NEVIDITELNÝ PES    //    EUROPE'S    //    ZVÍŘETNÍK    //    BYDLENÍ    //    REALITY    //    EKONOMIKA    //    VĚDA    //    SCI-FI    //    SWNET    //    BAZAR    //    PARAGRAF    //    ENCYKLOPEDIE
  
Čtvrtek 16.8.2001
Svátek má Jáchym

 Hledání:
 Výběr z vydání:

PROCES: Strážci zákona nebo státem placení mafiáni ? (3)

DOKUMENT: Návrh na zahájení řízení

JETE: Další kritika temelínské turbíny

VĚDA: Marihuana jako rekreační droga?

ŠAMANOVY NÁVRATY: Smíšené pocity ve Svatém Tomáši

ČESKÁ TELEVIZE: Nad Radou sa blýska, senátori bijú

RODINA A PŘÁTELÉ: Jak je to s těmi mobily

PSÍ PŘÍHODY: Je vedro a Bart trpí

LITERY: Hrdina od Bir Hakeimu v chatě nad Berounkou

SCI-FI NOVELA: Šok XIV.

SLOVENSKO : Co není tajné, to - BYLO veřejné ?

SPOLEČNOST: Varování (1)

MÉDIA: Kachny vedeme!

PENÍZE: Investiční společnosti vidí rudě

ZDRAVÍ: Očkování před cestou do oblastí s malárií
 Rubriky:
Svět
Politický cirkus
Rodina a přátelé
Bartovy příhody
Zábava
Kultura
Společnost
Politika
Ekonomika
Zdraví
Šamanovo doupě
Mrožoviny
Náš rybník
Litery
Slovenská kronika
Stručně
Kronika dne

TOP 50, TOP 100
Archiv vydání
Stálice

 HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Litery

16.8. LITERY: Hrdina od Bir Hakeimu v chatě nad Berounkou
Viktor Šlajchrt

Ta tvář mi je povědomá. Jako bych ji kdysi v mládí potkával. Našel jsem ji v knize historika Otty Janky Češi v cizinecké legii u medailonku plukovníka Wagnera, který to z Čechů v de Gaullově armádě Svobodné Francie zřejmě dotáhl za války nejdál. Povědomá mi ta tvář připadala hned na ponejprv, ještě než jsem se v knize dočetl, že poslední roky života prožil Otto Wagner (1902- 1974) poustevnicky v dřevěné chajdě uprostřed lesů nad Berounkou. Nedivil bych se, kdyby to bylo v Račicích nebo Žloukovicích - tam bych ho jako kluk vídal určitě.

Ta tvář rozhodně není tuctová: uzoučké oči, mocný nos, hustý, úzký knír, malá, ale tvrdě zaťatá bradička. Pokud jde o téhož člověka, kterého jsem potkával na stráních nad Berounkou, byl by relativně malý a zarudlý. Možná se mýlím, ale příběh Otty Wagnera stojí i tak za připomenutí.

Do armády Svobodné Francie vstoupila řada utečenců z Čech v Anglii po výzvě generála de Gaulla. V praporu, kterému velel Wagner, dokonce převládali. Wagner jako československý důstojník vystudoval před válkou ve Francii L°école spécial militaire v Sain Cyru. Po okupaci vlasti se do Francie vydal přes Polsko, bojoval s 2. československým plukem na Marně a Loiře a po porážce se přihlásil do de Gaullových jednotek.

Přes Kongo a Súdán putoval do Egypta a na Přední Východ, kde byl v srpnu 1941 byl jmenován velitelem roty 2. motorizovaného praporu 13. půlbrigády cizinecké legie. U Bir Hakeimu vyvedl svou jednotku úspěšně z Rommelova obklíčení, při útoku na pozici Naq Ral byl raněn, v nemocnici se dozvěděl o svém povýšení a po návratu na základnu cizinecké legie v Sidi bel Abbésu se stal velitelem 3. praporu 13. půlbrigády. Zakrátko na to byl odvolán do Anglie, kde jej vyškolili pro partyzánskou válku. V lednu 1945 se stal velitelem 2. praporu partyzánského pluku Foch na atlantické frontě v Marans. Doválčil při dobývání La Rochelle. Byl skvělý taktik, ve vojsku však proslul hlavně neobyčejnou osobní statečností a odolností.

Z francouzských vyznamenání dostal Levantskou medaili, Koloniální medaili, Válečný kříž 1939 se dvěma palmami, Medaili za zranění, Řád osvobození, Kříž dobrovolníků a stal se rytířem řádu Čestné legie. Po návratu do vlasti působil v československé armádě, dosáhl hodnosti plukovníka, ale roku 1951 byl pro politickou nespolehlivost propuštěn a na dva roky uvězněn. Až do důchodu pracoval jako nádeník a pak žil osaměle v lesích. Urna s jeho popelem byla roku 1976 převezena do Francie a slavnostně uložena v Památníku Cizinecké legie v Puyloubier, jak si přál.

Vzpomínám si, že mužík, který mohl být Ottou Wagnerem, většinou mlčel a tvářil se strašlivě nasupeně. Dost jsme se ho báli. S dospělými se vůbec nebavil, ale čas od času rozhorleně vynadal klukům, když je přistihl při nějaké nepravosti, například při kouření. Dnes nad fotografií v knížce sním, že jsem se možná i já kdysi párkrát stal předmětem zuřivě výchovného horlení opravdového hrdiny.




Další články tohoto autora:
Viktor Šlajchrt

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: