Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Úterý 31.12.2002
Svátek má Silverstr




  Výběr z vydání
 >POOHLÉDNUTÍ: Zdráhání stát se porotcem
 >ZE ŽIVOTA: Pane vrchní!
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Euročert a eurovodník
 >RADY: Debordelizace naší kabelky
 >POSTŘEH: O futrech
 >PROBLÉM: Omluva příteli aneb O e-mailové poště
 >POLITIKA: Filozofie vůdcovství v interpretaci Mr. Bushe
 >CHTIP: V čem jsou psi lepší než ženy
 >NA SILVESTRA: Neteř pána Vrzu a jiné příběhy.
 >SVĚTOVÉ DĚJINY: Afrika 1913
 >TÉMA: Proč bychom se z ČD netěšili?
 >MÉDIA: Tak vám teda pěkně děkuju, pane Knížáku!
 >HISTORIE: Když povstali -Boxeři- (část 2.)
 >GLOSA: České dráhy, díky za nápad
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Lodička na scéně

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Šamanovo doupě  
 
31.12. ŠAMANOVO DOUPĚ: Euročert a eurovodník
Jan Kovanic

Jiří Gruša, bývalý náš velvyslanec v Německu a současný náš velvyslanec v Rakousku hořekuje v pátečních Hospodářských novinách v rozhovoru "Měli bychom otevřít láhev a slavit, že jsme v Evropě" nad tím, že si v pohádce do českého mlejna "vezmou čerta a vodníka - všude jinde v pohádkách síly zla. Ale tady jsou čert a vodník ochočeni, žijí tam s těmi lidmi... Holka je prima, táta mlynář je prima, čert je prima, na tom mlejně je všechno v pořádku. A já říkám: "Milé děti, musíme ze mlejna." Toť vše. Čert zkrátka není dobrá postava, má to být ztělesnění zla - a to existuje. Nelze si ho ochočit, ani českým způsobem." Čert a vodník jsou "všude jinde v pohádkách síly zla".

Byla by to sranda, kdyby to český básník a spisovatel nemyslel vážně. Zřejmě vážně míní i další svá slova: "My jsme si uchovali velice významný slovanský jazyk a vytvořili v něm významnou literaturu... Ačkoli tehdy byla i jiná možnost a my bychom asi nepřestali být Čechy, tak jako Irové nepřestali být Iry, ačkoli mluví anglicky. Ale za českou identitu, která je velmi podstatná, které já si velmi vážím, je stanovena cena. Vy musíte, pokud chcete být dobrým Čechem a skutečně profesionálním Čechem, umět ještě jeden další jazyk."

Jen poznámku - každý "profesionální Evropan" by se měl umět domluvit v ještě jednom jazyku. V Mnichově jsme takové profesionály zažili. Domluvili jsme se anglicky s Němci, Turky i Ukrajinci (Angličan by nám asi nerozuměl:). Ale je děsné, zejména u zástupce českého státu v německém prostředí, že mluví o "jiné možnosti". Nepřestali bychom být Čechy, kdybychom přijali němčinu, jako Irové angličtinu??? Toto tvrzení je až příliš podobné oněm z let 1848, 1918, 1938...

Nuže. Irové jsou Iry, i když mluví anglicky - a kladou bomby proti Angličanům. Korsičané jsou Korsičany, i když mluví francouzsky - a kladou bomby proti Francouzům. Baskové jsou Basky, i když mluví španělsky - a kladou bomby proti Španělům. Čečenci jsou Čečeny, třebaže mluví rusky - a kladou bomby proti Rusům. (Tolik jen k Evropě.) To už raději jsem Čechem, který mluví česky - a neklade bomby proti Němcům! Nepotřebuji to, mám svůj národní stát.

Jiří Gruša, aniž si to uvědomuje, nás vyzývá k drsnému nacionalismu. Vždyť Irové, Baskové atd. střílí a vraždí své spoluobčany právě proto, že v historicky nedávné době nesměli mluvit svým jazykem. Nesměli, protože ztratili svou politickou nezávislost. Ztratili nezávislost politickou, následně i národností, a začali ztrácet i samu svou národní identitu. Proto dnes obnovují svůj jazyk - a někdy i střílí. Tvrdím, že jestli bude slavná Evropská unie nutit své národy k totální unifikaci, pak to dopadne hrozným krveprolitím. Zrušte v Evropě národní státy a vyprodukujete národnostní války!

Jiří Gruša dále říká: "Když jste doma, podívejte se na naše lidi na ulici. Chlap má nějakou tu čepičku, kabátek, nějakou tu aktovku, trochu se mračí, dívá se na svět zamračeně, jako - kdo mi zas co ukradl. Jděte tady" (ve Vídni) "po ulici. Lidé jsou oblečeni jinak a chodí taky jinak." Samo o sobě je to pravda.

S tím mračením i oblékáním se to ale za uplynulých třináct let zlepšilo. I kdyby ne - co má bejt??? Chodíme oblečeni jinak než v německém sterilním prostředí? Ano, i auta u nás po silnicích jezdí různobarevná, kdežto v takovém Bavorsku povětšině jen černá, černá, šedá, bílá a - černá! Jinak chodí oblečení Francouzi, jinak Řekové a jinak Norové. "Všude jinde" je podle Jiřího Gruši nejspíš v Německu a Rakousku. Mají tak chodit oblečeni všichni Evropané? (I ti, kteří nejsou evropskými úředníky?:) To byl přece dávný sen pánů Hitlera, Mao Ce Tunga a všech totalitářů!

Nechtěl bych žít v Evropě, kde Italové pijí evropské (německé) pivo, Francouzi hýří evropským (německým) šarmem a Angličané pověstným evropským (německým) humorem!

Náš pan rakouskoněmecký velvyslanec to jistě nemyslel zle. Dál v rozhovoru opěvuje "zvláštní sílu češtiny". Vypíchl jsem z uvedeného rozhovoru jen pasáže, se kterými nesouhlasím, kterých se děsím a ze kterých se mi ježí chlupy po celém těle. Pan Jiří Gruša nejspíš netuší, k čemu jeho návrhy směřují. Jenže reprezentuje český stát a český národ už dvanáct let v německy mluvícím světě, a tak si nesmí dovolit podobné soukromé postoje!!!

Hm, to možná také vysvětluje stále velkopanský postoj našich "západních" (a severních a jižních) sousedů k českému póvlu.

Nicméně si nemyslím, že by v Evropské unii čert s vodníkem do mlejna nesměli. Však i my máme - krom Čapkových a Čtvrtkových hodných vodníků - Vodníka v Erbenově Kytici, jenž trhá dítě na tělíčko bez hlavičky a hlavičku bez těla. V našem mlejně mohou žít jen hodní vodníci. Máme i zlé. A ti vari od našeho prahu! Ať jsou čeští, němečtí nebo evropští...

Zdá se mi, že uvedený rozhovor s Jiřím Grušou spíš popudí naše lidi proti EU, než že by je získal. Abych tento dojem zlomil, učiním ještě zmínku k těm německým zlým čertům: Ano, jsou zlí, žerou lidi. Ale právě proto mají také svoji babičku! Myslím, že se v té Evropě nemusíme bát ani Němců.

Protože babička zlého německého čerta je až česky pohádkově hodná babička.

Psáno v Praze dne 30. prosince 2002

Odborná literatura:
Der Teufel und seine Grossmutter, Die Kinder und Hausmäerchen der Brüder Grimm, Kinderbucherverlag 1955
Die beiden Fleischhauer in der Hölle, Deutsche Märchen vor Grimm, herausgegeben von Paul Zaunert, Eugen Diederichs, Jena 1919


Další články tohoto autora:
Jan Kovanic

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: