Architektura  
Zpět  Zpět     Rubriku ARCHITEKTURA vede a příspěvky většinou píše Zdeněk Lukeš - pokud není uvedeno jinak, autorem příspěvků je právě Zdeněk Lukeš, historik architektury, jehož články můžete najít taky v Lidových novinách nebo časopisech Architekt, Revolver Revue a Umění a řemesla. Na vaše náměty, reakce a polemiky se těší na adrese lukes@gts.cz.      
 
6.4.
Otto Eisler

31.3.
Moroso vystavuje v Praze
Archiv rubriky Architektura

Otto Eisler

Otto Eisler (7 kB) Pozapomenutého brněnského architekta Otto Eislera (1893-1968) připomíná kvalitně připravená publikace, kterou vydalo na přelomu roku sdružení Obecní dům v Brně jako doprovod ke stejnojmenné výstavě v galerii Archa.

Eisler patřil k brněnské meziválečné avantgardě. Ta sehrála v moravské metropoli tak významnou úlohu, že zařadila Brno mezi nejmodernější města tehdejší Evropy. Běžně jsou připomínána jména jako Bohuslav Fuchs, Jiří Kroha, Jan Víšek, Jindřich Kumpošt, Josef Polášek. Méně už je sledována tvorba v Brně usazených Němců a Židů. Byli to zpravidla absolventi vídeňských škol (jako například nejznámější z nich Ernst Wiesner - autor brněnského krematoria, paláce Morava ad.) nebo brněnské německé techniky. To byl i případ Eislera, který pak od konce dvacátých let pracoval pro stavební firmu svého bratra. Projektoval činžovní a rodinné domy, které jsou výrazově mnohem nenápadnější, než stavby výše zmíněných projektantů. Tak je tomu ostatně i u pražských židovských projektantů - i ti neoslňovali elegantními liniemi, pásovými okny a dokonalými proporcemi svých staveb, šlo jim víc o to, aby se v nich lidé cítili co nejlíp. Z vnějšku bylo domy spíš nenápadné. Ty Eislerovy poznáte podle oken v líci fasády, půlkruhovitě zakončených balkónů, hladkých omítek a především jakési samozřejmé jednoduchosti.
Jedna z Eislerových staveb (21 kB)
Eislerův osud nebyl zvlášť šťastný: před válkou se mu sice podařilo uprchnout do Norska, ale to bylo také okupováno nacisty, byl zajat, poslán zpět a nakonec přece jen skončil v Osvětimi. Naštěstí však přežil a po válce se vrátil do Brna. Mnoho příležitostí k projektování však už nedostal (poslední prací byly pavilony pro brněnskou ZOO).
Je neuvěřitelné, jak kusé informace máme i o osobnostech, které tvořily před pár desítkami let. Tak i Eislerovy některé stavby v knize jsou označeny otazníky. Pamětníci jeho generace už odešli a pátrat dnes ve zdevastovaných archívech je někdy nadlidský výkon. O to cennější je, že se najdou v moravské metropoli badatelé, kteří zapomenuté osudy lidí, na jejichž tvorbu opět začínáme být hrdi, znovu připomínají. Publikaci Otto Eisler můžete získat na adrese Spolek Obecní dům, Srbská 66, 612 00 Brno. Autoři textů: Petr Pelčák, Jiří Kroupa, Lenka Kudělková; editoři: Petr Pelčák, Jindřich Škrabal, Ivan Wahla (mimochodem tito tři architekti svou vlastní tvorbou důstojně navazují na odkaz brněnské meziválečné avantgardy).

Příště: Zase mrakodrapy - Wrightův Mílový (O nejvyšší mrakodrap IX)
 

 
 
Klikací mapa