Architektura  
Zpět  Zpět     Rubriku ARCHITEKTURA vede a příspěvky většinou píše Zdeněk Lukeš - pokud není uvedeno jinak, autorem příspěvků je právě Zdeněk Lukeš, historik architektury, jehož články můžete najít taky v Lidových novinách nebo časopisech Architekt, Revolver Revue a Umění a řemesla. Na vaše náměty, reakce a polemiky se těší na adrese lukes@gts.cz.      
 
10.6.
Jelení příkop otevřen!
3.6.
Ludwig Mies van der Rohe: Vila Tugendhat v Brně, 1929-30 (Sedm staveb)
Archiv rubriky Architektura

Jelení příkop otevřen!

J. Pleskot,J. Kantorová, J. Svobodová: model portálu tunelu mezi horním a dolním příkopem (22 kB) Konečně! Přede dvěma lety byl otevřen Horní Jelení příkop na severním předpolí Pražského hradu, tuto sobotu přibyla i dolní část (obrázky O. Neffa zde). Od roku 1990 pracuju na Hradě a celá léta jsme si lámali hlavu, jak příkop zpřístupnit a přitom nenutit lidi, aby se na konci trasy museli zase vracet zpátky na Prašný most. Při přestavbě Chotkovy silnice v 60. letech totiž zmizely chodníky, neboť asi nikdo nepočítal s tím, že přísně střežený příkop s Husákovým supertajným krytem bude někdy otevřený pro veřejnost. Chotkovu silnici nelze překlenout mostem, ani podkopat (i když jsme za ta léta zkoušeli nejrůznější projekty). Zbývala poslední varianta - vyvést návštěvníky na staré kamenné terasy na svahu nad silnicí a odtud na Klárov. To je velmi levné řešení a navíc asi jedině možné - ochránci přírody striktně trvali na ochraně tohoto v centru velkoměsta neuvěřitelného biokoridoru, kde mimochodem najdete bažanty, zajíce, hlemýždě, vážky a další pozoruhodnou havěť. Myslím, že přísná kritéria tu jsou zcela na místě. Vím, lávka ve svahu je poněkud nepohodlná a hlavně znemožňuje přístup starým lidem a vozíčkářům, což je diskriminující. Ale stejně diskriminující je třeba i to, že na věž katedrály nevede pohodlný výtah, přesto, že je odtud impozantní výhled na celé město. Pražský hrad se severním předpolím (v kruhu býv. Prašný most) (30 kB) Památky a krajinu prostě nelze vždy přizpůsobit všem požadavkům (vzpomínám si na hádku s mým americkým strýcem - zlobil se, že nemůže vyjet autem k poutnímu kostelu na Hostýně; v Americe by prý toto řidičům za vysoký poplatek umožnili, peníze by pak šly na údržbu památky. Přesto si myslím, že tehdy neměl pravdu). Naštěstí je dnes na Hradě tolik míst, kde je bezbariérový přístup, že to snad tak nemusí vadit. Do Dolního Jeleního příkopu se prostě lze od Klárova dostat jen stezkou, neboť zásahy do terénu by tu nebyly moudré. Alespoň do doby, než bude hotov tunýlek spojující horní a dolní příkop. Na rozdíl od roztrpčeného Ondřeje Neffa (viz článek v pondělním Psu) doufám, že stezka bude dobře sloužit, masová procesí turistů bych tady ale neočekával. Taky Horní Jelení příkop je téměř prázdný, neboť účastníci zájezdů se bohužel nedají svést z tradičních tras.

A teď, co tu je k vidění: Pokud vstoupíme do malé branky u Prašného mostu, mineme areál Stájového dvora vlevo a vstoupíme na širokou cestu vedoucí podél horní hrany příkopu. Trasa tunelu valem Prašného mostu (30 kB) Půjdeme-li po ní dál pod Míčovnou, dojdeme až k novému skleníku - Oranžérii - od proslulé britské architektky českého původu Evy Jiřičné. Tady bohužel cesta zatím končí, ale příští rok, až budou dokončeny nezbytné úpravy, bude možné pokračovat až do Chotkových sadů a dále na Letnou. Povede tu taky cyklistická stezka, která nyní běží nešťastně mezi auty po Mariánských hradbách. Vrátíme-li se zpět k vstupní brance, můžeme sestoupit stezkou do Jeleního příkopu. Mineme krásný památník vztyčený v roce 1947 na počest lidí, které na konci války postříleli v příkopu Němci. Je od Plečnikova asistenta Otto Rothmayera. Za chvíli se ocitneme ve zcela jiném světě. Na rozdíl od "přívětivého" Horního Jeleního příkopu je tu přítmí, vlhko, dole vede jen potok Brusnice a podél něj široká asfaltová cesta, kterou tu vybudovali za Husáka pro obrněné transportéry. Vlevo míjíme betonový vstup do komunistického krytu a pokračujeme k východnímu konci. Nad námi se vpravo tyčí nefalšovaný středověký hrad a my můžeme být rádi, že se Marii Terezii nepodařilo zasypat všechny příkopy a přeměnit hrad i na severní straně na zámek. Prudké stráně se starými ztepilými stromy jsou porostlé břečťanem. Na konci nás čeká buď stezka nahoru na Opyš, vedoucí pod Daliborkou, nebo nová lávka, směřující na staré kamenné terasy s ocelovými můstky, a dále novými betonovými schody na cestu ke Klárovu. V budoucnu otevřeme i stezku k Belvedéru (ale až tam bude dokončena úprava té výše zmíněné cesty do Chotkových sadů).
Takže - komu nevadí trochu nepohodlí a chce se nahlédnout do dosud zapovězeného přítmí Jeleního příkopu, nechť se přijde podívat!
(Abych nezapomněl: cestu a budoucí tunel projektoval AP ateliér Josefa Pleskota, stavěl Metrostav, investovala Správa Pražského hradu ve spolupráci s nadací Vize).
 
 
 
Klikací mapa