Architektura  
Zpět  Zpět     Rubriku ARCHITEKTURA vede a příspěvky většinou píše Zdeněk Lukeš - pokud není uvedeno jinak, autorem příspěvků je právě Zdeněk Lukeš, historik architektury, jehož články můžete najít taky v Lidových novinách nebo časopisech Architekt, Revolver Revue a Umění a řemesla. Na vaše náměty, reakce a polemiky se těší na adrese lukes@gts.cz.      
 
26.8.
Jaromír Krejcar: Československý pavilon v Paříži, 1937 (Podivuhodné stavby III)
23.8.
Frank Lloyd Wright: Guggenheimovo muzeum v New Yorku (Podivuhodné stavby II)
Archiv rubriky Architektura

Jaromír Krejcar: Československý pavilon v Paříži, 1937
(Podivuhodné stavby III)

Stožár pavilonu (16 kB) Jaromír Krejcar těsně před válkou (3 kB) V našem novém seriálu jsme se dvakrát podívali do světa; nyní je třeba zaplout do našich vod. Psal jsem nedávno (smutně) o současných problémech s naší účastí na EXPO 2000 i (zase smutně) o tom, v jak bídném stavu je náš slavný pavilon z EXPO 1958 v Bruselu. Tentokrát připomenu další úspěšnou stavbu, která reprezentovala Československo na Světové výstavě v Paříži v roce 1937. Navrhl ji enfant terrible české architektury Jaromír Krejcar (*1895), někdejší manžel Mileny Jesenské. Tento poněkud výstřední muž, který se nerad nechal fotografovat, byl autorem avantgardních staveb - paláce Olympic v Praze (dnes v něm sídlí divadlo Ypsilon), sanatoria Machnáč v Trenčanských Teplicích nebo Vančurovy vily na Zbraslavi. Jeho pařížský pavilon na břehu řeky Seiny byl jedinečný i ve světovém měřítku. Měl ocelovou konstrukci s motivem hlavního stožáru, vyhlídkovou plošinu a prosklený kubus s expozicí. Tato krásná stavba večer celá svítila a stala se vlastně reklamou československého průmyslu. Naše republika tehdy ještě patřila k nejvyspělejším zemím světa...

Osud nebyl Krejcarovi příznivě nakloněn: prošel érou okouzlení komunismem, pak před dlužníky utekl do SSSR, po návratu (a po tom, co tam v době Stalinova běsnění zažil) rozvázal kontakty s levicí Teigeho okruhu. Po válce emigroval do Anglie a poměrně mladý zemřel v roce 1949. Jeho pařížský pavilon byl po výstavě demontován a poté zapomenut. Teprve po mnoha letech se k jeho fotografiím začala hlásit řada představitelů stylu High Technology (Rogers, Foster, Kaplicky, Jiricna), kteří si samozřejmě nemohli nepovšimnout, že nadaný Čech dělal high-tech už před šedesáti lety…
G.J. Krejcar, Z. Kejř, B. Soumar a L. Sutnar: Čs pavilon v Paříži, 1937 (21 kB)
G.J. Krejcar, Z. Kejř, B. Soumar a L. Sutnar: Čs pavilon v Paříži, 1937 (21 kB)
Vyhlídková terasa pavilonu nad Seinou (20 kB)
Vyhlídková terasa pavilonu nad Seinou (20 kB)

 
 
 
Klikací mapa