Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pátek 17.1.2003
Svátek má Drahoslav




  Výběr z vydání
 >BURIANOVA KULTURNÍ OZDRAVOVNA (3)
 >TÉMA: Petr Pithart a jeho vztah k české minulosti
 >TÉMA: Proč Ministr Tvrdík straší občany?
 >SPRAVEDLNOST: Příběhy české justice (3)
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Vynalézání vynalezeného
 >PSÍ PŘÍHODY: Páni zase dělají legraci
 >NÁZOR: Otevřená budoucnost -levých- liberálů
 >NÁZOR: Po prezidentovi Havlovi už jen absurdní divadlo?
 >FEJETON: To byl mač!
 >TÉMA: Podivuhodný T-mobile
 >GLOSA: Pátek třináctého
 >ZE SVĚTA: Jak jsem mohl být tak hloupý !
 >POSTŘEH: O vlaku
 >ÚVAHA: Čas levice?
 >ZDRAVÍ: Proč nás bolí hlava?

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Zdraví  
 
17.1. ZDRAVÍ: Proč nás bolí hlava?
Petr Dočekal

Mezinárodní klasifikace bolestí hlavy z roku 1988, kterou ukazuje přiložená tabulka, respektuje základní dělení na bolesti hlavy primární (migréna, tenzní bolest hlavy) a na sekundární bolesti, tedy takové, které jsou vedlejším příznakem jiného onemocnění.

Tato klasifikace je dost rozsáhlá, a proto je užitečné pohlédnout na bolesti hlavy z hlediska jejich možné závažnosti. V praxi je nadmíru důležité rozpoznat tři zásadně odlišné situace:

    1. Bolest hlavy jako (po určitou dobu) jediný a první příznak závažného, život ohrožujícího onemocnění.

    2. Primární rekurentní bolesti hlavy (migréna a tenzní bolest hlavy).

    3. Další, většinou vzácnější a život bezprostředně neohrožující bolesti hlavy.

Učinit “diagnózu” aspoň v tomto smyslu včasným rozpoznáním život ohrožujícího stavu je nutné poměrně rychle. Jako určité vodítko Vám nabízíme interaktivního průvodce, který Vám s diagnózou poradí; poslední slovo by ovšem měl mít lékař.

Závažné stavy

Onemocnění, která tu přicházejí v úvahu v této souvislosti, jsou následující:

Akutní menigitida a meningocefalitida (neboli zánět mozkových blan a míšních plen, současný zánět mozku a mozkových plen)

Zvýšení nitrolebního tlaku jakéhokoliv původu:

  • při otoku mozku, většinou jako vedlejšího příznaku komplikujícího některou ze základních chorob v tomto výčtu
  • při expnazním nádoru, hematomu nebo abscesu
  • při městnání mozkomíšního moku v komorách nebo celé dutině lebeční

Všechna kaniocerebrální traumata – otřes mozku, zhmoždění mozku a všechny jejich komplikace.

Jako vždy, kdy jde o zdraví a jeho ohrožení, je na místě značná opatrnost. Žádný diagram ani schéma nemohou nahradit odborné lékařské vyšetření. Mohou však upozornit na hrozící nebezpečí, a tak napomoci v rozhodování, zda a jak rychle vyhledat lékařskou pomoc. Každodenní lékařská praxe ukazuje, jak mizivé znalosti o těchto závažných skutečnostech zatím mezi lidmi přetrvávají.

Naprostou většinu bolestí hlavy u dospělých ve všech rozvinutých zemích včetně České republiky tvoří dvě jednotky: migréna a tenzní cefalgie. Epidemiologie obou jednotek je v podstatě shodná - jsou typickými civilizačními chorobami (podobně jako diabetes mellitus, hypertenze, obezita, hypercholesterolémie atd.). Jejich výskyt je shodný ve většině rozvinutých zemí. Soudobé epidemiologické studie, prováděné shodnou metodikou, udávají přibližně 10 procent pro migrénu a přibližně 20 až 30 procent pro tenzní cefalgie.

V každém případě je jejich souhrnná četnost v rozvinutých státech dvakrát až třikrát vyšší než v rozvojových zemích. Dále je patrno, že v rozvinutých zemích jsou nejčastěji postiženi dospělí středního věku.

V některých afrických a jihoamerických studiích se objevuje zajímavý jev, že u vesnického obyvatelstva, které žije většinou tradičním, málo změněným způsobem života, je výskyt primárních bolestí hlavy velmi nízký a jejich rozložení mezi věkové skupiny normální. Na druhé straně u městského obyvatelstva, kde je značný rozdíl v životním stylu mezi starší a mladší generací, je patrný nejvyšší výskyt migrény i tenzní cefalgie u populace do 20 let věku, tedy u dětí a mladých lidí, vyznávajících moderní životní styl i se všemi negativy.

Zdá se, že masový výskyt migrény a tenzní cefalgie je i přes jejich odlišnou patogenezi produktem stejného životního stylu.

Přehled typů migrény a dalších primárních bolestí hlavy
(podle mezinárodní klasifikace bolestí hlavy z roku 1988)

1.1 Migréna bez aury
(dříve zvaná běžná migréna)
 
1.2 Migréna s aurou (dříve zvaná klasická nebo komplikovaná migréna). Aura je komplex fokální neurologické symptomatologie provázející ataku. Rozvíjí se zpravidla v průběhu 5–20 minut, odezní obvykle do 60 minut. Aura v nové klasifikaci neznamená jen příznaky předcházející bolest hlavy, nýbrž jakékoli fokální neurologické příznaky, které mohou přetrvávat i ve fázi bolestí hlavy nebo i po jejím odeznění.
 
 
 
 
 
 
 
 
1.2.1 Migréna s typickou aurou
a) zrakovou
Typickými příznaky jsou fosfény nebo skotomy. Zpravidla jde o jiskření ve tvaru “cik–cak”, vznikající blízko bodu fixace a postupně se stěhující na periferii zrakového pole. Zanechává za sebou různý stupeň relativního nebo absolutního skotomu.
b) senzitivní
Jde o parestezie stěhující se pomalu z místa vzniku a postihující větší nebo menší část jedné poloviny těla, případně obličeje. Zanechávají za sebou necitlivost. V některých případech je přítomna pouze necitlivost bez parestezií.
c) motorickou (hemiparéza)
d) řečovou (afázie, dysfázie)
 
1.2.2 Migréna s prolongovanou aurou trvající déle než 60 minut a méně než 7 dní
 
1.2.3 Familiární oftalmoplegická migréna
Samostatná podjednotka migrény s aurou manifestující se hemiparézou okohybných nervů, kde alespoň jeden přímý příbuzný trpí stejnými atakami.
 
1.2.4 Bazilární migréna
Příznaky aury pocházejí z oblasti mozkového kmene nebo obou týlních laloků. Patří sem příznaky zrakové, dysartrie, závrať, porucha sluchu, tinnitus, diplopie, oboustranné parestezie a parézy, porucha vědomí.
 
1.2.5 Pouze aura bez bolestí hlavy
1.3 Oftalmoplegická migréna
Bolest hlavy je spojena s parézou jednoho nebo více okohybných nervů.
 
1.4 Retinální migréna
Projevuje se opakovanými atakami s monokulárním skotomem nebo slepotou, spojenými s bolestmi hlavy.
 
1.5 Dětské periodické syndromy
Mohou předcházet nebo být sdruženy s migrénou.
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
1.5.1 Benigní paroxysmální vertigo
Vyznačuje se krátkými atakami závrati u jinak zdravých dětí.

1.5.2 Alternující hemiplegie
Jedná se o ataky hemiplegií postihující střídavě jednu a druhou stranu. Začíná zpravidla před 18. měsícem věku. (Podskupiny zařazené pod bodem 1.2.5 a 1.5 se dříve označovaly jako ekvivalenty migrény.)

1.6 Komplikace migrény
 
 
 
 
 
 
1.6.1 Status migrenosus – bolesti trvají déle než 72 hodin

1.6.2 Migrenózní infarkt
Fokální příznaky trvají déle než 7 dní nebo se prokáže ischémie na CT.

1.7 Migrenózní postižení nesplňující předchozí kritéria
 
2. Tenzní bolesti hlavy
2.1 Epizodická tenzní bolest hlavy se vyznačuje opakujícími se epizodami bolesti hlavy trvajícími 30 minut až 7 dní. Celkový počet dní s vyjádřenými bolestmi hlavy je nižší než 15 za měsíc, resp. 180 za rok. Bolest je obvykle oboustranná, tlaková nebo svíravá, mírné nebo střední intenzity. Chybí nauzea, může být přítomna fotofobie nebo fonofobie.
2.2 Chronická tenzní bolest hlavy je přítomna nejméně 15 dní v měsíci v průběhu alespoň 6 měsíců.
2.3 Tenzní bolest hlavy nesplňující výše uvedená kritéria
3. Cluster headache a chronická paroxysmální hemikranie
3.1 Cluster headache
Vyznačuje se atakami kruté, výhradně unilaterální bolesti v oblasti očnice, nad očnicí nebo ve spánku. Bolest trvá 15–180 minut, může se vyskytnout s frekvencí častější než jedenkrát za dva dny. Je provázena překrvením spojivek, slzením, sekrecí z nosu, pocením na čele a v obličeji, zúžením zornice, poklesem nebo edémem víček. Ataky se vyskytují v sériích trvajících týdny nebo měsíce, mezi nimiž nastávají období remise trvající obvykle několik měsíců nebo let.
3.2 Chronická paroxysmální hemikranie
Podobný charakter bolesti a doprovodných příznaků jako při cluster headache, ale ataky jsou kratší a častější.
3.3 Bolesti hlavy podobné cluster headache nesplňující výše uvedená kritéria
4. Různé bolesti hlavy bez strukturálního postižení
4.1 Idiopatická bodavá bolest hlavy
4.2 Bolest hlavy ze zevní komprese
4.3 Bolest hlavy vyvolaná chladem
4.4 Bolest hlavy při benigním kašli
4.5 Bolest hlavy z námahy
4.6 Bolest hlavy spojená se sexuální aktivitou

Další informace naleznete zde




Další články tohoto autora:
Petr Dočekal

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: