Architektura  
Zpět  Zpět     Rubriku ARCHITEKTURA vede a příspěvky většinou píše Zdeněk Lukeš - pokud není uvedeno jinak, autorem příspěvků je právě Zdeněk Lukeš, historik architektury, jehož články můžete najít taky v Lidových novinách nebo časopisech Architekt, Revolver Revue a Umění a řemesla. Na vaše náměty, reakce a polemiky se těší na adrese lukes@gts.cz.      
 
1.7.
Franta Sander - lodě na pevnině
28.6.
V Bruselu vznikla secese II
Archiv rubriky Architektura

Franta Sander - lodě na pevnině

Franta Sander: Projekt hydroelektrárny na ostrov Štvanice v Praze (13 kB) Agentura Da-Da připravuje pro druhý program České televize dlouhodobý seriál Deset století architektury. Patřím k expertům, kteří vybírají jednotlivá témata a dělají odborné poradce režisérům, kteří se těchto témat ujmou. Do "mého" období patří zhruba léta 1850-1950. Do roku 2001, kdy celý cyklus skončí, jsem samozřejmě musel vybrat jen určité stavby nebo soubory staveb, které znamenají nějaký významný mezník ve vývoji české architektury nebo představují klíčové osobnosti. Upřímně řečeno, raději než notoricky známé dominanty a slavné architekty, o nichž byly výstavy, články a filmy, hledám neznámé nebo zapomenuté skvosty nebo projektanty, kteří jsou neprávem opomíjeni. Mezi takové patří i Franta Sander (1871-1932), český architekt, absolvent ČVUT a dlouholetý profesor průmyslové školy, jehož jméno bylo donedávna možno najít v knížkách jen v souvislosti se zmínkou, že na přelomu století projektoval interiéry slavných pražských hospod U Fleků a U Glaubiců. Franta Sander: Projekt zdymadla v Hoříně, 1905 (13 kB) Přitom Sander pracoval takřka celý život jako projektant nádherných vodních staveb, které souvisely s velkorysou akcí splavnění Labe a Vltavy. Mnohé z nich notoricky známe. Projektoval zdymadla, jezy, regulace nábřeží, přístavní objekty, vodárenské věže a dokonce i malé majáky a přístaviště. Kdysi jsem psal o Sanderovi článek do Technického magazínu (č. 12/1987) a tak jsem nakonec našel alespoň pár prchavých stop, z nichž se dal jakž takž sestavit jeho osud.

Sander se plavil do USA a tato cesta parníkem přes Atlantik jako by zanechala v jeho díle trvalou stopu. Jeho stavby byly často opatřeny nautickými prvky: kruhovými okny, vlajkovými stěžni, kapitánskými můstky a podobnými detaily. Zachoval se dokonce (bohužel nerealizovaný) projekt hydroelektrárny na ostrov Štvanici v Praze ve tvaru kolesového parníku (dnešní elektrárna s Francisovými turbínami na špičce tohoto ostrova je od arch. Dlabače). Vodárenským věžím zase s oblibou dával podobu majáků. Franta Sander ovšem používal tradiční materiály, neboť vodní stavby musí odolávat velkým tlakům vody a ledu. Proto se stavělo z kamene (pražská nábřeží z kyklopského zdiva) a betonu, tam, kde nebyly objekty takto namáhány, přišly ke slovu cihly i hrázděné konstrukce. U Sandera se tak prolínají různé materiály, vodní prvky a svérázná secese přelomu století. dymadlo v Hoříně, 1905 (11 kB) K nejkrásnějším stavbám patří hydroelektrárna s mostem přes Labe v Hradci Králové, zdymadlo v Hoříně (je dobře vidět z vyhlídky mělnického zámku nad soutokem Vltavy a Labe), železný most v Roudnici nad Labem nebo mnohé realizace v Praze: staré budovy holešovického přístavu, nábřeží s tzv. hydrologickými sloupky (na Františku a v Podskalí), zdymadlo při ostrově Štvanice s domem plavidelníka, úpravy ukončení Slovanského a Dětského (dř. Židovského) ostrova. A právě tady bylo splavnění Labe a Vltavy na konci 20. let slavnostně dokončeno. Sander pro toto místo už na přelomu století vyprojektoval kruhovou pergolu - altán, schodiště a pylon se sochou Vltavy a jejích přítoků (autorem plastik byl Josef V. Pekárek).
Sanderovy stavby byly natolik kvalitně provedené, že bez problémů přežily do dnešních dnů (až na výjimky, jako např. pův. dřevěná lávka na Židovský ostrov). Většinou jsou také pěkně opravené (Hradec Králové, holešovický přístav při Jankovcově ulici, Hořín). V archívu architektury NTM na Invalidovně se dodnes dochovaly nádherné Sanderovy kresby a skici, často obrovských formátů. Chcete-li si i vy připomenout dílo zapomenutého umělce, dívejte se v neděli 4. července v 21:00 hodin na ČT 2 (repríza další neděli v 8:30 ráno). Režisérkou filmu je Jana Hádková.
 
 
 
Klikací mapa