NEVIDITELNÝ PES    //    EUROPE'S    //    ZVÍŘETNÍK    //    BYDLENÍ    //    REALITY    //    EKONOMIKA    //    VĚDA    //    SCI-FI    //    SWNET    //    BAZAR    //    PARAGRAF    //    ENCYKLOPEDIE
  
Čtvrtek 19.7.2001
Svátek má Čeněk

 Hledání:
 Výběr z vydání:

ŠAMANOVY PRAMENY: Historizující publicistika jako nástroj (in)tolerance v současných česko-německých vztazích

TEMELÍN: Ustoupit Trittinovu nátlaku by bylo zničující

SLOVENSKO : Komu bude líto za (ex)komunistama ?

STŘÍPKY Z AMERIKY: Horké léto na americkém Západě.

HUMOR: Proč Bůh nikdy nedostal profesuru

DETEKTIVKA: Stopy v kyprém sněhu

RODINA A PŘÁTELÉ: Mohl jsem to udělat mnohem, mnohem dřív

PSÍ PŘÍHODY: Cesta na hotel

USA: Ze života truckera (4)

FILM: premiéra: Shrek, Fiona a ďáblem posedlá loutka

LITERY: Úspěch úspěchu

MÉDIA: Cenzura v místním tisku

PENÍZE: Bez peněz do hospody nelez?

ZDRAVÍ: Co je domácí násilí?

DOKUMENT: Zpráva Philip Morris
 Rubriky:
Svět
Politický cirkus
Rodina a přátelé
Bartovy příhody
Zábava
Kultura
Společnost
Politika
Ekonomika
Zdraví
Šamanovo doupě
Mrožoviny
Náš rybník
Litery
Slovenská kronika
Stručně
Kronika dne

TOP 50, TOP 100
Archiv vydání
Stálice

 HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Litery

19.7. LITERY: Úspěch úspěchu
Viktor Šlajchrt

Své třetí vypravování o sestře Friedricha Nietzscheho (podle knihy Bena Macintyrea Ve službách germánského ducha) započnu rokem 1889, který byl pro Elisabeth zdánlivě katastrofální, ve skutečnosti jím však začal její vzestup k společenskému úspěchu a slávě. Před smrtí manžela Forstera se ocitla v téměř bezvýchodné situaci. Žila sama bez prostředků ve velkém, nepraktickém domě v pralesích La Platy, její manžel, který se nesmírně zadlužil při pokusu vybudovat čistě árijskou a radikálně antisemitskou germánskou republiku v Paraquayi, propíjel poslední vypůjčené peníze několik stovek kilometrů daleko v hotýlku poblíž Asunciónu, němečtí sousedé, které pomáhala manželovi vlákat do tropické pasti, jen chabě skrývali vyčítavou zášť a celé Německo si vyprávělo, jakého podvodu se s chotěm dopustila. Začátkem roku se dověděla, že se v daleké Itálii zbláznil její milovaný bratr.

Když její alkoholem zubožený muž zemřel, chopila se jeho smrti jako záchranného pásu. S výmluvností sobě vlastní začala šířit legendu o jeho mučednictví: krach germánské utopie podle ní měli na svědomí Židé, z jejichž moci se němečtí kolonisté chtěli vymanit odchodem do jihoamerických džunglí. Židé něco takového nemohli připustit. Přičinili se o to, aby se zemědělská produkce kolonistů nedostala na trh, zavinili jejich finanční potíže, rozpoutali proti Forsterovi nenávistnou kampaň a nakonec jej uštvali k smrti. Povinností vdovy je očistit jméno nevinné oběti, a to dokáže jenom v Evropě. Navíc se tam musí starat o chorého bratra. Na bedrech malé, šilhavé, dvaačtyřicetileté ženy spočinuly nesmírně těžké úkoly, ale ona byla odhodlána nést je s pravou německou hrdostí. Svůj útěk z pralesů obestřela nimbem hrdinství. V Německu manželovo dílo dále propagovala a lákala do Paraquaye nové kolonisty. Bažinatou divočinu nadále líčila jako ráj, kde je všechno zadarmo. O palmové dřeni kupříkladu tvrdila, že chutná jako humr.

Friedrich Nietzsche předjímal modernistickou epochu nejen svým myšlením, ale i jeho zhroucením. Jeho jméno vstoupilo v širší známost, teprve když zešílel, legenda o tom se rychle šířila a laciné vydání spisů šlo na dračku. Elisabeth zjistila, že mýtus o bratrovi může být výnosný, a ujala se ediční přípravy jeho díla, jež mělo většinou podobu aforismů a zápisků na volných papírech. Z horního patra rodného domu v Naumburku učinila jakési Nietzscheho muzeum, jehož vrcholným exponátem byl sám filosof, který vesměs netečně zíral do prázdna. Jejím významným spolupracovníkem se tehdy stal Rudolf Steiner, později zakladatel antroposofie. Ten se jí pokusil Nietzscheho učení objasnit, po několka marných pokusech si však znechuceně poznamenal: "Frau Forsterová-Nietzschová je naprostá diletantka ve všem, co se týče doktríny jejího bratra ... postrádá jakýkoli smysl pro jemné a dokonce i pro hrubé rozlišování..."

Nikdo z Nietzscheho vykladačů však nedosáhl takového úspěchu jako Elisabeth. Během několika let vytvořila mocný bratrův kult podporovaný vlivnými a majetnými vrstvami. Umírající Nietzsche se stal velice populární především díky tomu, jak nehorázně sestra zbanalizovala jeho ducha. Muž, který vynaložil veškerou energii na to, aby se osvobodil z přívětivě přízemních konvencí měšťácké společnosti, se stal kořistí průměrnosti, která zdivočela touhou po moci. Ta si z něj učinila duchovního golema, otroka svých vlastních jedovatých ambicí. A šém třímala až do své smrti v roce 1935 Elisabeth, oslavovaná Hitlerem jako matka německé otčiny. Na rozdíl od bratra prožila opravdu plný a krásný život.




Další články tohoto autora:
Viktor Šlajchrt

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: