Architektura  
Zpět  Zpět     Rubriku ARCHITEKTURA vede a příspěvky většinou píše Zdeněk Lukeš - pokud není uvedeno jinak, autorem příspěvků je právě Zdeněk Lukeš, historik architektury, jehož články můžete najít taky v Lidových novinách nebo časopisech Architekt, Revolver Revue a Umění a řemesla. Na vaše náměty, reakce a polemiky se těší na adrese lukes@gts.cz.      
 
20.5.
Architekt - fantasta Josef Havlíček - 100 let
17.5.
Grand prix architektury 1999
Archiv rubriky Architektura

Architekt - fantasta Josef Havlíček - 100 let

Josef Havlíček se slepicí (6 kB) Sta let by se v květnu dožil architekt Josef Havlíček. Byla to neobyčejná osobnost české architektury. Připomeňme si jen heslovitě jeden zajímavý lidský osud, který by mohl vydat na román.

JH studoval na technice, pak u prof. Gočára na AVU. Byl členem Devětsilu a patřil k levicové avantgardě. Jenže to byl paličák, který odmítal jakákoli dogmata a tak byl ve sporu s Karlem Teigem a po válce i s představiteli stalinské architektury - tzv. sorely.
Havlíček + Honzík: Palác VPÚ, Praha-Žižkov, 1929-34 (10 kB)
Ve dvacátých letech projektoval nejprve sám puristické domy pro vojáky v Kafkově ulici v Dejvicích. Spřátelil se s o něco starším malířem, architektem a věčným smolařem Bedřichem Feuersteinem. Bydleli ostatně oba ve Schnellově (dnes Šmeralově) ulici na Letné - každý na jednom konci. Pak je ale osud rozdělil: Feuerstein doslova utekl od projektu budovy Vojenského zeměpisného ústavu v Rooseveltově ulici, do kterého mu vojáci neustále nekompetentně kecali. Žil pak v Paříži, kde navrhoval výpravu a kostýmy pro slavný Ďagilevův balet a pracoval v ateliéru bratří Perretů - tehdy jedněch z nejvýznamnějších světových architektů. Pak dokonce odešel do Japonska. Z Paříže i Tokia posílal Feuerstein krásné dopisy svému mladšímu příteli Havlíčkovi do Prahy. Havlíček mu sděloval všechny zdejší drby, Feuerstein z odstupu komentoval dění na malém českém písečku s vtipem a sarkasmem. Netušil ovšem, že Havlíček jeho brilantní dopisy čte nahlas přátelům v hospodě. Mnozí kritizovaní pak na Feuersteina zanevřeli a po česku mu pak osladili život po návratu (Feuerstein spáchal v roce 1936 sebevraždu). Korespondence obou přátel je moc zajímavá a poučná pro pochopení situace v naší kultuře na přelomu dvacátých a třicátých let (Feuersteinovy dopisy jsem kdysi publikoval v časopise Umění, Havlíčkovy nyní vyšly zásluhou V. Valchářové v Listech Mánesa).
Dům v Letohradské (25 kB)
Havlíček projektoval pro firmu konstruktéra Jaroslava Polívky (o tomto pánovi viz zmínka v Mrakodrapech - dílu o Wrightově mílovém mrakodrapu). To byl palác Habich ve Štěpánské ulici, Chicago na Národní třídě a Dunaj tamtéž. Potom spojil síly se spolužákem Karlem Honzíkem a postavili po dramatických peripetiích "první pražský mrakodrap" - palác VPÚ na Žižkově. Mladým architektům tehdy kdekdo záviděl a k větším zakázkám se už dvojice H+H nedostala. Jak to tak bývá, přátelé se pohádali a rozešli. Havlíček ale prokázal svůj talent na dalších stavbách, z nichž vyniká snad nejkrásnější pražský moderní činžovní dům v Letohradské ulici na Letné.
Po válce navrhl JH ještě několik supermoderních mlékáren a bytovky v Labské kotlině v Hradci Králové. Sorelu dělat nechtěl a tak až do konce života kreslil unikátní konstrukce směrem vzhůru se zužujících mrakodrapů, vzdáleně připomínajících indiánské teepee zvětšené do gigantických rozměrů. Zkoušel - i v těžkých padesátých letech - štěstí i v mezinárodních soutěžích, např. na palác United Nations do New Yorku. Dobří přátelé se pokoušeli dostat Havlíčka na Techniku - byl by býval asi báječným profesorem, - ale nepodařilo se. Jeden z nejtalentovanějších českých projektantů zemřel v roce 1961. Po smrti jeho paní sochařky Marty Jiráskové (mj. autorka bronzové sochy dívky, která původně stála před vstupem do zmíněného činžáku na Letné, dnes je umístěna u trosky Bruselské restaurace), byly cenné Havlíčkovy kresby, plány i osobní předměty vyházeny do popelnice, odkud je naštěstí náhodou zachránili architektovi přátelé.
Vize Josefa Havlíčka i projekty a fotografie realizovaných staveb můžete vidět na malé výstavě ve Veletržním paláci.

Příště: Nový rekordman se staví v Číně. (O nejvyšší mrakodrap XIV)
 

 
 
Klikací mapa