Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Středa 2.10.2002
Svátek má Galina




  Výběr z vydání
 >TÉMA: Původ palestinsko-izraelského konfliktu (část 1.)
 >TÉMA: Kříž bez smíření.
 >MROŽOVINY: Případ Šolta z první ruky
 >KUPÓNOVKA: Agenti se suchým z nosu
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Zklamání se nekonalo
 >PSÍ PŘÍHODY: Neumíráte hlady?
 >ZAMYŠLENÍ: Po Saddamovi potopa?
 >KANADA: Dálnice a ochrana zvířat
 >ZÁBAVA?: Cyklická redundance aneb ke vztahům mezi mužem a ženou
 >SVĚT: Nač smažit Bushe?
 >ŽIVOT: Synchronizovaná menstruace
 >PŘÍRODA: Tajemné smysly
 >ŠKOLSTVÍ: Potřebujeme ministerstvo školství?
 >ZDRAVÍ: Jak správně provádět manikúru?
 >ZE SVĚTA: Bizarní americká obohacování

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Mrožoviny  
 
2.10. MROŽOVINY: Případ Šolta z první ruky
František Novotný

Patřím do okruhu jachtařů, jimž je pan Martin Š., majitel a kapitán třináctimetrové námořní plachetnice "Domino", ochoten svoji jachtu svěřit. Letos jsem ji měl mít zapůjčenu v termínu od 14. do 27. září, abych s přáteli uskutečnil plavbu z Trogiru do Dubrovniku a zpět. Den před odjezdem jsme se dověděli o nehodě, ale přesto dostali od Martina ujištění, abychom přijeli do Splitu, neboť doufal, že během 4 dnů, které uplynuly od tragédie, chorvatské úřady loď uvolní. Bohužel se tak nestalo a Martin i přes starosti, které měl, nám zajistil náhradu.
Setkali jsme se až v sobotu 21. září ve Splitu, více než 10 dní po nehodě a vyslechli z první ruky, co se vlastně stalo.

Při běžném kotvení u Šolty v úterý 10. září 2002 nalezli potápěči z posádky "Domina" na dně komín. Čtyřčlenná skupina se vyzbrojila přístroji a sestoupila na jeho dno, kde zjistila, že z komínu vedou dvě vodorovné chodby, které s ním tvoří obrácené písmeno "T". Přímo pod ústím komínu pak ležely na dně dvě utržené kotvy. Potápěči usoudili, že pohroužit se do chodeb v hloubce přes 30 m by mohlo být nebezpečné, a vynořili se na hladinu.
Miroslav Kukliš, který v této skupině nebyl, neboť se mu "díra" do dna nezdála zajímavou, projevil zájem až na základě jejich vyprávění a večer se rozhodl k sólo ponoru. Podle kapitána "Domina" ho lákalo vše neznámé a podmořský labyrint vyvolal jeho zvědavost. Byl zkušený potápěč s cca 400 ponory, ale neměl žádnou praxi v jeskyních. Kromě toho, že šel sám, porušil i další bezpečnostní pravidla, nevzal si ani náhradní automatiku a neměl ani zabezpečovací lanko.
Největším nebezpečím v podmořských labyrintech jsou sedimenty usazené na stropech chodeb a jeskyň. Bubliny z dýchacího přístroje je uvolní a rozvíří, takže i silná baterka neprosvítí vodu na větší vzdálenost než 20 cm. Potápěč rychle ztratí orientaci a nenalezne východ. To se muselo stát i M. Kuklišovi.
Když se Kukliš nevracel, další potápěči z posádky "Domina" se ponořili do komína, nechali na jeho dně zásobní láhev se vzduchem a kapitán Martin Š. alarmoval záchranáře.

Chorvatští záchranáři se dostavili až ve středu ráno a chovali se značně přezíravě, na což tragicky doplatili. Byli to sice zkušení potápěči, ale také bez praxe s jeskyněmi. Odmítli nabídku posádky "Domina", která jim chtěla zapůjčit 30 m jisticího lanka, a dvojice potápěčů šla pod vodu jenom s 20 m vlastního lanka, které nemohlo evidentně stačit. Stalo se, co se stát muselo, ze záchranářů se vynořil pouze jeden, druhý v labyrintu zahynul stejně jako Kukliš.
Teprve o den později přilétli vrtulníkem potápěči specialisté s patřičnou výbavou a obě těla vynesli. Kukliš byl nalezen několik desítek metrů ode dna komína a mnohem hlouběji, uprostřed podmořského bludiště, s nožem v srdci

Tento fakt pochopitelně nemohl uniknout chorvatské policii. Celá posádka byla zadržena a i s jachtou dopravena do Splitu. Vyšetřování případu - co se vlastně stalo - se ale brzy začalo ubírat podivnými cestami. Podle informací záchranářů byl Kukliš skutečně nalezen s nožem v srdci, ale není jasné, zda chorvatská policie nůž vůbec má, zda při manipulaci s tělem nevypadl a zda jej chorvatští záchranáři dokonce neztratili.
Při výsleších posádka shodně vypověděla, že Kukliš se potopil do jeskyně sólo, a aby se vyhnul agónii smrti udušením, rozhodl se pro sebevraždu. Technicky to možné je, potápěčské nože jsou ostré jako břitva a neopren pro ně není žádná překážka. Pochopitelně jsem se zeptal Martina Š., zda byl Kukliš takového činu schopen. Řekl mi, že ho znal šest let, že byl vyučený kuchař, takže věděl, jak ránu vést, a že odvahu k takovému činu by v sobě našel.
Také záznamy z počítačů, jimiž jsou dnes potápěči vybaveni, souhlasí s tvrzením posádky. Martin Š. pro potřeby chorvatské policie "vytáhl" záznamy z počítačů do svého notebooku a předložil vyšetřovacímu soudci. Kuklišův počítač prokázal, že Kukliš během 4 minut sestoupil do komínu a vydal se do labyrintu. Pak počítač přešel do tzv. SOS stavu, který není běžně čitelný. Nicméně při projednávání vyšetřující soudce namítl, že již mrtvý Kukliš mohl být "vlečen" svými vrahy do jeskyně a počítač pak zaznamenal toto "vlečení". Na námitku Martina Š., že "zavlečení" bezvládného těla do jeskyně by nešlo tak rychle (jak ví každý, kdo se potápěl), soudce namítl, že vrahové byli dva a vzali tělo mezi sebe. Přitom úplně přešel skutečnost, že jeden z obviněné dvojice potápěč vůbec není!.

Tím jsem poněkud předběhl a musím vysvětlit, proč chorvatská policie vůbec s verzí vraždy vyrukovala. Místní patolog vždy pitval jenom těla utonulých potápěčů a když nenašel v plicích oběti vodu, zkratkovitě usoudil, že Kukliš zemřel nad hladinou. Z toho zase chorvatští kriminalisté vydedukovali, že musel být zabit druhou osobou. Námitky vyšetřovaných, že Kukliš dýchal do poslední chvíle (po vyproštění těla byl v jeho tlakové lahvi stále vzduch!), nebyly uznány.
Po tomto "odhalení" byli všichni členové "Domina" podrobeni výslechu na detektoru lži a u dvou z nich prý bylo při reakci na slovo "nůž" shledáno podezřelé zaváhání. To jsou veškeré "důkazy", na jejichž základě byli ti dva, kteří "zaváhali", obviněni z vraždy. Absurdnost obvinění jde tak daleko, že v protokolu se objevily i poznámky o "krvavých" skvrnách na palubě. Ve skutečnosti se jednalo o čmouhy červenohnědé protiporostové barvy, která se na palubu dostala s kotevním lanem (při vytahování se lano někdy otírá o dno, měkká barva, která povrch chrání sprašováním, na něm ulpí a při uklízení lana do kotevní komory se barva přenese i na palubu). Když Martin Š. požádal o rozbor údajných "krvavých"skvrn, policie odpověděla, že jej udělá, avšak jeho výsledek nikdy "nebyl" k dispozici.
Naopak byla policie velmi vstřícná k místnímu tisku. Zřejmě za úplatu poskytli vyšetřovatelé chorvatským novinám "údaje" o senzační vraždě. Navedli novináře, aby psali jenom o policejní verzi (než posádka svolala tiskovou konferenci) a někdo jim "našeptal" možné motivy údajné vraždy. "Svobodna Dalmacia" tak z faktu, že na palubě byli samí muži, usoudila, že se jednalo o posádku homosexuálů a že motivem byla žárlivost, jiné noviny uvedly jako vražedný motiv finance - dvojice "vrahů" prý dlužila oběti značné peníze.

Podle mých zkušeností není na 13m námořní plachetnici možné někoho zabít, aby o tom ostatní nevěděli. Nicméně chorvatští vyšetřovatelé trvají na vraždě a potlačují důkazy, které vyvracejí jejich verzi. Kromě záznamů z potápěčských počítačů neberou na zřetel ani stav vzduchových lahví - po úvodním ponoru celé skupiny by jednomu z údajných vrahů chyběla natlakovaná láhev, aby pomohl zavléci tělo oběti do podmořské jeskyně - a spuštění kompresoru by všechny probudilo. Policie nechce slyšet ani na logickou námitku, že kdyby vrahové skutečně zavlekli tělo oběti hluboko dovnitř labyrintu (nebylo nalezeno na dně komínu), nedokázali by se vrátit s výstrojí, která byla na palubě "Domina" - tak jako se nedokázal vrátit chorvatský potápěč z prvního záchranářského týmu.
Podle mého soudu je za vykonstruovaným obviněním především psychologická bariéra, chorvatská mentalita prostě neumožňuje představit si chladnokrevnou odvahu a racionální kalkul, který se za činem Miroslava Kukliše skrývá.
Jak jsem si po návratu z Chorvatska přečetl v novinách, podal přítel jednoho ze dvou obviněných trestní oznámení na neznámého pachatele pro podezření z vraždy. Byla to totiž jediná možnost, jak docílit další pitvy v Česku, tentokrát skutečným znalcem. Doufejme, že její výsledek zvrátí nekompetentní posudek chorvatského patologa a povede k propuštění obviněných.

Psáno v Praze 29. 9. 02


Další články tohoto autora:
František Novotný

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: