Architektura  
Zpět  Zpět     Rubriku ARCHITEKTURA vede a příspěvky většinou píše Zdeněk Lukeš - pokud není uvedeno jinak, autorem příspěvků je právě Zdeněk Lukeš, historik architektury, jehož články můžete najít taky v Lidových novinách nebo časopisech Architekt, Revolver Revue a Umění a řemesla. Na vaše náměty, reakce a polemiky se těší na adrese lukes@gts.cz.      
 
12.8.
Díváme se, jak nám Bruselská restaurace mizí před očima
9.8.
Nová knihovna v Liberci
Archiv rubriky Architektura

Díváme se, jak nám Bruselská restaurace mizí před očima

Cubr-Hrubý-Pokorný: Čs. pavilon (vlevo) a restaurace v Bruselu, 1958 (18 kB) Dneska budu zase dost naštvaný. Přímo před očima Pražanů mizí jedna z mála staveb, která proslavila československou poválečnou architekturu ve světě a navíc symbolicky definitivně poslala k šípku celou stalinskou éru: restaurační pavilon PRAHA EXPO ´58 (jak zní oficiální název, ale všichni ji říkali Bruselská restaurace). Připomínám, že původně stála vedle našeho pavilonu na světové výstavě v Bruselu v roce 1958. Projektovali ji autoři pavilonu František Cubr, Josef Hrubý a Zdeněk Pokorný, kteří za tyto dvě stavby dostali Grand prix - tedy nejvyšší ocenění výstavy (právem, šlo o velmi subtilní ocelovou konstrukci, pavilony působily lehce, elegantně, restaurace jakoby se vznášela). Cubr-Hrubý-Pokorný: Čs. pavilon (vlevo) a restaurace v Bruselu, 1958 (23 kB) Na designu interiéru, a to nejen dekorativních paneau, lamp a nábytku, ale taky ubrusů, nádobí, příborů, dokonce i livrejů pro personál(!) se podíleli desítky našich umělců, v čele s malířem prof. Aloisem Fišárkem a studenty Umprum. Po tak nečekaném a skvělém úspěchu (podílela se na něm samozřejmě i Laterna magika, Polyekran atd.) se po temné éře náhle před Československem otevřel svět dokořán, následovalo uvolnění v kulturní oblasti a pak i v politické o 10 let později...

Dá se tedy bez nadsázky říci, že jde o klíčové stavby, proto byly pavilon i restaurace posléze (1960) přeneseny do Prahy (transfer tehdy provedli i Rakušané, "jejich" rakouský pavilon je dodnes Muzeem umění XX. století ve Vídni). Pohled na restauraci v Letenských sadech z centra Prahy (8 kB) Pavilon zbytečně vyhořel po nepovedené Jubilejní výstavě 1991 v areálu Výstaviště a na postupnou likvidaci restaurace na hraně Letenských sadů se můžeme dívat sami. Z panoramatu města tak mizí objekt, který by si každá civilizovaná společnost hýčkala, zvlášť poté, co je tzv. bruselský styl opět vysoce módní. Restaurace s kavárnou a letní terasou by přitom na tak skvělém místě nemohla prodělávat! Stačí se jen podívat vedle na v létě doslova obležený Zámeček. Majitelé restaurace se po roce 1990 měnili jak ponožky, nápady na využití taky - jeden blbější, než druhý: rezidence nějakého naboba, kanceláře, galerie pro Muchovu Slovanskou epopej (dovnitř by se nevešla ani pětina jediného obrazu)... Škoda slov. Přitom jde o jmenovitě zapsanou památku, která se nachází v rezervaci (území UNESCO!!!), v památkové zóně Bubeneč a ještě v chráněném parku. Bože můj!
 
 
 
Klikací mapa