Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Středa 22.1.2003
Svátek má Slavomír




  Výběr z vydání
 >ZVÍŘATA: Zbytečná krutost
 >NÁŠ RYBNÍK: Každá doba vyžaduje toho správného, který by v jiné situaci tím správným nebyl.
 >KONFLIKT: Armáda není zaopatřovací ústav!!!
 >MROŽOVINY: Civilizační zájmy Západu
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Stručně a výstižně
 >PSÍ PŘÍHODY: Pane, vy dobře vypadáte!
 >SPOLEČNOST: Seženu dotaci, zn. -za sto litrů-
 >NÁZOR: Adieu Unie svobody
 >NÁZOR: Dopis senátorce Moserové
 >ZE ŽIVOTA: Je třicet korun a třicet korun
 >EKONOMIKA: Koruna posilovala díky revidovaným údajům
 >NÁZOR ODJINUD: Profesor a -Verbal Rambo- EU se zachvěla
 >POSTŘEH: O linu
 >FEJETON: Středa
 >ZDRAVÍ: Snížení nadváhy

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Ekonomika  
 
22.1. SPOLEČNOST: Seženu dotaci, zn. -za sto litrů-
Richard Tichý

O evropské peníze se bude muset žádat, a to dost složitě. Je tato administrativní náročnost cestou, jak to celé znepříjemnit a nechat na zprostředkování vydělat přátelům a blízkým, nebo to je jinak?

Pod titulkem "Exministr ´prodává´ povodňové dotace" vydala MFDnes dne 14.1.2003 kritický článek o tom, že exministr Kubát za úplatu pomáhá obcím k tomu, aby získaly státní příspěvek. Text článku je možné najít na adrese: http://zpravy.idnes.cz/domaci.asp?r=domaci&c=A030113_222745_domaci_was.
Ačkoliv se pan Kubát brání tím, že obcím poskytuje poradenské služby a pomáhá jim připravit vlastní žádost o dotaci, a ačkoliv i většina starostů obcí, jimž pan Kubát pomáhá, se údajně shoduje na tom, že někoho takového potřebuje, úředníci příslušného ministerstva (konkrétně MMR) prý mají opačný názor. Prý tyto dotace jsou nárokové a není tu žádný důvod pro využití zvláštních osobních kontaktů pana Kubáta.
Postoj příslušného ministerstva se dá do jisté míry pochopit-ono by to snadno mohlo vypadat, že ministerstvo poskytuje dotace za tak složitých podmínek, že to prostě obce samy nezvládnou. Anebo že sice dávají dotace, ale jenom kamarádům. Tou druhou interpretací se zabývat nemíním-velmi pravděpodobně by šlo o trestný čin (dotčený článek se o tom ostatně ani nezmiňuje). Zato ta první interpretace, týkající se složitosti procedury, vedoucí ke získání dotace, ta je opravdu důležitá. A daleko obecnější. Souvisí totiž mimo jiné i s tím, zda a jak jsme a budeme schopni čerpat například významné prostředky EU-tedy s tím, co označujeme jako "absorpční" kapacita pro evropské peníze.

Složitost účelových prostředků

Kdybychom se za každou cenu chtěli vyhnout administrativě, spojené se žádáním o účelové finance, měli jsme si bývali nechat silný stát, kde neexistují veřejné finance mimo schválený státní rozpočet a mimo organizační složky tohoto státu a rozpočtové organizace. Neměli jsme zavádět samostatnost obcí, neměli jsme se snažit o vstup do EU. A už vůbec jsme neměli opouštět státní pětileté plánování.
Ve chvíli, kdy část veřejných prostředků nemá jednoznačné určení co do místa, způsobu a výše, ale je schválena jako rámcový program se svými prioritami, danými opatřením, které má být za tyto peníze realizováno, administrativě se zkrátka nevyhneme. Ona administrativa totiž musí zajistit to, že (1) potenciální příjemci se zaručí použít prostředky na to, na co je použít mají, (2) že dokážou, že je vůbec jsou schopni použít, a (3) že konkrétní výsledky daných projektů se budou dát vyhodnotit. Proto jsou žádosti o dotace složité a možná budou ještě složitější. To je prostě fakt a možná také do jisté míry obhajoba výše zmíněného ministerstva-ono to totiž jinak ani nejde. Co je však nepochopitelné, že ministerstvo to neřeklo přímo a namísto toho nesouhlasí s tím, že obcím k dotaci někdo pomáhal.
Administrativa, spojená s žádostí o dotace či granty, je totiž ještě složitější v případě, že nejde o nárokové peníze-tedy že se vypíše dotační či grantové kolo, kde se přihlášky seřadí podle úspěšnosti a subjektům se peníze přidělují podle tohoto pořadí až do té výše, kolik je na daný program přiděleno peněz. Pak spolu totiž v jednom programu soutěží velmi různorodé a obtížně mezi sebou srovnatelné projekty. Tehdy také narůstá složitost procedury, jak se soutěže zúčastnit-projekt se totiž musí předložit v jednotném formátu, často i v jednotném řazení kapitol a jejich titulů. Všichni, kdo někdy vyplňovali žádost o grant z prostředků PHARE, asi vědí, co tím míním. Jednotný a složitý formát takových přihlášek ale není výmyslem úředníků či Bruselu, jak občas v praxi slýchám. Slouží hlavně ke sledování výše zmíněných třech parametrů, ale také pro možnost vůbec nějak logicky a co nejvíce objektivně porovnat navzájem spolu nesrovnatelné projekty.
Jako příklad nesrovnatelného uvádím dva konkrétní úspěšné projekty z rodiny programů PHARE, kde hlavní prioritou byl Rozvoj občanské společnosti (staženo ze stránek administrátora programu, Nadace pro rozvoj občanské společnosti, http://www.nrso.cz).

PŘÍKLAD PRVNÍ: projekt nese titul "Šance". Cílem projektu je posílit šance na uplatnění lidem, kteří jsou z důvodu nedostatečné kvalifikace dlouhodobě nezaměstnaní. Obsahem projektu je realizovat rekvalifikační kurz na odborné profese formou zaučení. Rekvalifikace se skládá ze tří částí - komunikace a motivace (35 hodin), odborné teoretické přípravy dle oborů (120 hodin) a praxe rekvalifikantů přímo na pracovištích (minimálně 572 hodin). Délka kurzu je 7 měsíců a na konci kurzisté obdrží záuční list.

PŘÍKLAD DRUHÝ: projekt nese titul "Obchůdek Romen". Cílem projektu je zřízení Obchůdku ROMEN s romským etnickým zbožím, který bude místěn v turisticky atraktivní oblasti města Prahy a provozován ve spolupráci s Muzeem romské kultury a občanským sdružením Slovo 21. Projekt tak usiluje jednak o propagaci romské kultury, jednak o rozvoj tradiční romské rukodělné výroby. Zároveň by mělo být vytvořeno několik pracovních míst pro romské zaměstnance obchůdku a další pracovní uplatnění pro výrobce etnických předmětů.

Každý z obou projektů výše má jinou cílovou skupinu, jiné aktivity, jinou územní působnost, jiné partnery a jiný rozpočet. Jak jinak, než s použitím jednotného, ačkoliv složitého, formuláře ale můžete takové projekty vyhodnotit? Jak navést a proškolit najatý tým hodnotitelů tak, aby se maximálně omezily jejich subjektivní dojmy a přístupy? Nijak.

Jak to tedy řešit?

Dovedu si představit, že mé tvrzení v textu výše o tom, že složitým procedurám se rozhodně při žádání o účelové prostředky (včetně strukturálních a dalších evropských fondů) nevyhneme, asi řadu lidí nepotěší. Řekněme například starostu nějaké malé obce, který je buď na úřadě sám nebo nemá k dispozici žádného "volného" pracovníka na vyhledávání dotačních titulů a sepisování žádostí, které mohou, ale také nemusí být úspěšné.
To nejlogičtější je přece najít si někoho, kdo mu s touto prací pomůže-ať již je to soukromý poradce nebo projektová agentura. Je pak zcela na jeho rozhodnutí, zda si vybere takový subjekt, který mu projekt sepíše na základě nejlépe smlouvy o dílo, nebo takového dodavatele, s nímž se dohodne na platbě formou tzv. "success fee"-tedy že zpracovatel projektu bude odměněn jen v případě, že bude projekt úspěšný. Nejde přitom o nic nelegálního, drtivá většina fondů to umožňuje.
A tím se vracím zpět na začátek, tedy k mediální kauze exministra Kubáta. Ona totiž vrhá špatné světlo na samotnou metodu projektové práce, respektive na nutnost aktivního využití kvalifikovaného poradce či agentury při formulaci projektů a sepisování žádostí. Rozhodneme-li se toto podceňovat a přezírat, o dotace a granty buď ani nepožádáme nebo požádáme, jen neúspěšně. A peníze ze strukturálních či kohezních fondů nám nepřitečou. Jen pak prosím pěkně neobviňujme Brusel-za to si můžeme sami.


Další články tohoto autora:
Richard Tichý

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: