Architektura  
Zpět  Zpět     Rubriku ARCHITEKTURA vede a příspěvky většinou píše Zdeněk Lukeš - pokud není uvedeno jinak, autorem příspěvků je právě Zdeněk Lukeš, historik architektury, jehož články můžete najít taky v Lidových novinách nebo časopisech Architekt, Revolver Revue a Umění a řemesla. Na vaše náměty, reakce a polemiky se těší na adrese lukes@gts.cz.      
 
24.6.
V Bruselu vznikla secese I
17.6.
Josef Zasche - splátka dluhu
Archiv rubriky Architektura

V Bruselu vznikla secese I

Staré bruselské náměstí (18 kB) O Bruselu se dnes mluví a píše především v souvislosti s dioxinovými kuřaty, jedovatou cocacolou a centrálou NATO. Já tam ale jel ze zcela jiného důvodu: konala se tu mezinárodní konference na téma evropská secesní architektura. Bylo to ostatně místo pro toto téma jako stvořené. Málokdo to ví, ale secese kupodivu nevznikla ani v Paříži, Vídni, Mnichově nebo jiné metropoli, ale právě tady. Architekt Victor Horta tu postavil už v roce 1893 pro pana Tassela dům, jehož kovová konstrukce je formována do tvarů rostlinných, jsou tu skleněné vitráže, keramické mozaiky a další atributy tohoto divokého stylu, který do jiných měst proniknul až o pár let později.

Konference byla zajímavá, zástupci různých měst se secesní zástavbou od Barcelony až po norský Alesund a od Glasgowa až po Rigu se tu dohodli na spolupráci, vytvoření společných webových stránek a propagaci secese včetně úsilí zachránit ohrožené stavby a prvky. Prohlídka města, kde jsem od svých 18 let nebyl, však byla dost tristní. Centrum - až na krásné historické náměstí a pár přilehlých ulic - je plné neobyčejně ohavných betonových, ocelových a skleněných krabic, které se měřítkově zcela vymykají původní struktuře středověkého města. Victor Horta: Maison du Peuple, 1897 (zbořeno 1965) (18 kB) Dokonce i krásná gotická katedrála je obklopena těmito monstry, jedno má na fasádě betonový "opěrný systém" i s fiálami - no je to kýč až běda! Ptal jsem se belgických kolegů s účastí, jak byla tato metropole zničena za války, ale oni říkali, že nijak zvlášť, nejvíc se prý řádilo v šedesátých a sedmdesátých letech, kdy zde mělo vzniknout "hlavní město Evropy". Bruselané se totiž za své město, plné malých domečků, velmi styděli. Až do třicátých let se smělo stavět jen na středověkých parcelách - šířka fasády max. 7 metrů. Kolem centra tak vznikly z dnešního hlediska půvabné čtvrti malých domečků. Bohužel i dnes jsou celé bloky těchto staveb prázdné a určené k likvidaci (eufemismus: ke zhodnocení pozemku). Mnohé z těch starých domků byly secesní, ale dříve byl tento styl shledáván nemoderním. Dnes už jsou nejen Belgičané na secesi hrdí, a alespoň tyto stavby jsou ušetřeny.
Ne, nejsem v žádném případě nějaký staromilec, ale když ta architektonická úroveň nových pyšných dominant belgické metropole je tak hrozná! Kdyby si alespoň vzali dobré architekty... (Slavný belgický projektant Lucien Kroll dostal šanci jen na předměstích). Příznačné bylo i ubytování: organizátoři nás umístili do luxusního hotelu Hilton, což je ohavná betonová věž přímo v centru. Pravda - měl jsem pokoj až nahoře a celoskleněnou stěnou jsem se mohl dívat na celé město pod sebou, ale tento pohled byl vykoupen dalším zničením městského centra. Na poslední noc jsem se naštěstí přesunul do miniaturního hotýlku u starého náměstí.
Chvála Bohu tu ještě pár secesních staveb zbylo (i když mnohé z nejvýznamnějších, včetně Hortova Maison du Peuple, bylo v šedesátých letech zbořeno). Jsou nádherné a podíváme se na ně blíže příště.
 
 
 
Klikací mapa