Architektura  
Zpět  Zpět     Rubriku ARCHITEKTURA vede a příspěvky většinou píše Zdeněk Lukeš - pokud není uvedeno jinak, autorem příspěvků je právě Zdeněk Lukeš, historik architektury, jehož články můžete najít taky v Lidových novinách nebo časopisech Architekt, Revolver Revue a Umění a řemesla. Na vaše náměty, reakce a polemiky se těší na adrese lukes@gts.cz.      
 
23.8.
Frank Lloyd Wright: Guggenheimovo muzeum v New Yorku (Podivuhodné stavby II)
19.8.
Le Corbusier: Vila La Roche v Paříži (Podivuhodné stavby I)
Archiv rubriky Architektura

Frank Lloyd Wright: Guggenheimovo muzeum v New Yorku
(Podivuhodné stavby II)

FLW, H. Rebay a S. R. Guggenheim u modelu muzea, 1945 (6 kB) Američan Frank Lloyd Wright (1867-1959; viz též Mílový mrakodrap FLW) bude možná v příštích letech označován za nejvýznamnějšího architekta XX. století. Jeho tvorba prošla zajímavým vývojem a v každém období svého takřka sedmdesátiletého působení na světové architektonické scéně vytvořil stavby, které se zapsaly výrazně do historie architektury. Posledním "zlatým hřebem" bylo muzeum pro slavnou sbírku výtvarného umění Solomona R. Guggenheima v manhattanské čtvrti Upper East Side, coby kamenem dohodil od Central Parku. Projekt vznikal ve čtyřicátých a padesátých letech (1943-59), kdy už bylo Wrightovi takřka devadesát let. Hlavním motivem se stala spirála, po které návštěvník stoupá nahoru k prosklené kupoli (zajímavé je, že zkoušel i princip směrem vzhůru se zužující spirály, ale nakonec zvolil motiv opačný - budova se rozšiřuje v horní partii). Málokdo však ví, že k této dominantní hmotě přisedá ještě desková budova s konvenčně řešenými sály - přístup k nim je z každého "závitu".
Guggenheimovo muzeum v New Yorku - ochozy (11 kB)

Dominujícím motivem muzea je kružnice. Ta se objevuje i na dekoru podlahy. dalším oblíbeným Wrightovým motivem je "indiánský dezén", patrný právě na deskovité zadní partii. Muzeum vlastně není veliké a proměňuje se s každou výstavou (konají se tu velké střednědobé expozice). Zpočátku byly obavy, zda svažité ochozy a prohnuté stěny neznehodnotí zážitek z výstav, ale není tomu tak. Prostor je velmi příjemný a pohled z ochozů do přízemní haly je skvělým zážitkem. Vedle galerijních prostor je tu kavárna a samozřejmě muzeumshop, kde jistě neodoláte a něco si na památku koupíte; já si odtud kdysi přivezl kopii Calderovy mobilní plastiky.
Stavba to byla nadobyčej drahá, taky se dost protáhla a jejího úplného dokončení se FLW nedožil. Připomínám ještě, že Guggenheimova rodina nechala postavit další skvělá muzea - sbírka Peggy Guggenheimové je v malém paláci na břehu kanálu Grand v Benátkách, muzeum Guggenheim II vzniklo v bývalé skladištní budově v newyorské čtvrti SoHo (arch. A. Isozaki) a nejnovější objekt byl přede dvěma lety otevřen ve španělském Bilbau, jeho poněkud extravagantní tvary navrhl spoluautor pražského Tančícího domu F. O. Gehry. Někdy v roce 1997 byli v Praze členové Board of Trustees Guggenheimova muzea. Prahou byli nadšeni a tak se možná dočkáme další filiálky této instituce v naší metropoli.
Guggenheimovo muzeum v New Yorku, 1943-59 (9 kB)
Guggenheimovo muzeum v New Yorku, 1943-59 (9 kB)
Denní a noční pohled - skici FLW, 1953 (37 kB)
Denní a noční pohled - skici FLW, 1953 (37 kB)
Guggenheimovo muzeum v New Yorku - kupole (9 kB)
Guggenheimovo muzeum v New Yorku - kupole (9 kB)

 
 
 
Klikací mapa