Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pátek 21.6.2002
Svátek má Alois




  Výběr z vydání
 >BURIANOVA KULTURNÍ OZDRAVOVNA aneb HLAS LIDU TROCHU JINAK
 >ENERGETIKA: Jak skladovat elektřinu ve vodě
 >GLOSA: Kauza vytunelované První pražské záložny.
 >K DISKUSI: Ministerstvo nových technologií
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Rampa-Kampa aneb Problémy s komunikací
 >PSÍ PŘÍHODY: Padl teplotní rekord
 >LITERATURA: Umění si naslouchat
 >POLITIKA: Václav Klaus na odchodu? ani náhodou!
 >PREFERENCE: O sepětí strany s lidem.
 >MÉDIA: Digitální média veřejné služby
 >HUDEBNÍ RECENZE: Kulatá křesťanská a vegetariánská hlavička
 >CHTIP: Jak se proříct v nepravou chvíli
 >SERIÓZNÍ ŽÍŽALA: Přídavná trubice k PC pro on-line distribuci tekutin
 >ZDRAVÍ: S arnikou proti striím
 >ZAHRADA: Co dělat v červnu (14)

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Litery  
 
21.6. LITERATURA: Umění si naslouchat
Irena Zítková

Novinář Karel Hvížďala (1941) pokračuje knihou Červená kráva ve svých rozhovorech s čelnými osobnostmi kulturního a politického života. Po svazku Když umřít, tak v Jeruzalémě z roku 1997 se znovu obrátil na vrchního pražského a zemského rabína, zároveň spisovatele, scenáristu a dramatika, a v neposlední řadě svého dlouholetého přítele Karola Efraima Sidona (1942), aby se devětkrát společně zamysleli nad dávnými židovskými tradicemi i problémy právě aktuálními, jejichž vzájemným propojením kniha zaujme.

"Teroristy, kteří své konflikty vyvážejí k nám, bych nemilosrdně střílel. Jsou to vrazi a je třeba je postřílet. Ale současně s tím je třeba si uvědomit, že mnohé důvody, které jim zdánlivě dávají za pravdu, stojí za úvahu a musíme o nich vážně přemýšlet. (…) Dovedu si spíš představit, že se bude válčit čím dál tím víc, protože se tyto dvě expanze budou chtít vzájemně vyrušit a nebudou umět se ovládat. Teroristé se neovládají vůbec, takže je to na nás. To ale znamená abdikovat na to, že budu zahrnovat třetí svět svými výrobky, svou televizí a svým způsobem života. Vůbec netvrdím, že tam na to řada lidí nečeká, ale Západ by měl být v tomto ohledu mnohem opatrnější a nechat je, aby si z naší civilizace brali jen to, co chtějí přijmout či vstřebat. (…)

Budoucnost tedy nemusí být o lásce, ale o tom, aby nedocházelo ke konfliktům. Všichni myslící lidé musí počítat i s tím, že prohrají. Stačí si uvědomit, že jsme došli na hranice svých možností, a každá strana musí ukázat jistou vstřícnost. (…) Vlastně se najednou ukázalo, že systém založený na právech a svobodách jedince dostal demokracii do značně nevýhodné situace. Na druhé straně je velice těžké udělat úkrok zpátky a přitom neupadnout do totality. Ale někde tady je zakopaný pes," uzavírá Sidon.

V této knize to není poprvé ani naposled, kdy prostě přiznává, že řešení nemá. A proč by je měl mít? Dává čtenáři nahlédnout do vlastních pochyb, a tím sebe i jeho provokuje: jednou k souhlasnému auplasu, jindy k polemice - jak tomu má v živých slovech být.

Irena Zítková




Další články tohoto autora:
Irena Zítková

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: