Architektura  
Zpět  Zpět     Rubriku ARCHITEKTURA vede a příspěvky většinou píše Zdeněk Lukeš - pokud není uvedeno jinak, autorem příspěvků je právě Zdeněk Lukeš, historik architektury, jehož články můžete najít taky v Lidových novinách nebo časopisech Architekt, Revolver Revue a Umění a řemesla. Na vaše náměty, reakce a polemiky se těší na adrese lukes@gts.cz.      
 
14.4.
Mílový mrakodrap Frank Lloyd Wrighta (O nejvyšší mrakodrap IX)
6.4.
Otto Eisler
Archiv rubriky Architektura

Mílový mrakodrap Frank Lloyd Wrighta
(O nejvyšší mrakodrap IX)

F.L.Wright pózuje u projektu Mílového
mrakodrapu, 1956 (6 kB) V našem nepravidelném seriálu o soutěži o nejvyšší dům se pomalu blížíme k současnosti - před námi je už jen pár posledních dílů závěrečné etapy horečného souboje. Nemůžeme však vynechat jeden nerealizovaný projekt, který znamená asi největší utopii, největší "odvaz". Vznikl v projekčním ateliéru génia moderní světové architektury Frank Lloyd Wrighta (1867-1959). Ten se výškovými stavbami zabýval jen okrajově, známy jsou spíš jeho romantické vily, Kaufmannův Dům nad vodopádem nebo třeba spirála Guggenheimova muzea v New Yorku. The Mile High Illinois Skyscraper - řez, perspektiva (31 kB) Výjimkami potvrzujícími pravidlo byly nerealizované projekty San Francisco Call Building (1912), Nat. Life Insurance do Chicaga (1924) nebo Rogers Lacy Hotel v Dallasu (1946). Co to vše bylo proti bláznivé myšlence postavit mrakodrap vysoký přesně jednu míli (1609m)?

Studii vypracoval FLW v roce 1956. Na plán napsal dedikaci Louisi Sullivanovi ("First made the tall building tall"), vynálezci výtahů Otisovi, autoru řetězového mostu Brooklyn Bridge Roeblingovi a dalším vynálezcům a konstruktérům XIX. a XX. století. Nás může těšit, že je mezi nimi i Čechoameričan Jaroslav Polivka, který postavil ve dvacátých letech v Praze nejednu významnou stavbu (palác Chicago na Národní třídě, Habich ve Štěpánské ad.), propagoval sklobeton a dokonce psal docela hezké básničky). V USA byl pak autorem mnoha patentů na betonové konstrukce.
Technická data Mílového mrakodrapu jsou zajímavá: Ocelová konstrukce, 528 pater, 130 000 osob (zaměstnanců i návštěvníků), výtahy na atomový pohon, 15 000 parkovacích míst pro auta, 100 pro helikoptéry. Půdorys budovy je ve tvaru dvojitého trojúhelníka. Systém konstrukce jádra připomíná meč, zaražený rukojetí do země a FLW si ho vyzkoušel u budovy Johnson Wax Co. v Racine. Na řezu budovou, kde je vidět ocelové jádro i kotvení monstrózní stavby, se dole u paty mrakodrapu krčí maličcí tvorečkové: ano, je tu egyptský obelisk, pyramida, eiffelka i tehdy nejvyšší budova - Empire State Building (viz minulý díl mrakodrapů). Jak vzpomíná Wrightova manželka Olgivanna, při cestě autem jednou poznamenal FLW ke svému spolupracovníkovi Carneyovi: "Míli vysoký? A proč skončit? Proč ne dvě nebo dokonce rovnou pět mil, bude-li to třeba?" Inu, verneovský fantasta.
Mílový mrakodrap měl stát v městě, pro nějž navrhl FLW většinu svých staveb - v Chicagu. Jak uvidíme v příštích dílech, stane se někdejší kolébka mrakodrapů opět - po letech dominance New Yorku - centrem nejvyšších budov světa.

Příště: Mrakodrapy: John Hancock v Chicagu (O nejvyšší mrakodrap X.)
 

 
 
Klikací mapa