20.12. PSÍ PŘÍHODY: Kdo chce se psy výti
Ondřej Neff
Kdo chce se psy výti, může se i poblíti. Nebo jinak špatně dopadnouti jako ten pán,
kterého jsem pozoroval dnes ráno.
Vraceli jsme se s Bartem, z ranní procházky. Už jsme byli skoro u popelnic na začátku
vyhlídkové cesty Mrázovka, když jsem uslyšel vytí, štěkání, psí bengál. Řvala Sára i Bára,
štěkal Arísek, do toho basoval Čip, jen Špičkovic Monty byl zticha, doma.
Hned jsem vzal Barta nakrátko a připravil jsem se na tuhý zápas: nedovedl jsem si původ
té kakofonie vysvětlit jinak, než že kolem sousedů jde někdo s tím nej-jedlejším psem,
velmi černým, velmi chlupatým a velmi velkým!
Záhy se ukázalo, jak je to ve skutečnosti.
Na chodníku stál magor, dodejme že velmi vratký magor, a vyl na psy a psi
vyli na něho (mimochodem, vyli od vily, takže chyběly jen věnce vijící a smutně vyjící
víly, aby z toho byl diktát) a štěkali a dobývali se na vrátka.
Přidal jsem do kroku.
Ne snad ze strachu, že by se Bart přidal. Bart není štěkají pes. Bart je
kousací pes a kouše jedlé psy a vyjíci magoři mu jsou lhostejní.
Bylo to ze strachu, že z vily mezi vyjící psy vyběhle víla Miládka a bude výt tak
strašlivě, že magor vystřízliví a uvije si ze šály oprátku a oběsí se na jednom z kaštanů
před hotelem Blaženjka.
A takový výjev nemusím vidět svýma očima.
| 
