Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Středa 16.10.2002
Svátek má Havel




  Výběr z vydání
 >SPOLEČNOST: Václav Klaus a Konec dějin v Čechách?
 >DROGY: Sliby - chyby aneb děti řekly drogám své rozhodné ne
 >MROŽOVINY: Evropská křižovatka
 >NÁZOR: Jakou potřebujeme vládu?
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Nekupujte foťák na ulici!
 >PSÍ PŘÍHODY: Dny se nepříjemně zkracují...
 >MÉDIA: Ta naše televize česká, obzvláště digitální
 >SVĚT: Hodně cukru pro Turecko.
 >NÁZOR: ODS a prezident. Totální obrat.
 >KOMENTÁŘ: Bali
 >PENÍZE: Studenti, máte všech pět pohromadě?
 >ŠKOLSTVÍ: Učitel, který zakládá nové odbory
 >SVĚTOVÉ DĚJINY: Rozmach křesťanství
 >CHTIP: O mravenci a kobylce
 >EKONOMIKA: Co říkají makroekonomické ukazatele ČR

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Společnost  >>  Drogy  
 
16.10. DROGY: Sliby - chyby aneb děti řekly drogám své rozhodné ne
Josef Radimecký

Jako citát z Orwellovy knihy zní zpráva uveřejněná v Českolipském deníku dne 3. 10. 2002: "Ke složení slibu, že nebudou brát drogy, se odhodlalo třiapadesát dětí z Českolipska ve věku od šesti do šestnácti let. Učinily tak v rámci projektu Řekni ne drogám, řekni ano životu. Původ této protidrogové kampaně pochází z USA, kde bylo v dubnu roku 1993 pod patronátem losangelského ředitele FBI vzato pod přísahu prvních 200 dětí. Od té doby se ke Strážcům života bez drog připojily desetitisíce dětí a dospělých."

Jistě ušlechtilá myšlenka, řeknete si. Nebýt ovšem skutečnosti, že uvedený americký protidrogový program, známý tamní veřejnosti pod zkratkou D.A.R.E. (Drug Abuse Resistance Education - Výchova k odolnosti vůči užívání drog) totálně propadl.

Byl totiž na zakázku amerického ministerstva spravedlnosti vědecky zkoumán a závěry výzkumu jsou nemilosrdné. D.A.R.E. je neefektivní v dosahování cíle snížit poptávku (či zájem) mladých lidí o užívání ilegálních drog a proto jej americká vláda přestala financovat.

Podobnou kampaň "Just say no to drugs" (Prostě řekni drogám ne) vedla v polovině 80. let v USA tehdejší první dáma Nancy Reaganová. Ani takový, zdánlivě jednoduchý přístup nepřinesl kýžené řešení a nepomohl snížit počty mladých Američanů, kteří užívají drogy.

Proč? Zeptáte se možná. Z řady výzkumů vyplývá, že vyzkoušení drog nebo jejich užívání je ovlivněno výskytem tzv. ochranných a rizikových faktorů. Ty se u každého jedince vyskytují v různé míře a intenzitě, různý je i jejich vzájemný poměr. Přitom - velmi zjednodušeně - u dítěte, u něhož převažuje výskyt rizikových faktorů nad faktory ochrannými, je výrazně vyšší pravděpodobnost, že vyzkouší zakázanou drogu.

Mezi rizikové faktory u dětí patří např. problémy ve škole nebo v rodině, příliš přísná nebo příliš liberální výchova bez pravidel, nedostatečné oceňování, přílišná nebo příliš malá očekávání ze strany rodičů a také tlak vrstevníků, kteří jim mohou drogu nabídnout.

Pokud si uvědomíme, co vše může v životě mladého člověka přispět k výskytu rizikových faktorů, jež ho přibližují k užití jakékoli drogy (legální či ilegální), patrně se shodneme na tom, že vymáhat po dětech od šesti do šestnácti let slib, že nikdy nebudou brát (ani nevyzkouší) drogy, je nemorální a neetické.

Děti v tomto věku (zejména ty mladší) toho o životě a jeho možných nástrahách ještě mnoho nevědí a svět vidí ve velké většině patrně ještě naivně a idealisticky. Proto slib "čistoty" od drog ochotně složí s těmi nejčistšími úmysly. Aniž vědí, že statisticky vzato existuje cca 50% pravděpodobnost, že tento slib v řádu několika málo let poruší - podle průzkumů má zkušenost s drogou (mimo alkoholu a cigaret) přibližně polovina středoškolské populace. Velká většina takovýchto experimentátorů či příležitostných uživatelů svůj kontakt s ilegální drogou přežije bez jakékoliv újmy na zdraví. Ovšem porušení slavnostního slibu daného pod přísahou s sebou přináší aspekt selhání a tudíž větší zranitelnosti mladého člověka. Paradoxně tedy tento slib znamená zvýšení rizika spojeného s užíváním drog.

Další pochybení vyplývá z faktu, že slib je vázán pravděpodobně jen na užití nelegálních drog. Přitom základními vlastnostmi účinného preventivního programu v dětském věku je jeho komplexnost a zaměření na legální i ilegální drogy, tedy i na alkohol a tabákové výrobky.

Je s podivem, že se na podobné manipulaci s dětmi je ochotno podílet tolik dospělých - místostarostka, zástupce ředitele Městské policie, ředitelka Domu dětí a mládeže, rodiče, učitelé či vychovatelé. Kolik z nich asi nikdy neporušilo svůj slib z dětství (třeba pionýrský)?

Sekretariát Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky (poradního orgánu vlády pro otázku protidrogových opatření) se s otázkou zavedení D.A.R.E. potýká více než dva roky. Tehdy přišla ministerstva vnitra a školství, mládeže a tělovýchovy s nápadem zavést tento program i v České republice. Předložili jsme proto zástupcům obou ministerstev řadu výzkumných studií o neefektivnosti programu, který mimo jiné mámí z dětí slib doživotní "čistoty". Přesto, že oba resorty nakonec od svého záměru oficiálně ustoupily, zdá se, alespoň podle článku v Českolipském deníku, že snahy (čí?) o zavedení neúčinného amerického programu neskončily.

Obracím se proto touto cestou na ty, kteří se u nás tvrdošíjně snaží zavádět americké preventivní protidrogové programy typu D.A.R.E. jenom proto, že se jim líbí, přestože i v zemi jejich původu jsou neúčinné a upouští se od nich. Zanechte těchto kroků!

Obracím se i na vás, na rodiče - já sám mám tři děti a nechci z nich mít ani "Strážce života bez drog" ani jiné novodobé pionýry pod vlivem jakýchkoli ideologií. Nenechte někoho, aby pod záminkou ušlechtilých myšlenek manipuloval s vámi a s vašimi dětmi. Nenechte své děti účastnit se nefunkčních a pro naši kulturu hloupých a nepřijatelných programů, jenom proto že pocházejí z USA. Mimochodem, ve Spojených státech amerických je počet problémových uživatelů ilegálních drog více než 4krát vyšší (cca 2,2 % obyvatel) než je tomu v ČR resp. v Evropě (0,5 % obyvatel).

Josef Radimecký

ředitel sekretariátu Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky

t.č. postgraduálně studuje obor "Užívání drog: důkazy podložená opatření a intervence" na Imperial College pro vědu, technologii a medicínu v Londýně

(Se svolením autora, původně vyšlo v MFD 15.10.)




Další články tohoto autora:
Josef Radimecký

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: