Úterý 12.2.2002
Svátek má Slavěna

 Hledání:
 


 
 Výběr z vydání:

ŠAMANOVO DOUPĚ: Bylo nás dvacet pět

POLITIKA: Kříšení Občanského fóra ? ( I. část)

ŽIVOT: Psychik na pláži aneb Moroni před branami

SVĚT: Etické investování

RODINA A PŘÁTELÉ: To jsou mi vyhlídky, v kavárně!

PSÍ PŘÍHODY: Zalehlý partyzán

K DISKUSI: Jak mnoho potřebujeme nulovou daň na letecký benzín?

SKRBLÍK: Bouře okolo minimální mzdy

ESEJ O KNIZE: Emoce... ty naše mršky jedny!(dokončení)

ZDRAVÍ: Patosexuální agresivita

PŘÍRODA A ZDRAVÍ: Volíme přírodní léčbu - BUŠENÍ SRDCE (17)

ARCHITEKTURA: Nový Smíchov očima japíka a ekoteroristky

PENÍZE: Šest set dnů manželství

PRAHA 1: Ze svatební síně rovnou na nákup sado/maso propriet

ÚVAHA: Není Evropan jako Evropan.
 Rubriky:
 HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Společnost  >>  Doprava

12.2. K DISKUSI: Jak mnoho potřebujeme nulovou daň na letecký benzín?
Milan Smrž

Obecně platné daňové osvobození leteckého paliva není žádnou starou úpravou, jejíž odstranění bylo přehlédnuto. Rozhodlo se o něm v roce 1986 na 26. plenárním zasedání mezinárodní organizace pro leteckou dopravu (ICAO) v Montrealu, tedy až poté, co bylo známo nebezpečí klimatických změn a vymírání lesů působením kyselých dešťů. V té době se současně v mnoha zemích diskutovalo o vyšším zdanění pohonných hmot pro automobilisty. Je zřejmé, že se při tvorbě tohoto deformující pravidla přihlíželo především k potřebám globálního obchodu, spíše než k primérní spravedlnosti či ke stále proklamovaným všeobecným rovným pravidlům bez hospodářské diskriminace.
V mezinárodní debatě o klimatu hraje letecký provoz tradičně vedlejší roli, ač emise z letadel se stoupající tendencí vyvolávají těžké klimatické škody. Letadla se podílí 10% na celkových emisích z fosilních paliv. Ve stratosféře mají jejich emise mnohem škodlivější účinek než ve spodních vrstvách atmosféry. Letecký provoz narůstá, především pokud se jedná o nákladní a prázdninové lety.
Na přelomu tisíciletí bylo uskutečněno téměř 700 milionů letů a podle odhadů z této doby mají v roce 2020 narůst až na 1,8 miliardy letů ročně. Létání je příliš levné - v neposlední řadě také proto, že je mezinárodně nezdaněné. Daň, která se požaduje po každém automobilistovi, neplatí pro manažera letícího z Frankfurtu do New Yorku nebo z Tokia do Paříže, ani pro turisty letící na Maledivy či do Karibské oblasti. Převoz mléka po silnici a cesta sanitkou jsou - na rozdíl od transportu orchidejí z Kolumbie - zatíženy daní z pohonných hmot. I kdyby neexistovaly problémy s životním prostředím, měla by tato skandální preference mezikontinentálního obchodu ničící lokální, regionální a národní ekonomiku, okamžitě skončit.
Daň z ropných pohonných hmot je v různých zemích odlišná, nicméně stále roste. V roce 1999 byla nejvyšší v Anglii 1.31DM/litr, v Norsku (včetně emisní daně) 1.23, pak v Holandsku, Belgii, Finsku, Itálii a Francii s daní mezi 1.0-1.10 a nejnižší byla v Lucembursku 0.68 a Řecku 0.65 DM/litr. V roce 1999 navrhovala EU daň 1.00 a v roce 2001 již 1.1 DM/litr. Zdanění leteckého paliva 1 DM na litr by jenom v rámci států OECD vyneslo ročně, měřeno spotřebou paliva na přelomu tisíciletí, celkovou sumu ve výši 160 miliard DM za rok.
Jak z hlediska ochrany zemské atmosféry, tak z pohledu elementární nespravedlnosti, se kterou jsou zcela záměrně potlačovány lokální a národní trhy, je nutno považovat tento stav za dále neudržitelný. Některé evropské vlády toto stanovisko již přijímají a začínají jednat o tom, aby do očí bijící ekonomickou i ekologickou nespravedlnost odstranily. Protože zdanění leteckého benzínu by se díky charakteru letecké dopravy odehrávalo v mezinárodním prostoru, bylo by systémově logické, kdyby vybraná částka směřovala výlučně do mezinárodního fondu zaměřeného na likvidaci a předcházení škodám, které právě leteckým provozem vznikají. Jako příklad lze uvést: vývoj letadel na obnovitelné energie, vývoj šetrnějších a na kratších vzdálenostech adekvátně rychlých dopravních systémů, či likvidace škod fosilně jaderného energetického systému.

Milan Smrž
autor je předseda národní sekce Eurosolar.cz


Další články tohoto autora:
Milan Smrž

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: