NEVIDITELNÝ PES    //    EUROPE'S    //    ZVÍŘETNÍK    //    BYDLENÍ    //    REALITY    //    EKONOMIKA    //    VĚDA    //    SCI-FI    //    SWNET    //    BAZAR    //    PARAGRAF    //    ENCYKLOPEDIE
  
Čtvrtek 6.9.2001
Svátek má Boleslav

 Hledání:
 Výběr z vydání:

DOPRAVA: První den blokády

DOPRAVA: Některé důvody blokády

USA: V Texasu se bude mluvit o raketách

SPOLEČNOST: Bude revoluce? Ano, a ideolog vi, proc (pokračování)

KOMENTÁŘ: Durban

ŽIVOT: Kazišuk hořčicový

RODINA A PŘÁTELÉ: Jak jsem vejral na seroucí opici

PSÍ PŘÍHODY: Plot vydržel, řemen taky

LITERY: Čekání na satisfakci

SCI-FI NOVELA: Rozhovor u kalné řeky

ŠAMANOVO DOUPĚ: Copak je to za souseda

SLOVENSKO : Školám hrozí hlad a zima

TEMELÍN: Intelektuální tragédie pana Patočky

STŘÍPKY Z AMERICKÉHO ZÁPADU: Zajímavosti plus recept nádavkem

ZDRAVÍ: Netradiční potraviny jako součást každodenního jídelníčku
 Rubriky:
Svět
Politický cirkus
Rodina a přátelé
Bartovy příhody
Zábava
Kultura
Společnost
Politika
Ekonomika
Zdraví
Šamanovo doupě
Mrožoviny
Náš rybník
Litery
Slovenská kronika
Stručně
Kronika dne

TOP 50, TOP 100
Archiv vydání
Stálice

 HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Litery

6.9. LITERY: Čekání na satisfakci
Viktor Šlajchrt

Kdo už počátkem sedmdesátých let spojil svou kariéru s normalizací a dalších dvacet let se plavil po oceánu výhod s východním větrem v zádech, mohl se po listopadu 1989 cítit zaskočen, a pokud docela nezcyničtěl, možná i trochu zahanben. Už po osmi letech se ale dočkal jisté satisfakce, když mu bouřlivá kampaň v demokratickém tisku podrobně vyložila, jaké příšerné zlodějny provázely návrat liberálního kapitalismu do Čech. Později mohl s potěšením sledovat, že s ním nespokojenost s demokratickými poměry sdílejí nejúctyhodnější kruhy včetně církevních hodnostářů a mediálních superhvězd typu Zdeňka Svěráka. Nyní se zdá, že se satisfakce blíží svému vyvrcholení. Jinak totiž nemůže dopadnout proces s dnes už stařičkými a dojemnými předáky diktatury Milošem Jakešem a Josefem Lenártem.

Oba pro mne představují režim, který jsem nenáviděl a jímž dodnes pohrdám, režim vítězné a brutální tuposti. Jsou to padouši, ať už se jim u soudu dokáže cokoli. Jenže kdo si dnes ještě vzpomene na decénia největších sviňáren - na léta padesátá a sedmdesátá. Sklerotický komunismus osmdesátých let byl už jen uboze nanicovatý, groteskně přiblblý, ale k svému zániku spěl v podstatě bezmocně. Když se z Jakeše, muže, který v počátcích normalizace jako šéf kontrolní a revizní komise řídil prověrky a zničil osudy milionů lidí, stal srandovní kůl v plotě, nedal se už nenávidět.

Jedenáct let po listopadu nenávidí národ rozdrážďený médii úplně jiné politické garnitury. Obávám se, že kdyby soud Jakeše osvobodil, spatřil by v něm český lid dějinného vítěze, kdyby jej odsoudil, stal by se v očích lidu mučedníkem.

Vyrovnat se s Jakešem a Lenártem rozhodně neznamená vyrovnat se s minulostí. Soud s nimi by pro mne byl přínosný pouze v případě, kdyby odpověděl na kardinální otázku, kterou si kladu už třicet let: vnutila českým komunistům praktickou podobu normalizace s rozsáhlými čistkami a kádrovou diskriminací Moskva, anebo ji naši šikuldové vyvinuli sami - aby odsunuli na vedlejší kolej schopnější a čestnější konkurenty? Pokud by se potvrdila druhá hypotéza, hezky by dokreslila portrét podstatné části současných českých elit.




Další články tohoto autora:
Viktor Šlajchrt

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: