Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Úterý 10.12.2002
Svátek má Julie




  Výběr z vydání
 >NOVÁ PRAVICE: Cesta k programu evropské kvality
 >POLITIKA: Neskutečná blamáž
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Rypák for prezident
 >ARCHITEKTURA: Poslední mohykán avantgardy odchází
 >TÉMA: Deregulace nájemného řeší bydlení pro mladé
 >TÉMA: Nájemné
 >NÁZOR: Dva senátoři
 >EKONOMIKA: Sedm týdnů růstu
 >HUDBA A ZVUK: Pražští pěvci věru nejsou amatéři
 >SVĚTOVÉ DĚJINY: Zhroucení Čínské říše (mapa)
 >PENÍZE: Tajemné hodnotící číslo
 >MEJLEM: Ohlasy a názory čtenářů
 >ZDRAVÍ: Imunita a alergie
 >KULTURA: Ve vleku sexu
 >OHLAS: Benešovy dekrety

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Hudba a zvuk  
 
10.12. HUDBA A ZVUK: Pražští pěvci věru nejsou amatéři
Lubomír Fendrych

Úterý 10. 12. 2002

Hudba a zvuk 278


Přípodoteky

Forbína Pěvecké umění nezaniklo - přípodoteky Z předvánočních koncertů ; Monika Knoblochová dostala cenu - recenze - Karel Ančerl Dvořák Violin Concerto, Romance; Suk Fantasia (J. Suk, Českou filharmonii řídí Karel Ančerl); P. I. Čajkovskij Liturgie(Pražští pěvci - Stanislav Mistr) - ftipy - Harmonie v prosinci - Pražští pěvci věru nejsou amatéři… se Stanislavem Mistrem


Takže pěvecké umění nezaniklo a obrozenská tradice přežívá ba obživuje v novém hávu. I s tím amatérismem, který usiluje a začasté i dosahuje profesionální dokonalosti v podmínkách o poznání horších než za dob B. Smetany.

Těch sdružení a spolků je doopravdy hodně a vzhledem k mezinárodnímu ocenění se zdá, že už nejen komorní ansámbly, ale i sborový zpěv prorazil a stal se naším osvědčeným vývozním artiklem, kterému nikterak nevadí vysoký kurs koruny. Další doklad viztež o několik desítek řádků níže.
Jen houšť.


přípodoteky

Z předvánočních koncertů

20. 12.
EVA URBANOVÁ
Vánoční koncert v reprezentativních prostorách Obecního domu v Praze

1. 1.
NOVOROČNÍ KONCERT
Pražský Filharmonický Orchestr vystoupí pod taktovkou Friedemanna Riehleho v tradiční novoročním koncertu (Rudolfinum Praha)

První žena získala DAVIDOFF PRIX, a to Monika Knoblochová, jedna z našich nejlepších mladých cembalistek. Tuto cenu uděluje již čtvrtým rokem firma Davidoff

mladým a talentovaným umělcům k podpoře jejich mezinárodní kariéry. Součástí slavnosti byl malý koncert a křest nově vyrobené kopie francouzského cembala z 18.století, na který bude Monika Knoblochová koncertovat. Záštitu nad celou akcí převzal ministr kultury Pavel Dostál.


recenze

Karel Ančerl

Dvořák Violin Concerto; Romance; Suk Fantasia

Josef Suk housle, Českou filharmonii řídí Karel Ančerl

CD Supraphon SU 3668

Vedle nejznámějšího violoncellového koncertu hojně hraný Houslový koncert a moll. op. 53 má spletitou historii. Popudem ke skladbě byla objednávka známého a velmi vlivného houslisty, ředitele berlínské Vysoké hudební školy Josepha Joachyma. Dvořák dokončil dílo v roce 1879 a rukopisnou partituru s věnováním Joachimovi poslal. Ten se k dílu vyslovil tak, že Dvořáka přiměl k zevrubému přepracování celé skladby. "…Na přání pana Joachyma jsem celý koncert přepracoval a neponechal ani jediný takt. Bude z toho mít jistě radost.Věnoval jsem tomu nejvyšší úsilí. Celý koncert dostane nyní jinou tvářnost. Themata jsem podržel, rovněž několik nových přikomponoval. Celá koncepce díla je však jiná. Harmonisace, instrumentace, rytmus, celé provedení je nové. Budu s tím hotov co nejdříve a pošlu to hned panu Joachimovi do Berlína,……" píše 1880 Dvořák svému nakladateli Simrockovi do Berlína. Ale ani tato verze nenalezla milosti. Joachym sdělil své nové námitky až za dva roky a aby je doložil, přehrál tuto verzi Dvořákovi na zkoušce školního orchestru. Šlo hlavně o přílišnou hutnost orchestrální složky. Dvořák tedy přepracovával podruhé - výsledkem je dnešní obecně známá a hraná verze - skladbu však neuvedl Joachim, ale mladý český virtuóz František Ondříček v roce 1883 s orchestrem Nár. divadla (M. Anger). Jemu ostatně Dvořák už dříve věnoval i svou překrásnou Romanci f moll op.11.

Fantazie g moll J. Suka je dílem houslového virtuóza a skladatele, který tak obohatil český houslový repertoár - skladbou už moderní, složitou, ne už dvořákovskou, hlavně svou chromatikou a rytmickou složkou.

Interpretace v podstatě - vzhledem k sólistovi autentická, a proto výchozí, základní.

I když nahrávky pocházejí z první poloviny šedesátých let jsou i dnes zvukově dobré.

P. I. Čajkovskij Liturgie

Pražští pěvci - Stanislav Mistr

CD Happy Music Production HMP 002

Ruská liturgie je fenomén - nejen proto, že se hudba, která ji nerozlučně provází, musela obejít bez instrumentálního doprovodu, ale hlavně proto, že tento svůj zdánlivý nedostatek proměnila v neopakovatelné tvary myšlené čistě vokálně. Jako všude i zde docházelo ke střídání náhledů, rozvoji i úpadku, faktem je, že se na jejím vývoji podíleli i skladatelé světští - začasté zvučných jmen. Toto je jeden příklad: také Čajkovskij napsal svou Liturgii (premiéra 1890) s přáním něco pro církev udělat. A to něco byla snaha vrátit ruské liturgii staroruský, vskutku církevní charakter. Znamenalo to především návrat k jednoduchosti harmonie i emocí: skladatel při tom mohl s jistotou počítat s vysokou zpěvní kulturou církevních sborů.

Party to jsou dosti náročné a interpretace s tím musela počítat, navíc vokální fond ruských sborů je nejen pověstný, ale hlavně ve středoevropských podmínkách těžko dosažitelný. Byla to prostě troufalost točit tuto Liturgii v obsazení 16ti či sedmnácti hlasů, nadto zřejmě sólisticky vedených. Leč podařilo se a znovu se potvrdila známá pravda, že hrstka profesionálů zmůže víc než stovka amatérů. I když Pražští pěvci

Nutno počítat z hlediska zaměstnání za amatéry, svým výkonem profesionály jsou. A za plný a sytý zvuk ansámblu "může" nejen tuhá hlasová drezůra, ale především intonační kázeň.

Čajkovskij byl pochopen a je prezentován tak, jak to on sám nepochybně myslel - a také "po rusky".

Horší to je se zvukaři. Ti tu kazili, co mohli - hlavně umělým zvýšením "zvukového těžištěů, čehož dosáhli neúměrným zvednutím vyšších kmitočtů, naštěstí je toto zkreslení lineární, tedy vyrovnatelné ovladačem výšek, pokud má potřebný rozsah.

Je jenom zásluhou muzikantů, že to hudba sama vydržela. Jinak zajímavý titul.


ftipy

Každý muzikant se před vystoupením musí rozehrát,
Ale ti u bicích instrumentů - ti se holt musej roztlouct.


Harmonie v prosinci

Samozřejmostí je sledování českého a hlavně pražského hudebního života jakož i výhledy do zahraničí. Z větších článků uvádím osobnost měsíce - je jím Roby Lakatos. Hudbu světa tentokrát reprezentuje violoncellista Yo -Yo - Ma . Historickou část reprezentují dva články. Jeden o kritice v trochu nevážném tónu, druhý je pokračováním seriálu o gregoriánském chorálu: tentokrát jde o liturgický rok. Skladatelem měsíce je tentorát Jean Baptiste Lully. Hudbu dvacátého století zastupuje Galina Ustvolskaja, žačka Dmitrije Šostakoviče, debutantem klarinetistka Kateřina Váchová. Není to zdaleka všechno, ještě tu je například jazzová příloha a obsáhlá recenzní rubrika.


Pražští pěvci
věru nejsou amatéři

se Stanislavem Mistrem

O souboru - aspoň něco:

Pražští pěvci Stanislava Mistra
(na kliknutí větší obrázek)

Jsme smíšený studentský sbor, to znamená, že většina studuje a v okamžiku když něco, umí zmizí (kariéra, manželství, návrat domů…). Je nás šestnáct, takže je každý slyšet, zpíváme někdy i šestnáctihlasně

Oni se musí naučit techniku zpěvu a číst z listu. Nebaví mne učit je noty,

nejraději bych je považoval za hotové absolventy konzervatoře. Ale ani ti zpěváci ze škol neumějí číst z listu - bohužel na rozdíl od třeba houslistů…..

Jak jde běžný život - co když má někdo problémy s hlasem, školou, kázní…
Zkoušíme dvakrát týdn,ě za pozdní příchod jsou pokuty (50 Kč), což je na studenta moc, takže raději přijdou. Zkouška začíná dost drsným rozcvičením těla a pak rozezpíváním a hlasovými cvičeními a tento excitovaný stav hlasu se snažíme udržet po celou zkoušku. Je to celkem dvě a půl hodiny.

Nepustím ani jeden tón, chovám se jako hudební režisér při natáčení. (Intonace, výslovnost, hlasová opora.)

Zpívá se naplno, protože musíme zvládnout skladby určené velkým sborům.

V Čechách nám to vyčítají, v cizině jsou nadšeni.

A na zájezdech?

Na třítýdenním zájezdě v Texasu a Severní Karolíně z nás sedřeli kůži: měli jsme 16 koncertů za 14 dní. Ale šli jsem do toho dobrovolně.

Největší úspěch v historii?

Zrovna teď v Jersey na mezinárodní soutěži - dali nám všechny ceny co mohli.

A smím-li se zeptat máte-li nějaký problém?

Problém je, jak být zároveň co nevíc náročný a taky milý a inspirativní

Najdete spolehlivě hudební talent a jak?

Myslím, že ano. Dovedu si představit jak člověk, kterého přijímám do sboru - velmi často to je kamarád, známý někoho z našich členů, který má o zpěv zatím jen zájem - bude zpívat za půl roku. Ten člověk vlastně neví do čeho jde - hledá relaxaci a najde muzikantské a citové vypětí - prostě dřinu. Teď se nacházejí talenty víc, než dřív - teď přicházej lidé, kteří přece jenom vědí, co chtějí.

Obvyklé ouvej … peníze jsou? A budou?

Jsme amatérský sbor, který není nikde organizován, takže od nikoho nic nedostáváme Jediné peníze, které přece jen uvidíme, pocházejí z premiérování soudobých skladeb (které ostatní sbory zpravidla odmítly zpívat pro přílišné nároky).

Internet máte ochočený, ne?

Teprve teď připravujeme internetové stránky - za to mohu já, protože nerad čtu maily, jelikož jsem líný na ně odpovídat….

Optimistický závěr…?

Věřím v české sbory. Mají úžasný komorní cit a jsou a stále mohou být nejlepší na světě, když se ovšem konečně přestaneme hádat, jak učit zpívat, a pustíme se do práce, protože sborů s vysokou hlasovou vyspělostí ve světě přibývá.

Začnu odpovídat na maily ( standa.mistr@seznam.cz )

Doneslo se mi, že produkujete kameňácké bonmoty - jakýsi sbormistrovský Zeman…..

Na posledním koncertě jedna sólistka při vysokém tónu pěkně, ale opravdu pěkně "zavyla".

"Vidíš", říkám, "takhle zpívala Marie Callas… ale pak na to hned umřela".

Otázky kladl Lubomír Fendrych




Další články tohoto autora:
Lubomír Fendrych

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: