Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Středa 9.10.2002
Svátek má Štefan




  Výběr z vydání
 >TÉMA: Jak to chodí v EU, aneb už abychom tam byli?
 >POLITIKA: Poučení z krizového vývoje
 >POLITIKA: Komu překáží myšlenkové schéma ODS?
 >GLOSA: Budeme volit nového prezidenta republiky
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Tvář nepřítele
 >PSÍ PŘÍHODY: Je tu podzim
 >TÉMA: Junák a sociální demokracie
 >MROŽOVINY: Jadran na dvakrát
 >MÝTY: Hefaistos - bůh nebo strojař? (1.)
 >ROZPOČET: NKÚ a mrtvé duše ve státním rozpočtu
 >INFO: Metrostav odmítá nařčení.
 >SVĚTOVÉ DĚJINY: Rané formy písma
 >NÁZOR: Rozlišujme rasismus a pokrytectví
 >EKONOMIKA: Co přinese příznivý inflační vývoj
 >ZDRAVÍ: Problémy s nehty

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Náš rybník  
 
9.10. MÝTY: Hefaistos - bůh nebo strojař? (1.)
JITA Splítková

Héfaistos zaujímal mezi bohy Olympu, dalo by se říci, zvláštní postavení. Vůbec nebyl krásný, naopak od narození chromý ošklivý mrzák, kterému se ostatní bozi neustále posmívali. A navíc jako jediný z nich pracoval(v kovárně), což bylo mezi Olympany pokládáno za nedůstojné. Přitom náš kovář byl synem Dia a Héry.
Neobjevuje se tady něco zvláštního? Ošklivý, tělesně slabý kovář, který ne zázraky, ale vlastníma rukama a hlavou vytváří neuvěřitelné věci, jako jeden z řeckých bohů? Opravdu, nezvyklé.
Héfaistos podle vědců představuje personifikovanou sopečnou činnost. K tomuto tvrzení vede líčení Héfaistových dílen pod sopkami, z kterých se kouří, když on právě pracuje.
Ano, představy sopek jako sídel bohů jsou známy u více národů. Třeba andská sopka Sangay je Indiány v Amazonské nížině pokládána ještě dnes za sídlo jejich boha ohně. Tento bůh je ovšem krutý a zlý, dokonce si prý v minulosti žádal lidské oběti. Vždyť žádná činná sopka není, bráno lidskými měřítky, hodná. Sangay byla lidmi nazvána Ohnivý démon And. Přiléhající název pro tuto věčně burácející horu. O to více je zarážející, že si Řekové představovali boha, který způsobuje výbuchy sopek, jako mrzáka, kterému se ostatní bozi jen vysmívají a on si nechá od nich všechno líbit. Zrovna Řekové, kterým byl cit pro krásno zřejmě vrozený. Podívejme se na jakékoliv jejich umělecké dílo nebo jen na věci pro normální denní potřebu. Ve všem je harmonie a zároveň i přísná logika. Rozumovost ve všem, to je další řecká vlastnost. Proč tedy slabý a neduživý kovář?
A proč je ve všech legendách kladen takový důraz na jeho výjimečný řemeslný um a schopnost vytvořit cokoli? Navíc tuto postavu přejímaly i jiné národy. Je zřejmě i jednou z předloh pro hrdinu staroseverských písní z 8. století n. l. Völunda (staroseverský Valund, anglosas. Wéland, něm. Walant). Tento hrdina, syn finského krále (v dnešním významu Laponec) a král Alfů (zruční kováři a metalurgové trpasličího rodu), sám velice šikovný kovotepec, byl rovněž kulhající, ale na rozdíl od Héfaista ne od narození, ale byl zajat králem Nídudem a zmrzačen.

"…Král Nídud dal dceři své Bödvildě zlatý prsten, který sňal Völundovi s lýka. Sám pak byl opásán
mečem, který patřil Völundovi.
Královna pěla:
Oči jsou podobny
Přeřežte mu / lesklému hadu, / na nohou šlachy,
zuby skřípe, / ať sedí do smrti
meč když zhlédne / na Saevarstadu!
a když spatří / Bödvildin prsten.
Tak se stalo, že mu přeřezali šlachy na kolenou, a vysadili jej na chlum poblíž suché země, který
se jmenoval Saevarstad. Tam koval králi všeliké skvosty…"
(Píseň o Völundovi, přeložil Emil Walter)

Zdá se tedy, že právě a hlavně jen "božská" zručnost Héfaista je to, co jako inspirace překonalo staletí. To už něco znamená! Ne zázraky, ale a nýbrž práce… pro fantazii to znamená docela pevný odrazový můstek a dalšími fakty se ještě zpevní.
Nemáme v legendách a náboženstvích moc případů, aby bozi vlastnoručně vytvářeli, krom světa a lidí samozřejmě, věci denní potřeby. Bozi válčí to ano, dozírají na svět, trestají, zasahují do osudů lidí, zjevují se, dělají zázraky, ale pravidelně jako Héfaistos nepracují! Jsou krásní nebo děsiví, někdy to jsou úplné příšery, jako třeba v aztéckém náboženství, ale opět, pokud vím, žádného z nich nevytvořila lidská fantazie od narození takto tělesně postiženého a navíc utiskovaného.
Héfaistův blíženec by snad pouze mohl být aymarský (Aymarové - indiánský kmen v Bolívii) bůžek hojnosti Ekek.
Tento pitvorný skřet byl zavalitý, s hranatou hlavou, špatně viděl na jedno oko, v náručí svíral kupu aymarských cenností jako jídlo, koku, zvířata, domek a byl velice vychytralý, zlomyslný a podlý. Povahově úplně jiný než dobrák Héfaistos, ale jaký by měl být, když představoval bůžka rozdávajícího majetek… Toto je ovšem jiný soudek a my musíme uznat, že Aymarové dovedli vyjadřovat životní realitu fantazií velice pregnantně a vtipně. Tohle vysvětlení ovšem na našeho kováře nepasuje, on přeci měl být symbolem silné a zlé sopečné činnosti. Na něj se přímo nabízí jiné… fantazie se právě rozjíždí… skáče… Héfaistos má předlohu v živém muži! Ve velice inteligentním a zručném vědci. Jedině opravdový geniální mozek by snad mohl dostat tu čest a být zařazen do božského pantheonu. Jen pro velmi neobyčejnou genialitu by mohli Řekové zapomenout na svůj požadavek jednoty ducha a těla.

Když se tak člověk zamyslí nad povahou dávných Řeků, napadá ho ještě jedna myšlenka, a to, že chromý vědec nebyl Řek a jeho zbožnění neprovedl řecký národ, ale pouze ho převzali od některého jiného. Takováto praxe, přejímání cizích božstev, je v historii snad všech národů.
Podívejme se opět do legend, nenajdeme tam nějaký důkaz pro toto tvrzení? Není jím epizoda, ve které se Zeus na Héfaista rozhněvá a srazí ho z Olympu na zem? Nešťastný kovář dopadne na ostrov Lémnos a na něm je pak nejraději. Znamená to něco?

Zítra: HLEDÁ SE NÁRODNOST BOHA



Kniha Mýty v zrcadle vědy a fantazie (JITA Splítková) bude k dostání na letošním Invexu - od 7. 10. do 11. 10. 2002 - na stánku Mensy ČR (Pavilon D stánek číslo 29).
dále zde budete moci zakoupit Knihy:
Skvělá kniha her a testů
IQ MENSA (hry, logické hříčky)

CD ROM:
Testy dětských schopností
Kapesní průvodce šovinisty (CD plné vtipů, povídek ... na téma feminismus)
vše o 10% levněji
Václav Fořtík



Další články tohoto autora:
JITA Splítková

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: