Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pondělí 20.5.2002
Svátek má Zbyšek




  Výběr z vydání
 >TÉMA: Jaké byly naše bitvy a zápasy v letech 1900-1945?
 >MROŽOVINY: Minidějiny ropy II
 >ZE ŽIVOTA: Temelín na triku
 >ODHALENÍ: Oč půjde ve Hvězdných válkách - Epizodě III
 >EKONOMIKA: Silná koruna dnes a před 80 lety
 >POLITIKA: Dovnitř bez zaklepání
 >ZE SVĚTA: Jak jsem nejedl hada
 >ZAMYŠLENÍ: Práva a povinnosti
 >ZAHRADA: Co dělat v květnu (14)
 >TÝDEN POD PSA: Co se semlelo, umlelo a podemlelo
 >Z DOMOVA: Busta se našla
 >ABSURDNOSTI: V zemi, kde včera už znamená -předevčírem- .
 >POSTŘEH: O slůvkách
 >ZDRAVÍ: První pomoc při masových akcích v ulicích velkoměsta
 >SERIÁL: Příběh zapeklitého starce 8.

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Svět  >>  Ukrajina  
 
20.5. ABSURDNOSTI: V zemi, kde včera už znamená -předevčírem- .
Mirek Pesat

Clanek ctenare, popisujici zazitek z moskevskeho letiste Seremetevo II , mi dal vzpomenout na leta 1992-96, kdy jsme se spolecnikem Tondou obchodovali v byvalem SSSR. Soustredili jsme se na Ukrajinu, Moldavii a jizni Rusko. V nazvu parafrazuji znamou Fucikovu knihu, nic lepe nevystihuje skutecnost relativity casu a pojmu . Dej odehravajicjici se ve stejnem casoprostoru v uvedenem teritoriu ziskava rozmer abstraktna, proto prosim ctenare , v pripade kdy pouziji slova benzinova pumpa, celnice, odpocivadlo a dalsi , aby meli na pameti, ze asociace spojene s vyslovenim vyse uvedenych slov maji podobu ciste nahodnou. Kuprikladu distribuce pohonnych hmot tam v souladu s heslem "blize k zakaznikovi" dosahla stupne, kdy se cerpaci stanice stala jen informacnim strediskem. Benzin ani naftu sice nemeli ale poradili ,aby jste se zeptal mladencu stojicich zcela "nahodne" pobliz. V kufrech vozu vehlasnych znacek jako Volga, Moskvich a pod. pak bylo kanystru co nadrz raciala. Cena sice byla vyrazne vyssi a za dolary ale jezdil jste. Casem jsme ale objevili trhlinu v mistni distribucni siti a palivo ziskavali prevazne vymennym obchodem na odpocivadlech od ridicu "nakladaku". Za ucelem korupce jsme vozili krabici plnou piva, cigaret. sladkosti a "prupisek" , usnadnovalo to komunikaci s policisty, celniky a spoustou dalsich.
Rad bych se s ctenari NP podelil o pribeh, jez se udal na hranicnim prechodu mezi Ukrajinou a Moldavii /jmeno uz si nepamatuji/. Prijeli jsme tam pozde v noci a v odbavovacim prostoru stalo jen nekolik aut. To, ze pohranicnik je opily nas vzhledem k obecne oblibe alkoholu nejak neoprekvapilo, otazka zda mluvim anglicky uz vice. Zacal jsem komunikaci v anglictine ale prerusil mne s tim, ze tady se bude mluvit rusky ! Latinka v cestovnich pasech mu cinila takove potize, ze nas znechucene prenechal opilemu kolegovi celnikovi. To uz nam bylo jasne, ze jsme jedini strizlivi v celem prostoru. Drogy, pornografie, zbrane, slzny plyn , otazal se. Na moji zapornou odpoved opile zamzoural a dobracky pokracoval "poslouchej, ja vim, ze to tady nekde mate schovane tak to vytahni at neztracime cas. Ve stejnem duchu jsem rekl, ze nasim ukolem je kontraband poradne schovat a jeho to najit. Chvili premyslel nad smyslem mych slov, nez uznal , ze mam pravdu. Pote zmenil taktiku a zacal nam nabizet za uplatu damu jez se motala kolem naseho auta. Zminena, byla z "dam" jez se odmitaji i po desetiletem celibatu na pustem ostrove. Zdvorile jsme odmitli , za dve piva nam pokynul at pokracujeme v ceste. Na stejne misto jsme prijeli z opacne strany po nekolika dnech.
Po predchozi zkusenosti jsme zvolili prejet hranici radeji za bileho dne, k celnici se tahla dosti dlouha rada vozu a tak jsme travili cas pozorovanim celniku. Minim tim vybirani "desatku" od ridicu "nakladaku" , jez museli podle druhu nakladu vzdy neco dat . Pochopitelne nemuseli ale pokud meli rozum a vazili si sveho casu tak to udelali, beztoho nedavali ze sveho. Uz jsme prichazeli na radu, kdyz Tonda zjistil, ze nafty mame v nadrzi tak na dvacet kilometru. Tady jen kratce odbocim, spolecnik v zasade nemel problem komunikovat . Jako univerzalni jazyk pouzival "hanactinu" s tim, ze dodaval koncovky jazyka zeme v niz jsme zrovna byli. Maly hacek byl jen v tom, ze mu "domorodci" vetsinou nerozumeli. Proto mne bezelstne pozadal, at reknu celnikovi, zda by nam nesehnal nejakou naftu. Jen predstava jak by dotycny mohl zareagovat a co by to mohlo znamenat pro nas mi nahanela hruzu. S vedomim, jake jsou spolecnikovy jazykove dispozice, jsem mu rekl, ze nejsem silenec a jestli chce tak at si to dojedna sam. To uz se celnik naklanel k otevrenemu okenku Mercedesa , "neco k procleni" ? "Poslochee nemas nejakoo saljarku"/naftu/ Tonda na nej uprel sve modre oci.
Predstiraje , ze v aute nejsem a pokud ano tak jen nedopatrenim jsem se dival z okna na druhou stranu. Kolik, zaznela odpoved , spolecnik pohledl na pristrojovou desku, "ctyricet litru". Obavam se, ze absurdni divadlo pana presidenta Havla je "cajicek" proti tomu co predvedli urednici celni spravy nezavisle Moldavie. Jen kratce "nas" celnik promlouval k ridici "Kamazu" pote vytahli z kabiny "slauch" zasunul do nadrze a nasal. Za chvili uz klusal s plnym kanystrem smerem k nam, Tonda mu milostive pujcil trychtyr . Celnik naleval, pohranicnik pridrzoval "lejku" /trychtyr/ . Druhy kanystr byl z nadrze "ZILU" , pri nalevani si prohodili role. Desetidolarovka zmenila majitele a byli jsme pozadani jeste o dve piva pro pohranicnika za pomoc pri "tankovani".
Vzhledem k nerovnovaze mezi nabidkou a poptavkou , uz jsme pivo nemeli ale Tonda se smrtelne vaznou tvari oznamil, ze az tudy pojedeme priste tak mu pivo doveze, nezaskocila ho ani otazka, co kdyz celnik zrovna nebude ve sluzbe. Nechal si namalovat planek a slibil pivo dovezt domu. Sledoval jsem ty dospele taty rodin jak skloneni nad carem papiru malujhi ulice a zachytne body. Obema muselo byt jasne, ze prave nici "nevinny" kus papiru a vypisi zbytecne kousek tuhy. Dohrali to divadlo do konce a rozloucili se jako pratele. Projizdeli jsme tudy jeste nekolikrat , nikdy jsem Tondovi neopomel pripomenout, ze se ma stavit za "kamosem" , vzdy se jen usmal a rekl "az jednou budeme vypravet vnukum, jak jsme obchodovali v Rusku.

diskoskalka@seznam.cz
Mirek Pesat-Florida


Další články tohoto autora:
Mirek Pesat

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: