Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Středa 28.8.2002
Svátek má Augustýn




  Výběr z vydání
 >EKONOMIKA: Návrat k normálu
 >POLITIKA. Politicky nekorektní názor na (po)povodňové události
 >POVODEŇ: Vláda shání 20 miliard
 >NÁZOR GEOLOGA: Povodeň - viníkem je vltavská kaskáda!?
 >MROŽOVINY: Přehrady - ideologická válka pokračuje
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Setkání ve výtahu
 >PSÍ PŘÍHODY: Já za to fakt nemůžu
 >NÁZOR: Čeká nás -povodeň- sociálního státu?
 >INFO: Aktuální stav ROXY
 >POLITIKA: Křesťanský asociál Kalousek.
 >PENÍZE: Skrytá reklama v časopise Kupónová privatizace
 >TÉMA: Spolana - Spolehlivý partner v chemii
 >ZE ŽIVOTA: Největší touha opravdového muže
 >PŘÍRODA: Noční obloha 3.
 >HUMOR: Černý a mokrý!

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Mrožoviny  
 
28.8. MROŽOVINY: Přehrady - ideologická válka pokračuje
František Novotný

Komunisté lhali takřka ve všem, ale v ryze technologických otázkách se jim jakžtakž věřilo. Proto moje generace vzala za bernou minci jejich tvrzení o "velkých dílech socialismu" - o přehradách, najmě o vltavské kaskádě - jako o stoprocentních pojistkách proti povodním.
Pamatuji si, jak někdy v polovině 50. let jsme měli v čítankách adorační článek o plánovaném lipenském jezeře a komunistická propaganda nevynechala jedinou příležitost, aby nezdůraznila ochranný význam budovaných vodních děl Slapy a Orlík. Povodně pro ně nebyly přírodním jevem, ale přiřazovaly se k "buržoazním přežitkům", s nimiž si vláda "dělníků a rolníků" poradí jednou provždy. V této souvislosti se pak jako odstrašující příklad "kapitalistické" nemohoucnosti říznuté "národním" útiskem zmiňovala povodeň z roku 1890 a do protikladu se stavěly "zářné komunistické zítřky", v nichž vltavská kaskáda povodním zabrání.

Uplynulých 40 let dávalo této představě za pravdu. Od 60. let, kdy byla vltavská kaskáda prakticky dobudována, netrpěla Vltava žádnými povodněmi, které by stály za řeč. Mýtus o bezpečné protipovodňové pojistce, kterou ve vltavské kaskádě Praha a vlastně cele vltavské povodí mají, přetrvala i její tvůrce - teprve letos, téměř 13 let po pádu komunismu, vzala za své.
Jak záplavy odeznívají a vyčíslují se škody, obnažují se i organizační nedostatky a chybná rozhodnutí odpovědných činitelů. Ti se hájí zmatenými předpověďmi vodohospodářů, kteří nikoli v předstihu, ale ve vleku událostí neustále zvyšovali odhad velikost povodně, aby v kritické chvíli přiznali, že ztratili schopnost jakékoli prognózy.
Hledáme-li společného jmenovatele pro toto selhání a na ně navazující selhání výkonných orgánů (např. pozdní uzavření pražského metra), nalezneme jej v podvědomé bariéře - ve vsugerované domněnce, že nic závažného se stát nemůže - máme přece vltavskou kaskádu!
Lidé, kteří za povodně nesli odpovědnost, převážně patří do téže generace jako já, nebo jsou o něco mladší, a nepochybuji, že jednali pod podvědomým vlivem přehradního mýtu vyprodukovaného za minulého režimu. Jenže komunisté nám lhali i v této technické záležitosti. Dnes již dokážeme recitovat jako zaříkávací mantru, že letošní povodeň měla "velikost" tří miliard kubíků vody a že vltavská kaskáda, i kdyby byla zcela prázdná, by dokázala zachytit pouze miliardu jednu. Uvažujeme-li schopnost retence od 10 do 30 %, vychází nám reálná možnost zadržet 100 až 300 milionů kubíků vody, tedy maximálně desetinu povodně, avšak i tyto hodnoty nám musela do mozků vpravit až letošní velká voda.

Z těchto hodnot také vyplývá reálná ochranná schopnost vltavské kaskády, respektive každé přehrady. Je to pouze nástroj s omezenou účinností, který navíc není úzce specializován jen na zadržování povodňové vlny. Dokáže zabránit jenom povodním lokálního rozsahu a obvykle v tom případě, když se část zátopového území obětuje přehradnímu jezeru. To je případ Brněnské přehrady. Její lokalita byla vytipována ještě za Rakouska-Uherska a vznikla v katastru obce Kníničky, jež trpěla každoročními záplavami řeky Svratky, přičemž povodňová vlna škodila dalším obcím - Bystrci, Komínu a Jundrovu až k brněnské čtvrti Pisárky. V roce 1939 bylo staveniště dokončované hráze stiženo jak povodní jarní, tak podzimní. Naštěstí obě povodně způsobily jen omezené škody a ta podzimní dokonce přispěla k rychlému naplnění nově vzniklého jezera.
Do výstavby druhé větve březovského vodovodu sloužila Brněnská přehrada i jako zdroj pitné vody a této funkce se zcela nezbavila ani dnes. A tím se dostáváme ke komplexní funkci, jakou každá přehrada má. Je nejen protipovodňovým nástrojem, byť omezeným, je také často rezervoárem pitné vody, zdrojem elektrické energie a v neposlední řadě prostředkem rekreace. Pro mnohé se rekreace u přehradních jezer stala konstantou životního stylu a bez Lipna, Slap či Vranovské přehrady si už svůj život nedovedou představit. Přehrady jsou také součástí turistického "průmyslu", bez něhož se česká ekonomika neobejde.

Jestliže jsme se za drastických okolností a za neúměrnou cenu zbavili přehradního komunistického mýtu o všemohoucnosti těchto vodních děl, mohlo by být stejně nákladnou chybou jejich totální odsouzení, jež nyní obzvláště hlasitě zaznívá především z ekologistických kruhů. Byla by to jenom náhrada jedné ideologie druhou - zelenou místo rudé. Jestliže komunisté lhali, když nám tvrdili, že přehrady jsou všemocnou 100procentní ochranou před povodněmi, lžou ekologisté ideologicky stejně, když přehradám upírají jakýkoli smysluplný protipovodňový význam a z protipovodňové ochrany je a priori vylučují. Přehrady nejsou ani všelékem, ale ani propagandistickým trikem betonářské lobby, a pravda, jako vždy, leží někde uprostřed. Jsou prostě technickým nástrojem s omezenou účinností a tak se na ně dívejme a tak je věcně, bez extrémů, posuzujme. Je sice pravda, že náklady na kubík zadržené vody jsou v případě poldru 100x nižší než v případě betonové přehrady, avšak na rozdíl od jednoúčelového poldru, který navíc blokuje část krajiny, má přehrada komplexní využití. Ale to již bylo uvedeno.
Nenasazujme si tedy místo rudých ideologických brýlí brýle zelené - a to ani v případě přehrad. Nezužujme již dopředu rejstřík protipovodňových prostředků, které budou muset být v blízké budoucnosti uplatněny. Spolu s obnovou lužních lesů a výstavbou poldrů je i přes špatnou zkušenost letošního léta přehrada významným protipovodňovým faktorem - pokud se oprostíme od komunistického mýtu o jeho všemoci a budeme si vědomi jeho technických limitů.

Upozornění pro čtenáře: Byl jsem vyzván Astonem, abych se zapojil do psaní úvodníků v rubrice "Český politický cirkus". Z toho důvodu budou "Mrožoviny" pravidelně vycházet jenom ve středu.

Psáno v Praze 27. 8. 2002


Další články tohoto autora:
František Novotný

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: