Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Úterý 21.1.2003
Svátek má Běla




  Výběr z vydání
 >KONFLIKT: Zabíjení v Iráku - optimistická varianta
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Pohotová záchrana
 >POLITIKA: Jak to bylo s hlasováním o Iráku a s novou volbou prezidenta
 >POLITIKA: Titáni a Titáni české politiky
 >POOHLÉDNUTÍ: Čínský vzor budování socilalismu
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Od srdce ke karetní hře
 >PSÍ PŘÍHODY: Pocity starého bojovníka
 >POLITIKA: Vládní podpora vstupu do EU -proč?
 >ARCHITEKTURA: Nová stavba v centru Prahy a třetí kvíz pro vás
 >HUDBA A ZVUK: A+A neboli architektura & akustika
 >EKONOMIKA: Americké společnosti oznamují čtvrtletní výsledky
 >NÁZOR: Bohatá musí rezignovat!
 >ŠKOLSTVÍ: Prvňáčci
 >LITERÁRNO: Sexuální obtěžování a salto mortale
 >FEJETON: Úterý

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Hudba a zvuk  
 
21.1. HUDBA A ZVUK: A+A neboli architektura & akustika
Lubomír Fendrych

Hudba a zvuk 284

Úterý 21.1.2003


Přípodoteky Forbína
Doslechl jsem se, že festival Pražský podzim má nejen nasmlouvané koncerty, ale že rozesílá programy proto, aby se zeptal jednotlivých lidí, do jaké míry se jim ten či onen koncert - tj. program a účinkující - zamlouvá. Je to neobvyklé a podle mne velice dobré, takže příště uveřejním celý program, i když tu zabere dost místa, a prosím, abyste se onoho hlasování zúčastnili. Je to příležitost jak říkám neobvyklá, protože máte možnost ovlivnit dramaturgii příštích Pražských podzimů. Pomůžete usměrnit nabídku koncertů tak, aby vám co nejlépe vyhovovala. Nevím, jestli to někdy někde ve světě nebo u nás udělal, já se s tímhle nápadem udělat průzkum s velkým předstihem setkal teď poprvé.


přípodoteky
Český triptych je projekt Národního divadla, který přivede na jeviště trojici českých méně známých oper. Je to Bianca und Giuseppe Jana Bedřicha Kittla ( 1806 - 1868) z roku 1847. Libreto napsal sám Richard Wagner, premiéra bude 20. 3 ve Stavovském divadle. Druhou "novinkou" je Der Meergeuse Františka Škroupa (1801 - 1862), premiéru měla v roce 1851 a stala se po Dráteníkovi druhou nejhranější Škroupovou operou. Uvedena bude 27. 3. ve Stavovském divadle. Obě opery měly úspěch i v zahraničí. A konečně tu je Marie Potocká Leopolda Eugena Měchury (1804 -1870), jediná v češtině, premiéru měla v roce 1869. Novodobá premiéra bude taktéž ve stavovském divadle 3. 4. Všechny budou uvedeny v originále a ovšem v koncertním či poloscénickém provedení

Autory řadíme do předsmetanovské éry - jak možná sami uslyšíte - zcela právem. Úkol vytvořit moderní českou operu opravdu čekal na Bedřicha Smetanu.

.

Barokní podvečery

Neděle, 2. března 2003, 15 a 19 hodin

Fasching Masopustní kratochvíle s hudbou, zpěvy a tanci - masopustní hra z roku 1690 a rozverné skladby J. C. F. Fischera, J. H. Schmelzera, G. Ph. Telemanna, G. Muffata (kostýmy ve stylu lidového nebo měšťanského baroka vítány)

Nastudování: Barbara Maria Willi - cembalo

Choreografie: Hana Barochová

Kostýmy: Markéta Stormová

Neděle, 6. dubna 2003, 15 a 19 hodin

Sepolcro Pašijová oratoria J.D. Zelenky pro rozjímání ve svatém týdnu napsaná pro jezuitskou kolej v Klementinu.

Sólo: Marta Fadljevičová - soprán, Markéta Cukrová - alt

Hasan El Dunia - tenor, Vojtěch Šafařík - bas

Nastudování: Tobias Schade - cembalo

Neděle, 18. května 2003, 18 hodin

Erster Fleiss Vokální skladby a taneční suity A. Hammerschmidta.

Sólo: Marta Fadljevičová - soprán

Nastudování: Stefan Rath - loutna

Pořadatel: Collegium Marianum


recenze

Antonín Dvořák Svatební košile op. 69

Zd. Kloubová, J. Březina, G. Beláček, Kühnův smíšený sbor, Symfonický orchestr Českého rozhlasu - Vladimír Válek

CD Radioservis CRO 221

Celovečerní kantátu pro sóla, sbor a orchestr napsal Dvořák přímo na podnět vlivného anglického nakladatele Alfreda Litteltona, majitele firmy Novello. Tou dobou byl náš skladatel v Anglii nejen znám,ale i vysoce ceněn. Dvořák dokonce napsal, že "… Není snad země,kromě mé vlasti, kde jsou má díla tak pěstována, oceňována a milována." (Londýn 1886 - nakladateli Simrockovi.)

Námět je obecně znám z Erbena. Jeho literární zpracování existuje sice v mnoha verzích ve více národních kulturách, Dvořáka však zaujal, bohatý lidový jazyk, dramatičnost děje a v nemalé míře smírný závěr - na rozdíl od všech ostatních jinonárodních verzí. Dílo vzniklo poměrně rychle v rozmezí květen - listopad 1884

se světem a mělo veliký úspěch. Je to první setkání A. Dvořáka se světem balad a pohádek. Kdo dobře poslouchá nalezne tu zřetelné náznaky jeho pozdější opery Rusalka.

Je to živá nahrávka - doopravdy, ne jen proklamativně - a jako taková má své přednosti, hlavně bezprostřednost a jisté napětí, přitom se vyhnula mnoha rizikům, které živý přenos s sebou nese. Není divu, jde o rozhlasovou nahrávku a tam mají s tímhle nemalé zkušenosti. Hudebně i zvukově nadprůměrný snímek.

Dobře, že existuje aspoň jedno vydavatelství, které je schopno přinést na trh nové nahrávky velkých a náročných skladeb, samozřejmě díky svému spojení s rozhlasem, které jiná vydavatelství nemají. Horší je, že finanční situace zřejmě nedovoluje využít tohoto zdroje naplno.


ftipy příhody z historie PKO > Při našem turné po Německu jsme hráli i v západním Berlíně. Bydleli jsme ale v Berlíně východním. Na hranicích na Friedrichstrasse východní policisté zkontrolovali vše co se dalo a ptali se co jsme zač. Když jsme odpověděli, že jsme Pragerkammerorchestr ohne Dirigent, tak z toho byl poprask. "Jak to, že bez dirigenta.? On tam zůstal? Emigroval? Proč jste to hned nehlásili?"

Legrace to věru nebyla, nakonec se přece jenom vše vysvětlilo, ale ta situace svědčí dost dobře o tehdejší době temna.

J. Jakubec


Stereo&Video na únor
> Tématem měsíce je otazník: DVD či HDD rekordér? Faktem je, že media zapisující obraz a zvuk na optický nebo pevný disk se tlačí na trh čím dál důrazněji. V novinkách si můžete vybrat například mezi reproduktorovými soustavami za 660 000 Kč a za víc než 2,000 000 Kč. No nekupte to. Tentokrát tu je až neuvěřitelné množství profilů - nelze vypočítávat, mne zaujal například lamač protikopírovací ochrany Correcet DVFD552, umí dost, ale podle mne přece jen ne všechno. A ještě snad zvukově výborná sluchátka za přijatelnou cenu a s doživotní zárukou - samozřejmě od firmy Koss.

Testy se týkají srovnání různých druhů přístrojů schopných přehrát (mimo jiné) CD s klasickými CD přehrávači, dále tu najdete nové hodnocení audio a videokazet.

Testovány jsou aktivní subwoofery a vylepšené plasmové obrazovky. Obligátní je už Liborova poradna. A ovšem příloha Volume.


A+A neboli architektura & akustika
Rozhovor se Zdeňkem Lukešem

Nevím jak architektura, ale hudba podle mne má architektuře co vyčítat….. Nebo ne?
Začali jsme rovnou, ale měl byste se čtenářům připomenout, pokud to ovšem je na Psu vůbec potřeba: Píšu už pátý rok pravidelnou úterní rubriku Architektura na NP, jejíž jednotlivé části jsou vzájemně provázané odkazy. Jinak jsem profesí historik architektury XIX. a XX. století.

Setkávám se denně s obestavěnými místy, kde je slyšet mnoho, leč není rozumět slovu…
Učím na fakultě architektury v Liberci a tam máme zrovna problém s úplně novou posluchárnou, kde studenti dobře slyší přednášejícího jen v prvních řadách. Teď si studenti stěžují, bude se s tím muset něco udělat.

Asi všechny školní třídy jsou tak postiženy: mám dojem, že za mých mladých časů to bylo lepší - už třeba ty dřevěné lavice…. učitel nemusel napínat hlasivky, ba někdy mohl mluvit až nebezpečně tiše, když bylo zle. Ale dneska musí skoro křičet, aby žáčci rozuměli - při normální výuce, sám jsem se přesvědčil - ostatně mám manželku učitelku:…
Podobný problém je i u hospod. Často je tam hrozný hluk, lomoz, do toho vyřvává rádio... Často by stačily textilní závěsy na oknech a hned by se akustika zlepšila.

Postrachem jsou víceúčelové síně, kde se jakékoliv vážnohudební koncertování neobejde bez vydatné pomoci elektroakustických zařízení. A to bývá pěkně drahé - někdy tolik, co by stálo vybudování nové normální koncertní síně.
No, vzpomínám si na koncertní sál Pakulu (dnes Kongresové centrum), kam nainstalovali varhany, ale byly potíže s dozvukem. Tenhle obor ovládalo vždy jen pár lidí. Za první republiky to studoval v Berlíně Janákův žák z Umprum arch. Starec. Ten projektoval koncertní sál v dostavbě Legiobanky. Později byl změněn na divadlo E. F. Buriana a nedávno dost brutálně přestavěn na divadlo Archa.

(Náhodou jsem se okolo toho ochomýtal -- ony ty varhany nebylo vlastně slyšet skoro vůbec, takže i rejstříkování atd. bylo v háji zeleném, natož dozvuk….LF.)

Na Wartburgu mají síň, která je k hudbě přívětivá radost poslechnout. Taky jsem si ji vyzkoušel pasivně i aktivně - rozumět všude, polyfonie průzračná, není třeba omezovat dynamiku,barvy taktéž věrné. Architektonicky asi nic moc - "poněkud" větší rakvička řekl bych coby laik. Ale poradcem byl Ferenc Liszt a ten moc s matematikou, tím méně s technickými počty co do činění neměl …
No, citlivé ucho je asi nad všechny výpočty. V našem domě kdysi bydlel známý varhaník prof. Reinberger. Chodil jsem si k němu půjčovat unikátní desky s varhanními nahrávkami. Toho si zvali stavitelé koncertních sálů na celém světě - myslím, že byl na slovo vzatý expert a měl absolutní hudební sluch. Kdysi mi vyprávěl o varhanním festivalu, který se konal v jedné stodole na jihu Francie. Objevil ji Svjatoslav Richtěr - Reinbergrův přítel. Pravidelně ho tam pak zval. Tam prý byla nečekaně skvělá akustika. Když jsme u těch sálů - jde i o typ hudební produkce. Ve Španělském sálu Pražského hradu bývají problémy s komorní hudbou. Nejlepší zkušenosti jsou s umístěním pódia uprostřed. U koncertních produkcí je ale vše OK.
Obor akustika se přednáší, pokud vím, na AMU, tam se mu věnoval doc. Pardyl. U nás na liberecké fakultě se tomuto tématu věnuje pan prof. Vaverka z Brna, mj. autor knihy o moderních kostelech. Ale to je spíš takové uvedení do tématu. Specializace na akustický prostor v architektuře asi u nás není.

Teď o mimohudebních akustických fenoménech: není to od věci, protože sluchová kultura je předpokladem vnímání hudby. Například nádraží a jeho pověstný rozhlas -je to naše národní zvláštnost? Ale i kdejaký zastřešený přechod znásobuje určité kmitočtové pásmo, a tak najednou boty vržou až běda…..
Ta nádraží jsou asi naším fenoménem... Nedávno jsem zažil poprvé v našem vlaku, že hlásili stanice, což je ve světě dávno běžné a velmi užitečné, protože tam člověk může snadno přejet stanici, kde chce vystoupit. Ale chrchlalo to stejně nesrozumitelně, jako na tom nádraží.

Abychom jenom nepomlouvali - jsou i dobré příklady?
Viděl jsem pár moderních kostelů, kde je velmi dobrý zvuk.

A v zahraničí? Mám na mysli to co se staví dnes, ne to co už stojí tak dvě stovky let: tehdy to stejně uměli líp.
Mám pocit, že tématu se tam věnuje větší pozornost, než u nás.

Jsou vůbec vyhlídky na světlé, ba zářné zítřky v nichž by Akustika + Architektura šly cestou společnou a nerozlučnou?
Doufám, že ano!

Doufejme, doufejme (jak říkal už Werich)…..
Matematika a lidský sluch: už J. S. Bach byl pravidelně zván na posouzení zvuku varhan - samotného nástroje a toho, jak se do kostela hodí. Ostatně i při hodnocení kvality moderních reprodukčních řetězců - hlavně těch, co stojí miliony, je nakonec nejspolehlivější lidský sluch. Byl jsem oním uchem dost často. Absolutní sluch je zátěž, ne přednost, hlavně při poslechu a recenzování hudby. U dirigenta a sbormistra bývá užitečný -také ve sboru: je dobré když je v každém hlasu je někdo s takovouto schopností, aspoň nespadnou ke konci produkce o půltón J. A podmíněně u ladičů instrumentů. Interpreti se bez něj klidně obejdou.

Lubomír Fendrych




Další články tohoto autora:
Lubomír Fendrych

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: