V parlamentu se odehrála zásadní bitva a vládní strana podporovaná komunisty ji prohrála:
šlo o zřízení nové instituce, tedy pojišťovny, která by na jedné straně vyplácela důchody a
na straně druhé by inkasovala od občanů peníze placené coby špidlné plus by sosala
státní podporu. Došlo by tedy k oddělení systému pojištění od rozpočtu, přinejmenším
formálně. Zákon neprošel, ale ze světa zprovozen není - dozajista se na scénu v takové či
jiné podobě vrátí.
Co mě zaráží: Jde o téma, které se týká absolutně každého. I to novorozeně bude jednou
senior. Co by nás mělo více zajímat než právě tento problém? A zatímco nesmyslný pokus o
"zákon" z hlavy poslance Kořistky vyvolal až i demonstraci na Václavském náměstí, tato
kauza, jak se zdá, nechává chladné občany, novináře - a politici se nepokoušejí před občany
předstoupit a na bázi srozumitelného výkladu si získat jejich podporu.
Toto je nepochybně téma do voleb, jenže... ono to bylo téma pro volby. Otázka důchodů je
v programu každé strany. Jenže vždycky nějak zašmodrchaně, nedomrle a zasutě.
Důvod je, domnívám se, prostinký.
I kdyby Vladimír Špidla vydupal ze země skvostnou instituci a ta by se opravdu - jak
slibuje on - dostala po počátečních investicích nákladově pod úroveň současného stavu,
stejně se nevyřeší základní problém: kde vzít ty prachy, když stárnem a málo lidí se
rodí? Připojištění, řekne pravice. No ano, jenže jaký smysl má dobrovolné pojištění a
připojištění ve státě, kde a) nemůžete vůbec žádné finanční instituci vůbec nic věřit, b)
uložené peníze (a také platby do připojištění jsou de facto uložené peníze) se chovají jako
sněhová koule v pekle?
Toto je fundament problému. Proto všichni jen žvaní a mlží a nechtějí do smradlavého vejce šťouchnout. Jsou to rituální tance, abychom nabyli dojmu, že se
s problémem něco děje - včetně dnešních výjevů v parlamentu. Ne, ve skutečnosti se neděje nic. Jen se míchá pořád dokola jednou, už notně rozvařenou bramboračkou.
Registrační pokladny prošly do dalšího kola
Sociální demokraté neprotlačili návrh na zřízení pojišťovny, ale propasírovali s těsnou
většinou návrh zákona o registračních pokladnách. V tomto ohledu námitky opozice věru
nechápu. Jistě že je zákon namířen hlavně proti stánkařům - ale copak to naše stánkařské
Eldorado nemá nikdy skončit? Jistěže jakožto Pan Dotyčný si koupím u stánkaře sandály za
sto pade, jenže jako občan se stydím, že a) podporuju šizunka, b) podrážím pozici řádného
obchodníka s botami. Argument typu záznamní pokladny = socialismus mi nejde na rozum. Spíš
je mi pochopitelnější rovnice socialismus=zvůle a bordel. O záznamních pokladnách se u nás
debatuje už dlouho - a od té doby, kdykoli se dostanu do ciziny, si tohoto jevu všímám:
tedy, všímám si jen záznamních pokladen. Bez nich tam, jak se mi zdá,nikdo nic neprodává.
Kdo nemá deset litrů na pokladnu, ať jde od válu. A kdo bude na pokladně dělat švindle, ať
platí pokutu až do samého zčernání.
Aston
PROROCI, MÁGOVÉ, ALCHYMISTÉ
Almanach tajemna, další kniha z produkce Reader´s Digest, kterou zde představíme.
Sedm nejtajemnějších mužů evropské minulosti poznáte v sedmi kapitolách naší
dnešní ukázky.
(Inzerce)
|
Politický cirkus
