Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Sobota 25.1.2003
Svátek má Miloš




  Výběr z vydání
 >POLITIKA: Pád posledního Blanického rytíře
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Vítěz Klaus
 >POLITIKA: Dost recyklovaným kandidátům
 >POLITIKA: Část Parlamentu pohrdá nejen občany, ale i Parlamentem samotným
 >POLITIKA: Děkujeme, neodejdete?
 >MEDICÍNA: Kokain a objev lokální anestézie
 >GLOSA: Chci být odsouzen!
 >PRAHA: Dvě aktuality
 >MEJLEM: Ohlasy a názory čtenářů
 >NÁVŠTĚVA ZOO: Ptáka Loskutáka jsem neviděl
 >CHTIP: Gulf Wars, Episode II coming soon!
 >CHTIP: 11 důvodů, proč je internet něco jako penis
 >BURIANOVA KULTURNÍ OZDRAVOVNA (4)
 >ARMÁDA: 24 hodin ve světě masáží i výplachem.
 >ARMÁDA: Jsou to zbabělci?

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Zdraví  
 
25.1. MEDICÍNA: Kokain a objev lokální anestézie
Josef Lovell

Domorodci v Peru a Bolivii žvýkáním listů koky po staletí vyvolávali příjemnou náladu, potlačovali únavu, hlad a žízeň. Evropa se s kokou seznámila v minulém století, kdy německý chemik Niemann isoloval z listí účinnou látku. Pojmenoval ji kokain (1860).

V dubnu 1884, mladý lékař, Dr Freud, jeden z mnoha sekundářů Vídeňské všeobecné nemocnice, byl zaujat popisem pro něho tehdy zcela neznámé drogy. Zpráva bavorského vojenského lékaře (1), že kokain potlačuje únavu a zvyšuje fyzickou výkonnost, vznítila jeho představivost a zvídavost. Ctižádostivý a přepracovaný Freud trpěl často únavou a nesplněné profesionální ambice vyvolávaly u něho deprese. Mimo to měl osobní důvod k nespokojenosti. Dva roky byl beznadějně zamilován do hezké židovské dívky Marty Bernayové. Děvče, které zdědilo po zesnulém otci značný majetek, jeho city plně sdílelo, ale ne její matka. Ta tehdy napsala v dopise přítelkyni: Dcera k nám přivedla svého přítele, lékaře Freuda. Je to bystrý mladík s nadáním přesvědčovat. Není ale pro ni vhodnou partií, nemá ani haléř.... a všechny styky dceři zakázala. Marta zákaz ignorovala a tak ji matka poslala natrvalo k příbuzným do Hamburgu. Když paní Bernayová zjistila, že po uši zamilovaný Freud, jezdí za její dcerou do Německa, tak se přestěhovala též z Vídně do Hamburgu. Martu tam nespustila z očí. Nešťasný Freud věděl, že jen profesionální úspěch, nebo náhlé zbohatnutí by mu pomohlo získat jeho lásku zpět. Domníval se, že v kokainu nalezl svou šanci. Začal neznámou drogu zkoušet na sobě. Od prvého dne cítil, že deprese a únava mizí. Brzy získal zpět sebedůvěru a bývalý optimismus. Navíc měl pocit, že jasněji myslí a jeho pracovní elán a představivost se zvyšuje. Byl nadšen výsledky pokusů. Začal posílat kokain "pro zlepšení nálady" své dívce a dal jej též příteli, sekundáři očního oddělení, Karlu Kollerovi. S ním jej sbližoval stejný původ. Oba se narodili a prožili ranné dětství v českých zemích. Freud na severní Moravě a Koller v jižních Čechách. Povahově se ale značně lišili. S povídavým, temperamentním Freudem, kontrastoval klidný, nemluvný Koller, který dokázal trpělivě naslouchat. Tato vlastnost byla pro Freuda, který vždy potřeboval posluchače, zvláště cenná. Oba lékaři brzy zjistili anestézující efekt kokainu: trnutí, znecitlivění úst a jazyka. Prvý to poznal Freud, který se zmínil svému známému, docentu oftalmologie, že kokain by mohl odstranit bolesti spojené s trachomem, se zánětem spojivek a duhovky. Tehdy též Freud odstranil lokální aplikací kokainu bolest Kollerovy zanícené dásně. Tuto zkušenost si chirurgicky zaměřěný Koller dobře zapamatoval. Nechával si ji jen pro sebe, nemluvil o ní a na rozdíl od Freuda, jí přikládal zásadní význam.
25.května 1884 Freud psal své Martě (2): Připravuji monografii o kokainu. Očekávám, že kokainu vydobudu pozici v lékařské farmakologii hned vedle morfia nebo i před morfiem. Věřím, že kokain bude mít též jiná uplatnění. Užívám pravidelně malé dávky kokainu, které briliantně odstrańují mé deprese, indigesci, bolesti hlavy .....
V této detailní monografii vydané v červenci 1884, s nadšením popisuje své osobní zkušenosti s kokainem (3): ...vyvolává pocit radosti a optimismu nijak se nelišící od euforie zdravých lidí. Zvyšuje sebekontrolu, vitalitu a kapacitu pracovat...Vyčerpávající duševní a fysické výkony jsou zvládnuty bez únavy. Užívání kokainu není spojeno s žádným nepříznivým efektem ... požití kokainu a to i opakované, nevyvolává žádnou touhu po dalším užívání ... Doporučoval kokain pro lečbu anxiety, depresí, únavy, indigesce a zdůrazňoval, že je užitečný při lečbě opiátové addikce.
Pokládal kokain skutečně za téměř zázračný lék. Toxicita kokainu a hlavně velké risiko nebezpečné addikce - toto vše bylo stále neznámé. Freud neměl žádnou chirurgickou praxi a o tento obor se nezajímal. Proto psal o kokainu pouze jako o léku, který se užívá v podobě prášku nebo pilulek. O jeho anestézující schopnosti se zmínil jen mimochodem a to pouze jednou větou zcela na konci své studie: Schopnost kokainu umrtvit sliznici bude jistě využita a rozvedena v blízké budoucnosti.

Jistě netušil jak brzo se jeho proroctví splní !

1.září 1884, Freud odjel za svou milou do Hamburgu. Během jeho nepřítomnosti Koller úspěšně použil kokainové anesthesie oka a tak 11. září 1884 byla poprve operována rohovka pomocí lokálního, totálního očního umrtvení pokapáním roztokem kokainu. Šlo o prvé uplatnění lokální anestézie v chirurgii (4).
Koncem září 1884 se konal v Heidelbergu světový oftalmologický kongres. Kollerův způsob operace rohovky s použitím kokainové lokální anesthesie byl před světovým forem očních lékařů úspěšně demonstrován. Byla to senzace. Zcela neznámý dvacetišestiletý lékař se stal přes noc slavným. Operoval Kollerův přítel. Koller se nemohl kongresu zúčastnit. Byl zadlužen, neměl peníze na cestu a pak nebyl ještě kvalifikovaným očním lékařem. Nepřipustili by jej přednášet.
V této době Freudovi a jeho dívce se v Hamburgu podařilo prolomit ledy ve vztahu k Martině matce. Paní Bernayová kapitulovala a mladí lidé se s jejím souhlasem zasnoubili. Freud byl v sedmém nebi. Jeho štěstí netrvalo ale dlouho. Ihned po návratu do Vídně se dozvěděl o Kollerově velkém úspěchu. Uvědomil si, jak velký lékařský triumf si nechal proklouznout mezi prsty. Dostavily se deprese a opět sáhl po "zázračné" lečbě. Je s podivem, že se nestal celoživotní obětí kokainového návyku. Pravděpodobně neměl závislost v povaze.
Přátelství s Kollerem nijak neutrpělo. Freud později prohlásil: Byla to moje vina. Měl jsem se soustředit na jednu vášeň a ne na dvě... Ve své práci pokračoval, ale experimenty se "zázračnou drogou" uspokojení nepřinesly.
V lednu 1885 se pokusil potlačit neúspěšně kokainovým obstřikem bolesti spojené s akutní trigeminální neuralgií. Freud neměl žádné chirurgicko anatomické zkušenosti a nerv minul. Bylo to poprve, kdy lokální anestetikum bylo aplikováno injekcí. Freudovi tehdy unikl druhý velký lékařský triumf: objev infiltrační, svodné anesthesie.
Od r.1886 z celého světa začaly docházet doklady o toxicitě kokainu a hlavně o velice nebezpečné kokainové addikci. Objevovaly se zprávy o kokainovém deliriu a i o úmrtích vyvolaných požitím této nebezpečné drogy. Freud, který uvedl kokain do mediciny, byl nyní ostře kritisován pro neuváženou propagaci nebezpečné drogy. Publikoval ještě čtyři další studie o kokainu. V poslední práci nazvané: Poznámky k addikci a k obavám vstahujícím se k užívání kokainu (1887) převážně obhajuje sám sebe (5).
Pro Freuda bylo obtížné zapomenout na bolestivou kokainovou epizodu. Nepříjemné vzpomínky, spojené s pocitem viny, se vracely i po mnoha letech, například ve snech (6).
Kollerův objev byl brzy znám v USA. Vynikající, mladý chirurg William Halsted počal v New Yorku experimentovat s kokainem na sobě a svých asistentech. V r.1886 poprvé v historii podnikl bezbolestnou zubní extrakci kokainovým umrtvením infiltrací zubního nervu. Během několika měsíců intenzivních pokusů a anatomicko-nervových studií Halsted vypracoval dokonalou techniku svodné lokální anestézie kokainem, která byla použitelná u velké většiny operací.
V r. 1905 došlo k syntéze novokainu, který byl brzy užíván k spinálná anesthesii. Jednalo se o objev prvého z mnoha nových lokálních anesthetik. Jde o kokainové deriváty, od kterého se liší minimální toxicitou. S vyjímkou oftalmologie nahradily ve všech indikacích kokain.

Jak se vyvíjely osudy hlavních představitelů našeho příběhu ?
Během let se z Freuda stal Sigmund Freud, slavný zakladatel kontraverzního směru v psychologické medicině a asi stále nejznámnější jméno v psychologii-psychiatrii.

Karel Koller, úspěšný oční chirurg, zemřel v r. 1944 v New Yorku. O svém objevu z mládí často a rád přednášel. Skutečnost, že kokain do lékařství uvedl a s ním jej seznámil jeho dávný přítel Freud, obvykle pomíjel mlčením.

Halsted a jeho dva asistenti zaplatili experimenty s kokainem velice draze. Všichni tři propadli těžkému návyku. Po řadu let nebyli schopni pracovat. Léčili se dlouhodbě a opakovaně v sanatoriích, kde jeden z nich zemřel v kokainovém deliriu. Z Halsteda se stal téměř beznadějný kokainový addikt. Skončil v psychiatrické lečebně. Lečba nebyla úspěšná a pravděpodobně by tam zcela zapomenut zemřel. Zachránil jej přítel patolog William Welsh, který jej z lečebny vyzvednul a sám s celou svou rodinou velice obětavě pomohli Halstedovi se vrátit postupně do normálního života. Zaměstnal jej nejdříve ve své laboratoři. Nakonec po třech letech velice obtížné rehabilitace a hlavně díky trpělivé osobní péči svých věrných přátel, se mohl opět věnovat své milované chirurgii. Do operačního sálu se ale vracel zcela změněný člověk. Kdysi ctižádostivý společensky velice úspěšný extrovert, slavný svou rychlou dokonalou operativní technikou, byl nyní nemluvný, do sebe uzavřený, společnosti se stranící. Zajímal se jen o svou práci. Nyní ale operoval pomalu, nesmírně pačlivě a ještě úspěšněji než dříve. Mimo briliantní chirurgické výsledky, byl pověstný též svým podivínstvím. Například své šaty a prádlo posílal k vyprání pouze do Paříže pravidelně lodí přes oceán. Až pathologicky dbal na hygienu, měl pocit, že je stále nečistý. Vyhýbal se styku s bývalými přáteli. Nerad podával někomu ruku. Pravděpodobně trpěl bakteriofobií = pathologickým strachem z bakterií, z infekcí. S tím možná též částečně souvisí, že objevil a do chirurgie zavedl mimo mnoho jiného, sterilní gumové rukavice. Nikdo se neodvážil v jeho přítomnosti mluvit o kokainu a jeho derivátech. Lokální anestézii se vyhýbal. Když zemřel v r. 1922, byl znám svými chirurgickými a chirurgicko-fysiologickými objevy po celém světě. Halsted je všeobecně pokládán za největšího amerického chirurga, zakladatele moderní americké chirurgie.

Reference:
(1) Aschenbrandt T. : Die physiologische wirkung und die bedeutung des cocains. Deutsche medizinische wochenschrift 1883; 9: 730-732.
(2) Jones E. : The life and work of Sigmund Freud. Vol 1: 81. N.Y., 1981.
(3) Freud S. : Uber coca. Zentralblatt fur die gesammte therapie. 1884; 2: 289-314.
(4) The complete works of Sigmund Freud. Vol XX: 14-15. London: Hogarth Press, 1978.
(5) Ibid, vol III: 233-239, 328-329.
(6) Ibid, vol IV: 170-173.
(7) Lovell J. : Freud, Koller, Halsted and the story of cocaine. Modern Medicine 1993; 5: 91-93.


Další články tohoto autora:
Josef Lovell

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: