertram Grosvenor Goodhue nádherný projekt, ve svém výrazu ještě umocněný efektní perspektivní kresbou známého kreslíře mrakodrapů Hugha Ferrise. Je na ní zobrazena mohutná věž, tyčící se do výše tisíce stop. Je jakoby vytesána ze skály a svým gotickým zakončením připomíná věže katedrál. Součástí této Convocation Tower (Věže vzývání) byl ostatně chrám, umístěný v mohutné základně stavby. Mrakodrap měl stát na místě Madison Square Garden (té původní, později zbořené). Goodhue zemřel už v roce 1924, ale ještě několik let po jeho smrti byl obdobný mrakodrap - ale v mnohem menším měřítku - postaven podle jeho plánů v Lincolnu (Nebraska).
Larkin Bros.: Larkin Tower, 1926 (9 kB)
V roce 1924 se objevil další výstřední projekt, jehož autorem byl John Russell Pope. Tentokrát šlo o padesátipatrový mrakodrap ve tvaru obrovského egyptského obelisku. Měl stát při Páté avenue mezi 44. a 45. ulicí, později se s ním počítalo na jiném místě. (Obrázek této stavby zde nemám).
H. W. Corbett + D. E. Waid: Metropolitan Life North Building, 1929 (11 kB)
O dva roky později navrhli inženýři a architekti bratři John a Edward Larkinové neuvěřitelný mrakodrap pro konkrétní místo - při 42. ulici mezi 8. a 9. avenuí (později zde byla postavena jiná pozoruhodná výšková stavba - McGraw-Hill Building Raymonda Hooda). Larkin Tower měla dosáhnout výšky 1208 stop (se 110 patry), což je o 500 stop více, než tehdy stále ještě nejvyšší budova světa - nám dobře známý Woolworth. Na rozdíl od této dominanty však architektura proponovaného mrakodrapu nebyla příliš invenční - připomínala obrovský teleskopický dalekohled. Hranolovitá hmota v nepravidelných intervalech uskakovala směrem vzhůru, ale byl to příliš banální motiv, evokující výtvor dítěte, které na sebe vrší kostky stavebnice - pravda - v obludném měřítku. Problémy byly i s technologií a ekonomikou takového projektu. Speciálně navržená ocelová konstrukce byla sice reálná, ale věž by musela mít mnoho výtahů (počítalo se s kabinami s dvěma palubami nad sebou - jako u patrových autobusů), které by zabraly velkou část půdorysu stavby, kromě toho byla nahoře příliš štíhlá a obtížně využitelná. Jakkoli se v roce 1926 zdál projekt Larkinovy budovy neuskutečnitelný, netrvalo dlouho a byl postaven dům ještě o něco málo vyšší - Empire State Building (kterému samozřejmě věnuji jeden z příštích dílů).
Konečně ještě zmíním jiného obra, jehož výstavbě zabránila světová krize na přelomu 20. a 30. let. Šlo o druhou věž pojišťovny Metropolitan Life při Madison Square (ano - přímo v sousedství nám už dobře známé "benátské campanilly - viz III. díl našeho seriálu)". Architekti Harvey Wiley Corbett a D. Everett Waid počítali s osmdesáti podlažími ve stupňovitě uskakující pyramidě, která už nesla rysy nového stylu art déco, jenž ovládl americkou scénu jazzové éry konce 20. let. Mrakodrap se dokonce začal stavět, ale krize zabránila další práci - vedle starší budovy Napoleona Le Bruna z roku 1909 tak zůstalo jen torzo - mohutná základna mrakodrapu, který měl být nejvyšší na světě.

Protože chronologicky navazující díl, věnovaný vzrušujícímu souboji o nejvyšší mrakodrap, jehož vítězem se stal Allenův Chrysler Building, byl napsán v rámci rubriky o architektuře již před časem, můžete se na něj podívat hned teď zde. Poté se asi zase vrátíme do současnosti a podíváme se na soutěžní návrhy na český pavilón pro EXPO 2000 v Hannoveru.
 

 
 
Klikací mapa