Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Sobota 14.12.2002
Svátek má Lýdie




  Výběr z vydání
 >UNIE: Historie a čecháčkovství
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Levné knihy, levná prasata
 >ZDRAVÍ: Alkohol a alkoholismus
 >Televizní válka světů
 >PENÍZE: Nehoda na zelenou
 >PRAHA: Tři plastiky = radostný pohled
 >ZDRAVÍ: Skotský kilt, lakmusový papírek a pastilky proti kašli
 >UNIE: Je EU "Egalité, Liberté, Fraternité", anebo nerovný handl?
 >BURIANOVA KULTURNÍ OZDRAVOVNA aneb HLAS LIDU TROCHU JINAK
 >POLITIKA: Doma přezírané, v cizině degradující
 >UNIE: Vyjednali čeští vyjednavači málo?
 >POLITIKA: ODS před maturitou
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Strýc Podger jde do kina
 >PSÍ PŘÍHODY: Kocouři nejsou, Barte
 >MÉDIA: Potíže s píárkem

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Společnost  >>  Drogy  
 
14.12. ZDRAVÍ: Alkohol a alkoholismus
Josef Lovell

Alkohol-alkoholické nápoje jsou nejstarší, svým masovým rozšířením po celém světě, nejnebezpečnější-nejvíce škod způsobující návykovou drogou. V mnoha kulturách, včetně křesťanské, víno je symbolem nebo přímo ztělesněním Boha. Po tisíciletí je součástí všech možných oslav, zpevňuje smlouvy a přátelství mezi lidmi a národy. Toto hluboké kulturní zakořenění je hlavním důvodem, že požívání alkoholu je běžné, "normální" a že pro mnohé nebezpečná stránka pití je těžko pochopitelná.

Více publicity se věnuje heroinu, cocainu, marihuaně atd., t.j. drogám které jsou podstatně méně rozšířené a způsobují podstatně méně škod než alkohol. Před několika lety jsem v Australii studoval problém návykových drog obzvláště alkoholu. Tehdy tam každoročně umíralo na následky alkoholismu 6 až 7 tisíc lidí. Na následky všech ostatních návykových drog dohromady, včetně heroinu, kokainu atd. umíralo každoročně desetkrát méně lidí = 500 až 600. Na následky kouření každoročně zemřelo 19-20 tisíc osob. Pokud jde o úmrtnost a onemocnění z návykových drog, alkohol je po tabáku na druhém místě. Tato situace je typická prakticky pro všechny vyvinuté, industrializované země, kde alkoholické nápoje jsou volně k dostání. Takovéto statistiky nejsou populární v masových mediích. Zřejmě je zde souvislost s tím, že výroba alkoholických nápojů je celosvětově velice úspěšný business a to nejen pro producenty a distributory, ale hlavně pro vládní - státní finance (daňové poplatky z výroby a koupě alkohol. nápojů). Jde ovšem o začarovaný kruh. Finanční a společenské škody způsobené alkoholismem (pracovní ztráty, lečba alkoholiků, rozbité rodiny atd.) jsou obrovské a obtížně vyčíslitelné.

Čím dokázal alkohol po staletí-tisíciletí doslova ovládnout lidstvo ?

Alkoholické nápoje mají obvykle příjemnou chuť, maskující skutečnost, že jde o tkáňový jed. Naš organismus se alkohol snaží neutralizovat, a to v nepatrné míře již v žaludku. Velká většina alkoholu se ale dostane ze žaludku nezměněná do střev a odtud se velice rychle vstřebá do krevního oběhu a skončí v játrech. Játra jsou hlavní a nejúčinnější detoxikační stanicí. Pracují ale relativně pomalu. Za hodinu dokáží zneutralizovat pouze jednu sklenku piva. Když pijete více, tak alkohol rychle zaplaví celý organismus a dochází k intoxikaci. Alkohol je dokonale rozpustný ve vodě; proto proniká - s vyjímkou tukových tkání - velice rychle do celého organismu. Ženy mají více tuku než muži a též jejich celková tělesná masa je menší. Proto v jejich těle dochází k rychlejšímu vzestupu alkoholu a k intoxikaci u nich dochází dříve než u mužů. S tím souvisí, že za bezpečnou úroveń pití pro zdravého člověka se obvykle pokládá požití ne více než 25-30 g alkoholu denně u mužů, ale u žen je to pouze 15 g denně. Vyjímkou jsou těhotné ženy, které nemají pít vůbec. Patnáct gramů alkoholu je obsaženo přibližně v 350 ml piva (jedna sklenice), 150 ml vína nebo ve 20-40 ml destilátu. Alkohol se brzy dostavá do dalšího hlavního pole působnosti, do mozku. Zde napodobuje chování řady jiných drog. Obdobně jako kokain a amfetamin zvyšuje mozkovou elektrickou aktivitu, což způsobuje příjemný pocit dobré pohody, radosti a určtý neklid. Současně působí zcela stejně jako jiné uklidňující drogy (diazepam/valium). Odstraňuje strach, uzkost a dává pocit sebejistoty, odvahy (napijeme se na kuráž, příděl alkoholu vojákům před útokem a pod.). Prvá, příjemná fáze intoxikace, jen zvyšuje chuť pokračovat v pití. Nyní ale dochází k anesthezujícímu efektu - etérovému efektu : alkohol vážně narušuje komunikaci mezi mozkem (mysl/rozum) a tělem. Alkohol způsobuje kontrastní situaci: piják je naplněn nekritickou sebedůvěrou, ale aniž by si to uvědomoval, jeho tělo ztrácí schopnost pracovat normálně (motanice, zmatené, zpomalené reflexy, žvanivost atd.). Tato situace může skončit tragicky (autohavarie). U některých se dostavuje na počátku pití pocit na zvracení a i zvracení, což je signál k přerušení pití. Tento nepříjemný pocit je běžný u aziatů, proto alkoholismus u nich je méně častý než u jiných etnických skupin.

Proč někteří pijí mnohem více než je průměr ? Mimo psychologické a sociální příčiny, tendence k alkoholismu je velice pravděpodobně ovlivněna dědičností. Jinými slovy je to ovlivněno geny, které jsme dostaly od rodičů. Klíčovou roli zřejmě hrají ty geny, které ovlivňují počet mozkových receptorů, vyvolávajících příjemné pocity, radost, rozkoš. Alkohol patří mezi nejsilnější stimulanty těchto receptorů. Zdá se, že alkoholici mají tyto geny defektní, což způsobuje, že mají menší počet těchto receptorů "libosti". Musí pít více, často podstatně více, aby dosáhli stadia alkoholické euforie. Je-li tato teorie pravdivá, tak budeme mít v budoucnosti genetický test, prokazující náchylnost k alkoholismu. Lidé reagují do určité míry individuálně, ale všeobecně se má za prokázané, že dlouhodobý zvyk pít denně již pět nebo více sklenic piva, trvale poškodí mozek a játra. Mnozí výzkumníci jsou přesvědčeni, že pravidelné dlouhodobé pití již třech sklenic piva denně je spojeno s jistým rizikem. Nejdříve jsou postižena centra v předních mozkových lalocích, zodpovídající za logické uvažování, rozhodování, iniciativu a sociální vztahy. Změny v chování alkoholika obvykle nejprve zpozoruje rodina a spoluzaměstnanci. Až čtvrtina mozkových buněk v těchto mozkových centrech je nenávratně zničena a dochází k postupné mozkové atrofii (odumírání s následným zmenšováním mozku). Atrofii mozku je možno prokázat již během života specielní, nebolestivou vyšetřovací technikou (CT brain scanning, MRI). Mimo mozkovou kůru jsou postiženy též jiné části mozku, například mozeček, který ovládá svalovou koordinaci (nejistá chůze) a hypothalamus ovládající příjem tekutin - pocit žízně. Proto alkoholik má častěji pocit žízně, je nucen pít více než je průměr. Mimo nenávratně zničené mozkové buňky, řada jiných mozkových buněk je poškozena. Pokud alkoholik přestane trvale pít, tato částečně poškozená mozková tkáň se může zrestaurovat. Jinak dochází k alkoholické demenci - pomatenosti, asociálnímu chování, poškození paměti, trvalé poruše chůze a jiným změnám. Současně s poškozením mozku dochází k poškození jater, které prakticky samojediné detoxikují každou kapku vypitého alkoholu. Jak již uvedeno, neutralizace je pomalá. Například k detoxikování čtyřech sklenic piva zdravá játra potřebují nejméně čtyři hodiny. Jsou individuální rozdíly, ale pokud pijete po dlouhou dobu jen pět piv denně, nebezpečně riskujete poškození játer. Pokud pijete více je poškození jater jisté. Jde jen o otázku času. Během let může dojít k postupnému odumírání "tvrdnutí" aktivni jaterni tkáně. Játra ztrácí schopnost odstraňovat toxiny z organismu a alkoholik umírá na jaterní cirhosu (trvalé selhání jater). Náš organismus přežije ztrátu jedné ledviny, sleziny, žaludku, části střev a i jedné plíce, ale ztrátu jater, velice komplikované chemické laboratoře, nepřežije. Je důležité si uvědomit, že alkohol, který prakticky proniká do všech tkání, může poškodit téměř jakoukoli část našeho těla. Mimo poškození kterékoli části zažívacího traktu, může dojít k vážnému oslabení svalů, poškození periferních nervů, poškození srdce a k hypertenzi. I některé kožní choroby (lupenka-psoriasa) jsou u alkoholiků podstatně častější. Nyní je znám též vztah alkoholu k některým zhoubným nádorům zažívacího traktu a k rakovině prsu. Ženy, které pijí během těhotenství - obzvláště v prvých třech měsících, mohou porodit duševně a fysicky trvale poškozené děti (alkoholický syndrom novorozenců). Ze známých faktorů vyvolávajících vrozenou demenci - duševní a fyzickou retardaci a jiné vrozené defekty ( např. vrozené srdeční vady) , alkohol je stále zdaleka na prvém místě.

Toto byla temná, smutná stránka alkoholu a alkoholismu. Vše má ale rub a líc. V poslední době se objevují statistické doklady svědčící, že střídmé pití červeného vína do určité míry snad chrání srdeční a i jiné cévy. Statistiky, převážně v Italii a Francii, kde je vysoká spotřeba vína, ukazují na vztah mezi střídmým pitím a poněkud nižším výskytem srdečních infarktů. Tento vztah stále není dobře objasněn. Nejnovější výzkum nasvědčuje, že to není ovlivněno alkoholem, ale určitými chemickými látkami, které se normálně vyskytují v hroznech a i v ovoci vůbec. Jsou v ovocných šťávách a též společně s alkoholem ve sklence s vínem.

Alkoholické nápoje - obzvláště víno - hrálo v historii lidstva též určitou kladnou úlohu. Pomáhalo a stále pomáhá sbližovat, seznamovat lidi, udržovat přátelství, rozvazovat jazyk (často až moc), vyvolávalo příjemnou náladu - odhánělo a odhání chmury a depresivní nálady. Alkohol - tranquilizer - antidepresant - byl vůbec jedním z prvých účinných léků. Používal se po staletí k otupění bolestí při operacích. Věřilo se, že má magickou moc (spirit = duch). Proto již v dávnověku docházelo k jeho zbožnění (kult boha Dionysia - Bakcha). Alkohol pomáhal a pomáhá překonávat stres a mnohým dodává odvahu žít. Alkohol zřejmě hraje určitou pozitivní roli v budování moderní civilizace, s jejím bláznivým tempem, přelidněním, četnými stresovými situacemi. Je velice pravděpodobné, že ty milovníky dobrého pití, kteří svůj habit kontrolují, pijí střidmě a mají zdravá játra, alkohol vážně nepoškodí. Tak tedy

" NA ZDRAVÍ - IN VINO VERITAS ! "


Další články tohoto autora:
Josef Lovell

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: