Architektura  
Zpět  Zpět     Rubriku ARCHITEKTURA vede a příspěvky většinou píše historik architektury Zdeněk Lukeš, jehož články můžete taky najít v Lidových novinách, Revolver revue, Kritické příloze RR nebo Architektu. Na vaše reakce, připomínky a náměty se těší na adrese lukes@gts.cz.      
 
30.9.
Scharoun a Stam ve Fragnerově galerii
23.9.
Obnovme pomník Františka I. v Praze!
Archiv rubriky Architektura

Scharoun a Stam ve Fragnerově galerii

Mart Stam: Paličkova vila v Praze, 1928-32 (18 kB) Recenzi výstavy prof. Maxe Risselady o obnově Berlína a Rotterdamu po druhé světové válce jsem psal do Lidových novin - vyšla předminulý pátek (17.9.) a nebudu se k ní tedy vracet (samozřejmě vás na ni zvu). Připomenu ale dvě hlavní osobnosti, jejichž tvorba je na výstavě zastoupena.

Holandsko i Německo mělo v meziválečném období podobně dobrý vztah k avantgardní architektuře, jako tehdejší Československo (u Německa to platí samozřejmě jen do nástupu Hitlera k moci). Naši projektanti jezdili velmi často do Nizozemí (známy jsou např. výlety školy prof. Janáka z Umprum) i Německa, zejména na proslulý Bauhaus. Hans Scharoun: Schminkův dům v Löbau, 1932-33 (28 kB) Holanďané zase jezdili k nám přednášet. My měli svého Kotěru, Nizozemci zase Berlageho. Jedním z mladších avantgardistů byl Mart Stam. Jak bylo tehdy obvyklé, byl to marxista a z obdivu k SSSR se dokonce vypravil do této problematické země pomáhat budovat komunismus. Pro nás je důležité, že v letech 1928-9 vypracoval Stam projekt vily arch. Patočky na pražskou Babu. Ta byla postavena v roce 1932 v rámci známé kolonie vil Svazu čs. Díla. Možná vás překvapí, že si architekt objednal dům u jiného architekta. To skutečně nevede nikdy k dobrému cíli a tak Palička Stamův projekt dost změnil. Nicméně jeho domek je jedním z mála příkladů práce světově proslulého architekta na našem území.
Dalším protagonistou současné expozice ve Fragnerově galerii je Němec Hans Scharoun. Ten byl významným představitelem tzv. organické architektury. Pracoval v (tehdy) německé Vratislavi (Breslau), stavěl vily tam i v Löbau nebo Berlíně. U nás nic, ale jeho styl tu je zastoupen díky jeho vratislavským žákům bratrům Lubomírovi a Čestmírovi Šlapetovým. Ti stavěli krásné romantické vily hlavně na Ostravsku a Olomoucku. L.Šlapeta: Kremerova vila v Hlučíně, 1933-34 (21 kB) V podobném duchu pak projektovali třeba Vít Obrtel, Vladimír Grégr, manželé Oehlerovi nebo arch. Stach. Sám Scharoun vytvořil své životní dílo až v šedesátých letech, kdy se podle jeho návrhu postavil v Západním Berlíně koncertní sál Berlínské filharmonie a knihovna.
Současná výstava ve Fragnerově galerii (přístupná do 20. října) přináší ukázky z výše zmíněných prací těchto i dalších architektů, ale hlavní prostor je věnován obnově válkou zničených měst - Rotterdamu a Berlína, na nichž se tito projektanti podíleli.

Příště: Adolf Loos: Müllerova vila v Praze (Podivuhodné stavby VII)

 

 
 
Klikací mapa