Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Úterý 20.8.2002
Svátek má Bernard




  Výběr z vydání
 >STATIK RADÍ: Jak poznat jestli dům spadne?
 >ARCHITEKTURA: Zničený archív na Invalidovně nevyčíslitelné hodnoty
 >POVODNĚ: Depka přijde až po týdnech
 >ÚVAHA: Potopa a co všechno s ní souvisí -poručíme větru dešti-
 >TÉMA: Povodňové zpravodajství ČT1, viděno z Německa
 >POVODEŇ: Poděkování našim předkům
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Kdo je vinen?
 >MEJLEM: Povodeň
 >DOPRAVA: Výzvy se míjejí účinkem
 >ZAMYŠLENÍ: Ztratili jsme respekt před přírodou
 >AUSTRÁLIE: Přírodní katastrofy
 >POVODNĚ: Zvíře, nebo člověk?
 >EKONOMIKA: Na zahraničních akciových trzích málo optimismu
 >POVODNĚ: Povodňové úvěry Poštovní spořitelny
 >SPOLEČNOST: Každý ať každého žaluje

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Náš rybník  
 
20.8. STATIK RADÍ: Jak poznat jestli dům spadne?
Ladislav Pícha

Kdo je to statik? Stavební inženýr specializovaný na nosné konstrukce.

Jak pracuje statik? Pro účely povodní stačí vědět, že spočítá zatížení (tíha baráku, plus užitečné zatížení) a to porovná s pevností stropu, stěn, základové půdy. U nových objektů si kvalitu materiálu předepisuje, u starých se ji snaží co nejpřesněji odhadnout, k čemuž používá různé pomůcky, zejména odborníky s patřičnými přístroji.

Přijdu-li do domu po povodni, není možné dělat podrobné průzkumy s najímáním oněch patřičných odborníků, protože najednou by byla řeč o mnoha dnech a mnoha tisících i při povodňové slevě, a to je prostě nepřijatelné. Proto mi nezbývá, než se pokusit odhadnout změny (zhoršení) pevnosti za pomoci očí, rukou a kladiva, spolehnout se na zkušenost a intuici a jako správný ateista se pokřižovat a vyřknout osvobozující V pořádku. Méně příjemnou alternativou je zadat nějaké další průzkumy. Bohužel existuje i alternativa třetí - už jsem jednou sháněl u sousedů špagát a karton s nápisem Nevstupovat, hrozí zřícení. Naštěstí byla řeč o chatě, takže i dnes budu spát docela dobře.

Statikem snadno a rychle aneb příručka pro dobrodruhy

Většinou platí, že problémy s únosností se projevují dlouho dopředu trhlinami a nadměrnými průhyby. Shodit si barák na hlavu chce buď sérii podstatných chyb, nebo kvalifikovaný zásah. Bohužel - jedním z kvalifikovaných zásahů je kvalitně promočit, co se dá, úplně nejlíp základy a spodní partie stavby.

Otázky jsou dvě: "Spadne to?" A mnohem důležitější: "Může to spadnout náhle?" Tady je pár rad, jak se vyhnout zbytečné panice a zároveň nepřehlédnout něco podstatného. Tyto rady nebyly podrobeny jakékoliv (natož odborné) oponentuře a povodně jsme ve škole nebrali, nicméně doufám, že nic podstatného nepřehlížím.

1/ Dřevu, oceli, páleným cihlám a betonu pár dní ve vodě neublíží. Zejména dřevo je ale třeba ochránit proti hnilobě - neptejte se mě, jak. Sušit samozřejmě, nátěry nevím. Zatím jsem viděl jediný dům z porobetonových tvárnic (Hebel) - neomítnutá novostavba, stála nějakých 20cm ve vodě (několik hodin, možná den) a přežila to bez problémů.

2/ Za spolehlivě bezpečné si troufnu označit stropy. Přinejmenším mě nenapadá, jak by mohly náhle havarovat. Řeč je o stropech, ne o zdivu pod nimi.

3/ Slabým článkem zdiva může být malta - zvlášť proudící voda vymývá vápno (chemie kolem toho se učí ve škole pod záminkou krápníků; už jsem dokonce krápníky ve sklepě viděl) a pevnost radikálně klesá. Následuje náhlá (!!!) havárie, a to i v případě zdiva z kvalitního kamene. Jak to poznat - šťourejte do malty prstem nebo hřebíkem. Když to nejde, je to dobré, když to jde špatně, bojte se, když to jde dobře, prchejte. Nenechte se ale zmást zvětralou vrstvou na povrchu. Uvědomte si, co máte nad hlavou - krov a nepoužitelná půda je něco jiného než několik dalších pater.

4/ Zvlášť průšvihová záležitost jsou základy. Bez geologického průzkumu jste odkázáni na informace místních, "založení na skále" může znamenat nějakou navětralou břidlici, kterou normálně krumpáčem nezvládnete, ale ve vodě se mění v blátíčko. A už vůbec se nedozvíte, kolik moc materiálu odnesla voda výkopem pro kanalizaci a ten teď pod základem prostě chybí.

5/ Porozhlédněte se po trhlinách, zamyslete se, kam co ujíždí (dramaticky vypadají třeba trhliny v příčkách na prohnutém stropě, přitom jsou většinou naprosto nezajímavé). Nové trhliny napovídají, že je třeba rychle něco udělat. Věci ohromně pomůžete, když přes trhlinu naplácáte koláč sádry (10x10 cm bohatě stačí) s vyrytým datem - dá vám vědět, jestli se trhlina rozšiřuje. Nebo označte konec trhliny - opět s datem.

6/ Čerpání vody ze sklepů. Netroufnu si odhadnout, jak velký vliv má rychlost poklesu hladiny a vysychání na pevnost stavebních materiálů - jestli dobře poslouchám kolem sebe, významné je to u vepřovic (sušená hlína). Ty potřebují, aby voda opadávala pomalu, asi proto, aby ji stačily pouštět a neroztekly se při tom úplně, nějakou roli nepochybně hrají kapilární síly - tady možná lžu.
Naopak jsem si jist, že není dobré čerpání uspěchávat v případě, že hladina spodní vody je výrazně výš než hladina ve sklepě. Důvody jsou dva - jednak vám tam voda nateče zpátky a vymyje další díl vápna z malty, jednak okolní ztekucená zemina vyvozuje docela velký vodorovný tlak, jemuž voda ve sklepě znamená protiváhu.

Na závěr trochu osobního optimismu. Plní mě úžasem, že do poloviny domů vcházím za doprovodu tvrzení "Já nemám uklizeno".
A taky je mi příjemné, že mě zatím všichni berou jako odborníka, který přišel pomoci (i když ta pomoc možná nebude tak úplně příjemná) a ne jako někoho, kdo přišel alibisticky bourat pod jakoukoliv záminkou, jen aby se nedostal do průšvihu.


Další články tohoto autora:
Ladislav Pícha

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: