NEVIDITELNÝ PES    //    EUROPE'S    //    ZVÍŘETNÍK    //    BYDLENÍ    //    REALITY    //    EKONOMIKA    //    VĚDA    //    SCI-FI    //    SWNET    //    BAZAR    //    PARAGRAF    //    ENCYKLOPEDIE
  
Pátek 17.8.2001
Svátek má Petra

 Hledání:
 Výběr z vydání:

DROGY: Evropou obchází strašidlo… legalizace

SPOLEČNOST: Nazývat věci pravými jmény

SPOLEČNOST: Varování (2)

BURIANOVO KAFE: Já nechci umýt pivem!

LITERY: Francouzský dobrodruh

RODINA A PŘÁTELÉ: Kopněte do těch dveří

PSÍ PŘÍHODY: Nastala chvíle snášení kufrů

FEJETON: Tentokráte to Británie přehnala !

JAZYK: Psí komentáře aneb slovník hrubých slov

STŘÍPKY Z AMERIKY: Psí život v Americe

SLOVENSKO : Herci zas amatérskými politiky

JAZYK: Přechylovat či nepřechylovat - jak s ženskými jmény

PENÍZE: Pusťte na trh neurony

KOMENTÁŘ: Vibrace a pokladničky

VÁLKA: Jak dlouho?
 Rubriky:
Svět
Politický cirkus
Rodina a přátelé
Bartovy příhody
Zábava
Kultura
Společnost
Politika
Ekonomika
Zdraví
Šamanovo doupě
Mrožoviny
Náš rybník
Litery
Slovenská kronika
Stručně
Kronika dne

TOP 50, TOP 100
Archiv vydání
Stálice

 HLAVNÍ STRÁNKA

17.8. JAZYK: Přechylovat či nepřechylovat - jak s ženskými jmény
Lubomír Ptáček

V našem tisku (naposledy 14.8. v Lidových novinách) se rozproudila debata o přechylování ženských příjmeních v českém prostředí. Z názorů poněkud rozhořčených čtenářů vyplývalo, že jsme zaostalá středověká říše, která nemá o moderním světě ani ponětí, když trváme na takovém nesmyslu jako přechylování ženských příjmeních. Pisatelé popisovali trable zejména cizinek se zápisem jejich příjmení u našich úřadů a někteří se přikláněli i k vymýcení tohoto barbarského zvyku z českého prostředí a českého jazyka. Návrhy byly zcela přímočaré, když se muž jmenuje třeba Sedláček, manželka i dcery by také měly být Sedláček. Sedláčková je prý tvar ponižující.

Nikdo však neuvedl, jak by si s takovou praxí poradila chudák čeština: Sedláček šel (nebo šla?) na gynekologické vyšetření, Novák potřebuje novou podprsenku a představ si, mám novou milenku, Plcha z čtrnáctého poschodí. Anebo včera jsem souložil s Kovářem z expedice, ale nikomu to neříkej!

To jsou problémy. Každý jazyk má jiné, ale mají je prakticky všechny. Nizozemci ani nemají jasno v tom, kde vlastně začínají jejich příjmení: třeba takový Jacob van der Eycken. van? der? Eycken? Z odborné jazykovědné konference je znám případ, že si holandští manželé uvedli do rubriky příjmení jiné začátky svých příjmení a po setřídění podle abecedy se nalézali každý v jiné části seznamu. Nikomu to nevadilo.

Jeden z čtenářů se odvolával na Poláky, jak prý to mají mnohem jednodušší. Omyl. Končí-li mužské jméno na -cki, -ski apod. (např. Pawlowski), jsou manželka i dcera "Pawlowska". Má-li však mužský tvar jména jinou koncovku (např. Nowak), je dcera Nowakowna, zatímco manželka je jen Nowak. S Poláky bych neměnil.

A jedna perlička z němčiny. Před mnoha lety mi pamětník z doby kolem první světové války vyprávěl, jak přechylování českých jmen ovlivnilo i Vídeňáky. Na vlastní uši slyšel, když byl jako kluk ve Vídni, jak na předměstí po sobě pokřikují ženské na trhu "Frau Wagnerin" nebo "Frau Schreiberin".

A že bychom měli brát ohledy na cizince? Proč? Určitě si tuto zvláštnost nechají rádi vysvětlit a zařídí se podle toho. Ve Wimbledonu nikomu nečinilo potíže vysázet na tabuli jedné Američance "Miss Martina Navratilova" a Kanaďané se od dob, kdy v NHL hrával Růžička, už nediví, když se někdo jmenuje Vladimír. Lenin jim k tomu ale nestačil.

Není ovšem vyloučeno, že nám přechylování ženských jmen zatrhne Evropská unie podobně jako utopence či tuzemský rum.

Lubomír Ptáček




Další články tohoto autora:
Lubomír Ptáček

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: