NEVIDITELNÝ PES    //    EUROPE'S    //    ZVÍŘETNÍK    //    BYDLENÍ    //    REALITY    //    EKONOMIKA    //    VĚDA    //    SCI-FI    //    SWNET    //    BAZAR    //    PARAGRAF    //    ENCYKLOPEDIE
  
Pátek 29.6.2001
Svátek má Petr a Pavel

 Hledání:
 Výběr z vydání:

JIŘÍ PEHE: KAJI SE

ODSUN: Běžný proces národní hygieny

MÉDIA: Balvín s Honysem zakázali vysílat reportáž o auditu TV

BURIANOVO KAFE: Minolta a její lidé!

POLEMIKA: Slušnost a schopnost českých politiků

LITERY: Přitažlivost státní sebeironie

PRAXE: Jak přijít o účet u banky, která se stará nejlépe

RODINA A PŘÁTELÉ: Čekání na uragan

PSÍ PŘÍHODY: Chlupatý telegraf

MEJLEM: O korupci v ČR, o zamořené zemi, o ztracených výsledcích sčítání lidu

TO UŽ JE VRCHOL : Výstup na vrchol Piku Schusterizmu v přímém přenosu !

ZDRAVÍ: Jaké jsou naše sexuální fantazie: nová studie zkoumá některé aspekty úplně poprvé

PENÍZE: Tmavomodrý svět První investiční

PA-VĚDO: Záznam pořadu Radiožurnálu

LIDŠTINY: Poslušný pes je kamarád k nezaplacení
 Rubriky:
Svět
Politický cirkus
Rodina a přátelé
Bartovy příhody
Zábava
Kultura
Společnost
Politika
Ekonomika
Zdraví
Šamanovo doupě
Mrožoviny
Náš rybník
Litery
Slovenská kronika
Stručně
Kronika dne

TOP 50, TOP 100
Archiv vydání
Stálice

 HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Litery

29.6. LITERY: Přitažlivost státní sebeironie
Viktor Šlajchrt

Ještě čtrnáct dní bude v Italském institutu v Praze pokračovat výstava artefaktů G. A. Cavelliniho z cyklu Itálie 1965 - 1990, jež byla zahájena v den italského státního svátku uspořádal. Země, jejíž hlavní město bylo po staletí metropolí nejmocnější starověké říše a později křesťanského světa, se tak představila s půvabnou sebeironií. Za výchozí znak si umělec zvolil charakteristický obrys apeninského poloostrova a celé čtvrtstoletí si s ním nápaditě pohrával: vyplňoval jej uhlím, květinami, vypálenými sirkami, obrázky charakteristických potravin, ale také jej rozkládal na regiony, které sestavoval do nových konstelací, přičemž výsledky práce prezentoval na rozličných pozadích a zdobil trikolórami v národních barvách. Hravá zábavnost jeho děl avízuje postmoderní tendence, avšak důslednost, s jakou zkoumal a přehodnocoval arzenál vlasteneckých symbolů, má ráz modernistického experimentu. Cavellini v něm geniálně předjímal tendence, které se vynořily teprve v devadesátých letech.

Své geniality si byl ostatně italský umělec vědom a rozhodně ji nezastíral falešnou skromností. K jeho nejvýznamnějším životním dílům patří projekt oslav stého výročí vlastního narození, k němuž dojde roku 2014. Od roku 1971 navrhoval Cavellini k svému jubileu plakáty nejvýznamnějších světových muzeí, stylizoval svá hesla do budoucích encyklopedií a "vydával" i série poštovních známek se svým portrétem a značkou GAC 1914 - 2014. Dopisy s nimi rozesílal umělcům na celém světě s žádostmi o podobně svérázné odpovědi, čímž dávno před érou internetu započal velkou komunikační hru, jíž pojmenoval Mail Art. V posledních letech pracoval hlavně na sériích autoportrétů. Zemřel roku 1990.

Cavellini začínal jako sběratel abstaktního umění padesátých let, jehož kvality jasnozřivě rozeznal jako jeden z prvních, a dobře poznal trh, na němž věhlas jména znamená víc než dílo. Jeho okázalé sebeprosazování lze pokládat za ironický útok na systém, v němž reklamní strategie falšují hodnoty a zbavují umění důstojné svébytnosti. Pro své strategie razil pojem autohistorizace a vysvětloval jej jako pokus vnutit se na přední místo v dějinách umění, aniž by se namáhal získat si respekt seriózním dílem. Záměr se mu vyplnil jen zpola. Opravdu dnes patří k nejslavnějším italským umělcům druhé poloviny dvacátého století, avšak kvality jeho děl jsou díky humoru, nápaditosti a precisnímu zpracování nezpochybnitelné.

Cyklus o Itálii vyznívá překvapivě aktuálně. Zatímco nacionalismus 19. a 20. století vyjadřoval posvátnost vlasti jednotnou soustavou ustálených znaků, Cavelliniho Itálie je nekonečně rozrůzněná, mnohoznačná, neuchopitelná: kvetoucí i vyhořelá, dětinská, naivní, kýčovitá, ale jindy zas elegantní a plná inteligence. Svou vlast oslavil italský umělec s radostným úžasem nad nekonečnými možnostmi proměn jejího vnímání. I tím, zdá se, předjímal uvolněné formy patriotismu, které Evropa nesměle objevuje až dnes.




Další články tohoto autora:
Viktor Šlajchrt

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: