Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Čtvrtek 10.10.2002
Svátek má Marina




  Výběr z vydání
 >TÉMA: Bohulibý zákaz reklamy na cigarety?
 >ZE SVĚTA: Instruktáž o zakládání nových vlastí
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Voleník si to pokazil
 >GLOSA: Je Irák tak nebezpečný pro svět?
 >ZE ŽIVOTA: Balkánská záda Branka Vukiče
 >OHLAS: Občanská liga bezostyšně lže!
 >MÝTY: Hefaistos - bůh nebo strojař? (2.)
 >ZAMYŠLENÍ: Pekaři a soudci,jak ti spolu souvisí?
 >VÍKEND: O chalupách a chalupářích
 >O FILMU: Porážka Chodů u Nového Knína
 >TÉMA: Původ palestinsko-izraelského konfliktu (část 4.)
 >MEJLEM: Povodňové osudy
 >SVĚTOVÉ DĚJINY: Blízký východ (mapa)
 >KOMENTÁŘ: Tělocvičny
 >ZDRAVÍ: Křečové žíly

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Náš rybník  
 
10.10. MÝTY: Hefaistos - bůh nebo strojař? (2.)
JITA Splítková

Proč Héfaistos dopadl zrovna na Lémnos? A proč tady byl nejraději? Je tento úrodný ostrov v Egejském moři něčím zvláštní? Snad ani ne, až na to, že se zde našly stopy i po jiných kulturách než řecké. Například roku 1885 francouzští archeologové Cousin a Durrchach objevili u vesnice Kaminia náhrobní stélu s vyobrazeným bojovníkem a nápisem psaným v řecké abecedě, ale ne v řečtině. Text nápisu je psán jazykem, který se nejvíce podobá etruštině. Toto zjištění je pro nás docela zajímavé a zapadalo by do úvahy o původu Héfaista.
Mohl být chromý kovář Etrusk? Příslušník národa, o jehož původu se vědci dodnes přou? Ano, u Etrusků se setkáváme dokonce s několika bohy ohně a jeden je vyobrazován stejně jako Héfaistos. Mohli tedy Řekové převzít svého boha od Etrusků? Nebo to bylo právě naopak? Nemáme žádný bezpečný archeologický doklad, a tak nikdo neví, který z těchto národů zařadil boha kováře do svého panteonu jako první a od koho.
Další vysvětlení původu Héfaista nám nabízí Homér. Ve svém díle se zmiňuje o thráckých Sintiích, kteří rovněž žili na ostrově Lemnu. Homéra tento národ zaujal, teď pozor, z důvodů jeho neobyčejné zručnosti v metalurgii. Že by náš kovář byl Thrák? Tento národ nám skutečně zanechal množství mistrovsky zpracovaných věcí vyrobených z kovu. I ve své době to muselo být něco zcela výjimečného. Homér v Iliadě líčí jednoho z thráckých králů, který přispěchal na pomoc Tróji, následovně:
"Thrákové tuhle jsou zvlášť, teď přibyli, nejdéle druhých,
s nimi syn Éionéův, král Rhésos, vládyka jejich.
Koně má nejkrásnější a největší, co jsem kdy viděl:
Bělejší jsou než sníh, svým během podobni větrům,
vůz pak zlatem a stříbrem je vesměs ozdoben umně,
výzbroj jeho je zlatá a obrovská - hotový zázrak,
ve kterém oděn přišel - a věru se smrtelnému muži
nesluší, aby ji nosil, jen věčným bohům se sluší…"
(Homér, Ilias, přeložil O.Vaňorný)

Pravdou je, že Řekové od Thráků přejali některá svá božstva. Tak například bůh vína Dionýsos je thráckého původu. Thrácké bohyni Bendidě je příbuzná řecká Artemis, i Héra je zřejmě thrácká… A Řekové od tohoto národa převzali nejen bohy, ale i některé hrdiny mýtů, například Orfea. Ano, toto jsou ověřená fakta, ale o čem svědčí? Pouze o tom, že Řekové si svůj božský pantheon a legendy nevytvořili sami ze vzduchu, ale navazovali na sousední národy. Je to možno brát jako podpoření domněnky, že Héfaista zrodil jiný národ. O tom, že by to byli Thrákové, nemáme žádné důkazy. Nakonec sám Homér tentokrát v Odyssei připomíná další zručné kovotepce. Zde král Sparty Meneláos obdarovává
Odysseova syna Télemacha a říká mu:
"…Vyberu z pokladů paláce svého nejhezčí, nejkrásnější.
Městidlo dám ti skvostné z ryzího stříbra,
okraje ovroubeny jsou dokonce zlatem.
Sám Héfaistos vytvořil je.
Mně je dal sídonský vládce Faidimos…"

(Homér, Odysseia, přeložil V. Šrámek)

Sidón bylo jedno z měst na syrském pobřeží, jejichž obyvatelé byli Řeky nazýváni Foiničany. Samo město Sidón bylo pokládáno za centrum řemeslných umění. Vždyť podle Iliady i Achilles daruje vítězi závodu v běhu nádherné stříbrné městidlo na víno, které vyrobili "Sidónci v umění zběhlí". Měl-li Sidón tak výbornou pověst, museli tam pracovat skutečně neobyčejně šikovní řemeslníci a umělci. Žádné umění nevznikne ze vzduchoprázdna, ale navazuje na předešlé mistry. Byl to snad sám Héfaistos, kdo dal základ jejich zručnosti? Žil někdy Héfaistos ve foinickém městě? Řecký bůh - Foiničan? Proč ne? Ani v tomto případě nemáme důkazy pro, ale ani proti, a tohle psaní je hra fantazie a ta se může rozvíjet dál.
Pobřežní oblast Sýrie je velice významným archeologickým nalezištěm. Kousek od Sidónu je další město Byblos (semitsky Gebál) a trochu dál na severu leží Ugarit (Rás Šamra).V předhůří Antilibanonu se rozkládá legendární Baalbek s udivující terasou. Všechna tato města jsou mnohem starší než Foinická říše, i Sumerská. Jejich historie sahá do neolitu a jejich první tvůrci jsou neznámí. Možná, že mezi nimi žil vzor pro Héfaista. Pro kováře, který svými znalostmi a dovedností skutečně převyšoval své současníky. Co on všechno dokázal! Tepal šperky a zbraně, stavěl kovové paláce ostatním bohům, pro Dia koval blesky, pro Achilla dokonce zhotovil celou zbroj, Héliovi sestrojil sluneční vůz, z hlíny a vody vytvořil dívku Pandóru, pro bohy vymyslel jezdící trojnožky. Tyto sedačky samy jezdily do shromáždění bohů a vracely se zpět ke tvůrci. A v neposlední řadě zkonstruoval již zmiňovaného Talóa.
Úžasně pracovitý člověk! Pokud budeme vycházet z předpokladu, že Héfaistos skutečně reálně existoval a tohle sám dokázal.
Ale je opravdu možné, ba myslím si i pravděpodobné, že žil nějaký chromý, velice zručný kovář, který přímo božsky vytepával různé nádoby, šperky, zbraně, a to ostatní mu přisoudila fantazie. Nebo nezávisle na sobě, a třeba i ne současně, žili dva muži. Jeden obyčejný kovář umělec a druhý konstruktér, který navázal na učení jiných, vysoce vyspělých národů, či sám měl tak geniální mozek, že všechny ty přístroje vymýšlel a jejich konstrukce mohla být založeny na mechanických strojcích z ozubených koleček a na vačkách.
Teorii, že by se skutečně mohlo jednat o zručného řemeslníka, může podpořit i pověst o Daidalovi - mytologickém héroovi umění stavitelského a výtvarného. Daidalos byl sochař, který prý vytvořil křídla a pohyblivé sochy, kterým se musely svazovat nohy, aby neutekly. Podle starého výkladu Daidalos by mohl být první sochař, který rozděloval sochám nohy, a tím vzbuzoval iluzi, jako by kráčely, a na skutečný nezáhadný řemeslný um nabalili nevzdělanci pověst o utíkajících sochách a člověka Daidala zheroizovali.
A jsou ty Héfaistovy výtvory skutečně tak záhadné? Zkusme si je probrat.

CO BY TO, KDYBY TO ANEB BÁJNÉ AUTOMATY, REALITA DNEŠKA

Představme si pohyblivé sedátko na kolečkách. Přijede na zavolání. Odjede na zavolání. V dnešní době žádný zázrak. Prostě dálkové hlasové ovládání, ale před tisíci lety? To je hloupost, ale třeba měli ty sedátka na kolejničkách a na provázku - pak by stačilo zatáhnout a sesle by přijela. Pokračujme dál - Pandóra, dívka uplácaná z hlíny, která byla od živé k nerozeznání - kyborg, zařvu jako správný scifista. No, to snad ani ne! Slyším protesty. A navíc z hlíny?! Když si prostudujeme pověsti o stvoření různých bytostí, tak hlína je v nich nejoblíbenějším materiálem stvořitelů. Pročpak asi?
Protože je to nejdostupnější a nejvhodnější materiál k modelování? Možná. Nebo hlína představuje symbol stále se obnovujícího života rostlin, nejdůležitější součásti potravinového řetězce na naší planetě a tím vlastně všeho živého? Co když je to ale jinak.
Nejstarší pověst o stvoření z hlíny pochází od Sumerů. Podle ní byl po skončení války mezi bohy z hlíny a krve jednoho ze zabitých bohů stvořen člověk, aby jim sloužil. Tato legenda je zaznamenána na hliněných tabulkách z Nippuru, umístěných v Univerzitním muzeu ve Filadelfii, a na tabulce neznámého původu v Louvru.
Sumerská legenda je později s malými obměnami přebírána různými náboženstvími včetně křesťanství a je jí vysvětlován původ lidí na Zemi. Od koho ji převzali Sumerové? Neodbytně se mi vkrádá do mozku Werichova a Voskovcova písnička: "…uplácal panáka z bláta, fouk do něj a on běhal…"

(dokončení je v knize :-)


Další články tohoto autora:
JITA Splítková

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: