Architektura  
Zpět  Zpět     Rubriku ARCHITEKTURA vede a příspěvky většinou píše Zdeněk Lukeš - pokud není uvedeno jinak, autorem příspěvků je právě Zdeněk Lukeš, historik architektury, jehož články můžete najít taky v Lidových novinách nebo časopisech Architekt, Revolver Revue a Umění a řemesla. Na vaše náměty, reakce a polemiky se těší na adrese lukes@gts.cz.      
 
12.7.
Nezabíjejte staré stromy (K obnově parku na Karlově náměstí)
8.7.
Gehryho a Milunićův Dancing House očima veřejnosti
Archiv rubriky Architektura

Nezabíjejte staré stromy
(K obnově parku na Karlově náměstí)

Karlovo náměstí (Dobytčí Trh) v roce 1810 (21 kB) Často jsem dotazován, co si myslím o dosti rasantní obnově parku na Karlově náměstí na Novém Městě v Praze. Upřímně řečeno, domnívám se, že po určité době je možno parky - zvlášť, jsou-li v zanedbaném stavu - obnovit nebo možná i znovu založit. Ostatně víme, že dříve to bylo běžné a často byl jediným důvodem nový styl nebo chcete-li nová móda zahradní architektury. Dnes asi k takovým zásahům musí být pádnější důvod, protože i parky založené v minulém století mají svůj řád, jsou vlastně také památkou a ten řád by měl být dochován (a je-li porušen, měl by být obnoven). Přesto je mi poněkud úzko, když přijdu na Karlovo náměstí a vidím tu holinu v severní partii. navíc tu zbyl dosti ošklivý objektík jakési trafostanice, který měl být dozajista odstraněn, zasunut pod terén nebo přemístěn jinam.
Karlovo náměstí po založení parku v r. 1870 (21 kB)

Chápu, že je třeba odstranit uschlé a nemocné stromy, ale ty, které nebyly takto poškozeny, měly na náměstí zůstat, aby byly nahrazeny až poté, co bude jejich stav kritický. Chápu, že tento postup je obtížný u alejí, kde dosazování stromů mezi vzrostlé jedince je problematické, protože nemají dost světla, ale to není případ Karlova náměstí.
Josip Plečnik v roce 1920 vytvořil velmi radikální projekt obnovy Jižních zahrad pod Pražským hradem. Odmítl všechny barokní reminiscence a navrhl jednoduchý rastr přímých pískových cest a travnatých koberců. Park pak doplnil o drobné solitéry na významných místech. Snížil rovněž obrannou zeď, aby byla ze zahrad vyhlídka na celé panoráma města. Byla tu však celá řada starých stromů, které se do Plečnikovy kompozice nehodily. Nechal proto vysadit nové dřeviny tam, kde je potřeboval. Ale žádný starý strom nedal vykácet! Strom uprostřed cesty v Jižních zahradách Pražského hradu (23 kB) Chtěl, aby dožily, i když stály často na místech, kde je nemohl potřebovat. Až půjdete Rajskou zahradou, všimněte si, že v místě, kde stojí velká kamenná mísa, je zídka ohraničující trávník přerušena tam, kde stojí strom. Ten je zídkou obkroužen a ta pak pokračuje dál v původním směru. Další dřeviny stojí uprostřed cesty.
Snad poněkud nepraktické, ale je to vyjádření úcty k přírodě, ke stromu, který tu tiše roste po celá staletí.
A to je možná ta správná cesta, jak řešit obnovu starých parků, třeba i toho na Karlově náměstí…
 
 
 
Klikací mapa