Architektura  
Zpět  Zpět     Rubriku ARCHITEKTURA vede a příspěvky většinou píše Zdeněk Lukeš - pokud není uvedeno jinak, autorem příspěvků je právě Zdeněk Lukeš, historik architektury, jehož články můžete najít taky v Lidových novinách nebo časopisech Architekt, Revolver Revue a Umění a řemesla. Na vaše náměty, reakce a polemiky se těší na adrese lukes@gts.cz.      
 
22.7.
Původní mosty na dálnici D1 (Jan Cinger)
15.7.
7 staveb: Kolektivní dům v Moskvě
Archiv rubriky Architektura

Původní mosty na dálnici D1

Tentokrát přispěl do rubriky ARCHITEKTURA Jan Cinger článkem o zajímavých dálničních mostech.

Mrzí mě, když pozoruji, jak stále větší část naší, převážně NOVÁcké veřejnosti vnímá naše předky jako směšné postavičky z retrospektivních střihových filmových dokumentů, které se pohybují zrychleně, komicky zdraví okolí máváním klobouků nad hlavou a volají své pošetilé "Nazdáááár!".

Díky těmto falešným představám pak mnozí současníci snadno podléhají sebeklamu "já jsem nejchytřejší" a odmítají se jakkoli poučit, třeba i z historie. Bohužel se jedná i o lidi na místech s velkou rozhodovací pravomocí - viz. např. poznámka Ing. Lukeše o "obnově" parku na pražském Karlově náměstí.
Most u Borovska po dostavbě (36 kB) Obr.1: Takhle krásně vypadal, když byl dostavěn
Dovolte mi proto, prosím, malou odbočku, zdánlivě nesouvisející s daným tématem. Jako strojař vím, že jakýkoli stroj (ale platí to i o lidech), který se zbaví "zpětné vazby" se řítí do sebedestrukce. Pro jistotu uvedu malý příklad: pokud řídím auto a v domnění, že řadím jedničku, zařadím zpátečku (a je jedno jestli to udělám v dobré vůli, z neznalosti, z hlouposti anebo z přesvědčení, že ti, co mi tvrdí, že to není jednička, ale zpátečka "jsou blbci", protože "já jsem nejchytřejší"), tak při rozjezdu mi oči, jako "zpětnou vazbu", podají informaci, že okolní krajina ubíhá dopředu. Pokud jí vyhodnotím správně, uvědomím si, že couvám, takže mohu zastavit a svou chybu opravit. Nemám-li "zpětnou vazbu" nebo špatně vyhodnotím její informaci, budu se chovat, jako bych jel dopředu. Co z toho může vzniknout, je v tomto případě jasné na první pohled. Pokud tak činí zákonodárci při tvorbě nových zákonů nebo vláda při vytyčování dlouhodobých koncepcí, není to již tak patrné.
Historická zkušenost patří mezi nejdůležitější prvky umožňující správné vyhodnocení "zpětně vazebných" informací, neboť stále mj. platí "Národ, který zapomene svou historii, je odsouzen ji prožít znovu"!
Naši "směšní" předkové totiž, oproti nám, dokázali v neuvěřitelně krátké době, na dnešní poměry, bez složité elektroniky a těžké mechanizace např. postavit Petřínskou rozhlednu - 5 měsíců a 5 dnů (!), lanovou dráhu na Petřín - 6 měsíců a 1 den (!), Strahovský stadion (to vůbec není důsledek komunistické spartakiádní megalomanie, jak se mnozí domnívají, ale výsledek Sokolského nadšení před 8. sletem v roce 1926 a 9. sletem v r. 1932) nebo grandiózní, i když zbytečné, pohraniční obranné pevnosti a bunkry (ironií osudu měly být dokončeny v padesátých letech). Rád bych se proto těmto tématům věnoval v některém z příštích příspěvků.
Most u Borovska dnes (20 kB) Obr.2: A tohle z něj zbylo po napuštění vodního díla Švihov na Želivce - smutný pohled
Ne nadarmo patřila Československá republika před 2. světovou válkou a těsně po ní mezi nejvyspělejší státy světa. Jména jako Baťa, Škoda nebo i Karel Čapek (slovo ROBOT dal světu právě on ve své hře R.U.R.) mají ve světě dobrý zvuk i dnes.
V tomto příspěvku bych se rád věnoval málo známým skutečnostem o naší první dálnici (D1) z Prahy do Brna (resp. Bratislavy). Její historie se totiž nezačala psát až v šedesátých létech. Už v r. 1935 byl vypracován projekt dálnice Plzeň - Zlín - Košice. Ta vedla relativně nejkratší cestou a vyhýbala se proto Praze i Brnu. Později byl projekt přepracován a dálnice vedla od západní hranice k východní po trase Cheb - Jindřichův Hradec - Brno - Nitra - Košice - Užhorod - Chust. Nakonec byla v roce 1938 schválena trasa Praha - Brno - Košice, v podstatě v podobě, v jaké jí známe dnes.
Po okupaci Československa fašistickými vojsky, vzniku protektorátu Čechy a Morava a odtržení Slovenského štátu byla 2.5.1939 zahájena stavba úseku Praha - Jihlava. Stavební práce trvaly až do května 1942, kdy Němci usoudili, že stavební materiál potřebují jinde a práce zastavili.
Brzy po osvobození, 1.10.1945 byl vydán dekret o dostavbě dálnice, tentokrát Praha - Brno - Bratislava. Začátkem 50. let byla ale stavba zastavena definitivně.
Až teprve v r. 1967 byla zahájena stavba nové dálnice, s částečným využitím prvků dálnice původní.
Dvojmost u Hořic (24 kB) Obr.3: Myslím, že mi dáte za pravdu, že pohled na tento dvojmost stojí za to

Na 62. kilometru sice není vidět, ale po levé straně dálnice ve směru od Prahy, uprostřed vodní nádrže Želivka (Švihov) nad bývalým údolím Sedlického potoka u zbytku obce Borovsko stojí most první dálnice, který dnes vede od nikud nikam.
Druhý podobný most, který ale potkal lepší osud, protože může alespoň částečně sloužit svému účelu, je na 76,5. kilometru. Kapacitně už pro novou dálnici nestačil a tak byl nad ním postaven ještě jeden most. Při troše dobré vůle ho lze pozorovat při příjezdu k němu, ale chcete-li jej vychutnat naplno, sjeďte ve směru na Brno na 75. km (výjezd Hořice) z dálnice (zdržení je to nepatrné) a vydejte se po okresce, která přes něj vede (v současné době se tam můžete o víkendech vyhnout zácpě na uzavírce před Humpolcem).
Pokud máte zájem, zde naleznete více obrázků uvedených mostů, mapy a poněkud citovější povídání i o některých dalších mostech na dálnici D1. Vzhledem k tomu, že se jedná o americký server je lépe navštívit jej v dopoledních hodinách našeho času, kdy Američané ještě spí.

Jan Cinger

 
 
 
Klikací mapa