NEVIDITELNÝ PES    //    EUROPE'S    //    ZVÍŘETNÍK    //    BYDLENÍ    //    REALITY    //    EKONOMIKA    //    VĚDA    //    SCI-FI    //    SWNET    //    BAZAR    //    PARAGRAF    //    ENCYKLOPEDIE
  
Čtvrtek 26.7.2001
Svátek má Anna

 Hledání:
 Výběr z vydání:

SPOLEČNOST: Varování z Janova

JANOV: Adrenalinoví antiglobalizátoři

ARMÁDA: Piloti L - 159 v ohrožení

ŠAMANOVO DOUPĚ: Je to na Češích

USA: Rasismus a zločinost

RODINA A PŘÁTELÉ: Bejvávalo? Kdepak, nebejvávalo!

PSÍ PŘÍHODY: To bylo dnes přepsáno

POLITIKA: Praha, Protectorate Bohemia & Moravia

SCI-FI NOVELA: Dny modliteb část XI.

STŘÍPKY Z AMERIKY: Cedule místo košů na odpadky

ŠKOLSTVÍ: Národ Komenského?

LITERY: Balvan v cestě k věčné lásce

ZÁPLAVY NA SLOVENSKU : Už regulární živelná pohroma

DOKUMENT: Prohlášení Pravého bloku

PENÍZE: KTP Quantum se vrací
 Rubriky:
Svět
Politický cirkus
Rodina a přátelé
Bartovy příhody
Zábava
Kultura
Společnost
Politika
Ekonomika
Zdraví
Šamanovo doupě
Mrožoviny
Náš rybník
Litery
Slovenská kronika
Stručně
Kronika dne

TOP 50, TOP 100
Archiv vydání
Stálice

 HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Litery

26.7. LITERY: Balvan v cestě k věčné lásce
Viktor Šlajchrt

Včera jsem se svěřil s prvními dojmy z knižního rozhovoru s Václavem Klausem, dnes jsem jej dočetl. Kniha nabízí velice jasný, ostře konturovaný a transparentní obraz české skutečnosti. Vypráví ji přeborník, táže se jeho obdivovatel. Nic proti tomu. Díky vzájemné shodě není Klausův pohled ničím narušen a čtenář může na svět pohlédnout jeho brýlemi.

Některé segmenty vyprávění najdeme i v předchozích knižních rozhovorech - životopis a názorová platforma se nijak nezměnily. Novinkou je jistá sošnost, důstojnost, jež se odvolává na osobní vztahy s planetárními celebritami. Klaus přitom nezamlčuje ani rozpory, ba averze. Neuchází se o čtenářskou přízeň jako všeobecně uznávaný sympaťák, ale spíš jako bojovník, který si při každé příležitosti přibrušuje polemické ostří svého myšlení. S Kohlem se prostě nikdy nedokázal skamarádit a zdá se dokonce, že o to ani nestál. Předseda sněmovny se ostatně nepodbízí ani čtenářům, neslibuje jim, že se na ně bude pořád jenom vlídně usmívat. Jako by říkal: prostě jsem tady takový, jaký jsem, s tím nic nenaděláte, ale aspoň se před vámi pokrytecky nepředvádím v mnohem hezčích maskách. Politické ambice se u něj zřejmě změnily v ambice státnické, nesvádí už, nekoketuje, ale pevně sedí v křesle dějin, což výstižně dokumentuje i fotografie na obálce.

Opravdu nová je otevřenost, s jakou Klaus mluví o českém politickém bojišti. Ještě před třemi lety bych dal za pravdu jeho kritikům, tvrdícím, že svět vidí přespříliš konfrontačně a že jej neustále formuje do podoby hřiště, kde by se mohl utkávat s družstvy protivníků. Jenže se po zkušenostech s peripetiemi posledních let obávám, že si zavilost svých nepřátel nevymyslel. To, jak je líčí, celkem odpovídá obrazu, jaký o sobě sami vytvářejí. Když v závěru cituje nějaký americký komentář, který konstatuje, že po Clintonových aférách a volebním boji Gora s Bushem "jsou Spojené státy rozhádané, ale nikoli rozpolcené", dodává s lítostí, že v české společnosti k zásadnímu rozpolcení došlo.

Když líčil, jakým lžím a podrazům ze strany hradní skupiny čelí pragmatická pravice, cítil jsem hluboký smutek a kojil se nadějí, že lže. Pravda a láska, jež sídlí už jedenáctý rok na Hradě, přece lhát nemůže! Anebo může? Ve prospěch vítězství nad lží a nenávistí...




Další články tohoto autora:
Viktor Šlajchrt

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: