NEVIDITELNÝ PES    //    EUROPE'S    //    ZVÍŘETNÍK    //    BYDLENÍ    //    REALITY    //    EKONOMIKA    //    VĚDA    //    SCI-FI    //    SWNET    //    BAZAR    //    PARAGRAF    //    ENCYKLOPEDIE
  
Úterý 26.6.2001
Svátek má Adriana

 Hledání:
 Výběr z vydání:

MICHAEL ŽANTOVSKÝ: Komentář týdne 19.-25. června

MNICHOV a ODSUN: Nic se od té doby v hlavách člověčích nezměnilo…

POLITIKA: Lobkowiczova nová strana bude jistě GEN - Galerie elity národa

MEJLEM: O sudetské vině, o nehorázném očkování

TAJEMNÁ POVÍDKA: Pěst

RODINA A PŘÁTELÉ: Proměny křižovatky Anděl

PSÍ PŘÍHODY: Nežádoucí pozornost kocourům a kočkám

POLEMIKA: Malost pana Pehe

LITERY: Něco pro staromilce

ŠAMANOVO DOUPĚ: Historici, počtáři, básníci a lháři

ZDRAVÍ: Který alkoholický nápoj nejvíc snižuje riziko vzniku ischemické choroby srdeční: nová studie

PENÍZE: 2,1 milionu poprvé, podruhé, potřetí !

STŘÍPKY Z AMERIKY: Chytrá Chelsea

ODSUN: Hovoříme o odsunu racionálně II.

ODSUN: Ze vzpomínek odsunutých manželů (3)
 Rubriky:
Svět
Politický cirkus
Rodina a přátelé
Bartovy příhody
Zábava
Kultura
Společnost
Politika
Ekonomika
Zdraví
Šamanovo doupě
Mrožoviny
Náš rybník
Litery
Slovenská kronika
Stručně
Kronika dne

TOP 50, TOP 100
Archiv vydání
Stálice

 HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Litery

26.6. LITERY: Něco pro staromilce
Viktor Šlajchrt

Při návratu z výletu, o kterém jsem se tu zmínil včera, mne Ivan odvezl autem do Dobříše na autobus. Je tam prý na zámku výstava obrazů Jana Kanyzy, na kterou se chtěl podívat. S filmovým představitelem mužných dobrodruhů už léta přátelí - seznámila je Ivanova spolužačka ze střední školy, jež se stala hercovou chotí. Někdy počátkem osmdesátých let jsem se s nimi účastnil jednoho flámu.

Kanyza v oněch časech nesměl být obsazován, protože jej v Rusku při natáčení velkofilmu o bitvě u Sokolova udala nějaká servírka, že v hotelovém baru opilý proklínal sovětské okupanty. Prý je neproklínal a opilý taky moc nebyl, při placení si však povšiml, že jim číšnice připsala láhev vodky, kterou nevypili, a upozornil ji na to. Děvče se zhrozilo, že si prominentní filmaři z bratrské země budou stěžovat, a tak si s udáním přispíšilo, aby je předběhlo. Rusové záhy zjistili, že děvče lže, státní orgány obou zemí si nicméně vyměnily pár dopisů a mezi pražskými dramaturgy se rozšířila zvěst, že s Kanyzou cosi není politicky v pořádku a je nebezpečné dávat mu nějaké role. A tak se už třetí rok nechal živit ženou, bavil se malováním obrazů a po večerech vysedával v kavárně pod Petřínem. Malování se mu tak zalíbilo, že na ně pozvolna přesedlal, i když už mohl zase hrát. Jeho rané obrázky mne moc nenadchly, byly to takové poeticky stylizované staropražské motivy, když jsem však po dlouhých letech navštívil jeho ateliér, abych s ním udělal rozhovor pro časopis Bar&Man, překvapilo mne, k jak elegantnímu výtvarnému projevu dospěl.

Tehdy před dvaceti lety jsme jej s Ivanem zastihly v jeho oblíbené kavárně s jakýmsi lehce olysalým inženýrem, který měl sice docela normální jméno, tvrdil však, že je příslušníkem knížecího rodu Hohenlohe. Byl velice opilý, ale o aristokratických zvyklostech hovořil jako kniha. Vždy, když spadl ze židličky, zvolal: "Touché!" Moc se nám líbil. Seděli jsme dlouho do noci a já se pak musel z konečné brodit do Chaber sněhem pěšky.

Také výstava v Dobříši byla velice elegantní. Stylově se Kanyza navrátil někam k Tapiésovi a ranému informelu, kdy mělo umění ještě odvahu vypadat krásně a oduševněle, i když toho už moc neříkalo. Na současné výtvarné scéně by takové obrazy působily beznadějně passé, překvapilo mne však, jak se mi líbí, jak si je vychutnávám. Jejich zastaralost byla hravá, nenucená, příjemná. K rokokovému zámku se velice hodila. Napadlo mne, že jde v podstatě o repliky stylu, který už dávno ztratil svou revolučnost a získal mile starožitný ráz. Vida, ono to postihlo už i Tapiése! Nicméně právě takové umění je pro venkovský zámek nejvhodnější.




Další články tohoto autora:
Viktor Šlajchrt

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: