Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Úterý 28.1.2003
Svátek má Otýlie




  Výběr z vydání
 >KONFLIKT: Mají McDonald's a Saddám něco společného?
 >SPOLEČNOST: Opravdu nebezpečná nezaměstnanost
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Rizika války
 >POLITIKA: Co je to federalismus?
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Nostalgie bez nostalgiků
 >PSÍ PŘÍHODY: Baskervilský čokl za našimi humny
 >HARAŠENÍ: Vy naše roztomilé dámy, ...
 >HUDBA A ZVUK: Dvořák méně známý…
 >HARAŠENÍ: Odborný posudek na Ferdu mravence z hlediska vztahů mezi pohlavími
 >ZE ŽIVOTA: Jeden nepěkný zážitek se zdejší minoritou...
 >ARCHITEKTURA: Velký mág Jan Kaplický má novou českou monografii
 >EKONOMIKA: Lednový efekt se nekonal
 >DVĚ VOLBY: Taškařice nebo smutek?
 >BRNĚNSKÝ ŽIVOT: Že by v Brně obecní dotace do první fotbalové ligy?
 >NÁZOR: Kdo by měl odejít z ČD ?

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Hudba a zvuk  
 
28.1. HUDBA A ZVUK: Dvořák méně známý…
Lubomír Fendrych

Hudba a zvuk 285

Úterý 28.1.2003

forbína Hodnotíme Pražský podzim - přípodoteky Program Pražského podzimu k oznámkování; Supraphon získal prestižní ceny - ftipy - Dvořák méně známý…. aneb tenhle začátek byl obzvlášť těžký
Přípodoteky Forbína
Tak tohle se stalo za těch pět let poprvé - není co recenzovat. Jednak je leden a dodavatelé inventurují, počítají, nedodávají, a pak je na vině taky dost velká krize v tomhle oboru. Krize poptávky, která se promítá zase do nabídky. Vydavatelé říkají, že to je tím nelegálním stahováním a vypalováním. Už taky zarazili výpůjčky CD z knihoven a bědují, cože ti chudáci umělci…já zase říkám, že na vině jsou nehorázné ceny CD i DVD a pokud jde o muzikanty, ti dostávají tak třetinu z třetiny prodejní ceny.Stahování a vypalování je - podle mne - až následek, ne příčina.

Ještě k hodnocení programu Pražského podzimu - viztež níže. Nezasílejte je mně, ale na uvedenou adresu. Nejlépe majlem. Taky jsem pohodlný, ale přece jen v skrytu doufám, že se najdou tací, co pohodlní až tak nejsou a nebudou a na uvedenou adresu pošlou své připomínky. Klidně třeba i slovy. Je to skutečně ojedinělá příležitost.


přípodoteky
Zveřejňuji program Pražského podzimu, který se koná od 11. září - 1. října 2003 už teď ze zcela zvláštního důvodu. Byl jsem totiž požádán, abych pomohl anketě, kterou se pořádající instituce snaží zjistit do jaké míry je ten či onen koncert atraktivní. Takže můžete známkovat od 1 nejatraktivnější do 5 nezájem. Je to ojedinělá příležitost jak ovlivňovat dramaturgii. Svá dobrozdání zasílejte na adresu:

Lenka Sovová marketing manager Mezinárodní hudební festival Pražský podzim, s.r.o. Příběnická 20

130 00 Praha 3

Tel.: 222 540 425 Fax: 222 540 415 marketing@pragueautumn.cz http://www.pragueautumn.cz

Hodnocení: 11. 9. čtvrtek 19:30 Rudolfinum J. SUK Fantastické scherzo

A. DVOŘÁK

Koncert pro housle a orchestr a moll

B. MARTINŮ

Symfonie č. 4

Ruská filharmonie

Housle: Nana Džašvili

Dirigent: Alexandr Vedernikov 12. 9. pátek 19:30 Rudolfinum N. RIMSKIJ-KORSAKOV

Sadko, hudební obrazy pro orchestr

P. I. ČAJKOVSKIJ

Koncertní fantazie pro klavír a orchestr

M. P. MUSORGSKIJ

Písně pro baryton a orchestr

S. PROKOFJEV

Láska ke třem pomerančům

Ruská filharmonie

Klavír: Michail Lidsky

Baryton: Taras Štonda

Dirigent: Alexandr Vedernikov 14. 9. neděle 19:30 Rudolfinum L. JANÁČEK

Liška Bystrouška - svita z opery

J. I. PADEREWSKI

Koncert pro klavír a orchestr a moll

H. BERLIOZ

Fantastická symfonie

Symfonický Orchestr Polského rozhlasu

Klavír: Piotr Paleczny

Dirigent: Gabriel Chmura 15. 9. pondělí 19:30 Rudolfinum W. A. MOZART

Symfonie č. 41 "Jupiterská"

Koncert pro housle a orchestr G dur K 216

F. SCHUBERT

Symfonie č. 6

Vídeňský komorní orchestr

Housle: Julian Rachlin

Dirigent: Elli Jaffe 16. 9. úterý 19:30 Rudolfinum E. ELGAR

Serenáda pro smyčce

W. A. MOZART

Koncert pro klavír a orchestr Es dur K 449 P. I. ČAJKOVSKIJ

Elegie pro smyčce

J. HAYDN

Symfonie č. 42

Komorní orchestr Evropské unie

Klavír: Pascal Rogé 17. 9. středa 19:30 Rudolfinum Písně ruských autorů

RACHMANINOV, GLINKA,

ČAJKOVSKIJ, RUBINŠTEJN

P. I. ČAJKOVSKIJ

Serenáda pro smyčce

Moskevský komorní orchestr

Soprán: Galina Gorčakova

Dirigent: Constantin Orbelian 18. 9. čtvrtek 19:30 Rudolfinum HECTOR BERLIOZ

Královský lov a bouře (Trójané)

Krásná cestující

Píseň štěstí (Lélio)

Zajatkyně

Zaide

Rakocziho pochod (Faustovo prokletí)

Te Deum

Česká filharmonie

Pražský filharmonický sbor

Kühnův dětský sbor

Mezzosoprán: Jane Dutton

Tenor: Guy Flechter

Dirigent: John Nelson 19. 9. pátek 19:30 Rudolfinum LUDWIG VAN BEETHOVEN

Tance - výběr

Symfonie č. 8

Trojkoncert

Pražský komorní orchestr

Housle: Mark Kaplan

Violoncello: Colin Carr

Klavír: Yael Weiss

Dirigent: Emmanuel Plasson 21. 9. neděle 19:30 Rudolfinum A. DVOŘÁK

Nokturno pro smyčce

F. MENDELSSOHN-BARTHOLDY

Koncert pro housle a orchestr d moll

P. I . ČAJKOVSKIJ

Vzpomínky na Florencii

Südwestdeutsches Kammerorchester

Housle: Vadim Gluzmann

Dirigent: Sebastian Tewinkel 22. 9. pondělí 19:30 Státní opera Praha Árie a dueta z oper

BIZET, GOUNOD, LEONCAVALLO,

MASSENET, PUCCINI, ROSSINI, VERDI

Orchestr Státní opery Praha

Soprán: Rochelle Ellis

Baryton: André Cognet

Dirigent: Tomáš Hanus 23. 9. úterý 19:30 Rudolfinum RODRIGO, DELIBES,

SAINT-SÄENS, GOUNOD

Z. LUKÁŠ

Písně života a lásky - světová premiéra písňového cyklu

L. FIŠER

Sonata per Leonardo

Pastorale per Gisuppe Tartini

Pražský komorní orchestr

Soprán: Elizabeth Vidal

Kytara: Lubomír Brabec

Nastudování: Milan Lajčík 24. 9. středa 19:30 Rudolfinum F. MENDELSSOHN-BARTHOLDY

Sinfonie pro smyčce č. 10

Dvojkoncert d moll pro housle a klavír

P. SARASATE

Carmen, fantazie pro housle a orchestr

G. BIZET

Symfonie č. 1 C dur

Východočeská komorní filharmonie Pardubice

Housle: Pavel Šporcl

Klavír: Jitka Čechová

Dirigent: Leoš Svárovský 25. 9. čtvrtek 19:30 Rudolfinum A. DVOŘÁK

Zlatý kolovrat

V. RIEDLBAUCH

Písně na poezii J. Seiferta - světová premiéra

L. JANÁČEK

Šumařovo dítě

B. MARTINŮ

Symfonie č. 6 "Symfonické fantazie"

BBC Scottish Symphony Orchestra

Baryton: Ivan Kusnjer

Dirigent: Ilan Volkov 26. 9. pátek 19:30 Rudolfinum B. BRITTEN

Sinfonia da requiem

M. BRUCH

Skotská fantazie

H. BERLIOZ

Romeo a Julie - svita

BBC Scottish Symphony Orchestra

Housle: v jednání

Dirigent: Ilan Volkov 27. 9. sobota 19:30 Rudolfinum "STO CIKÁNSKÝCH HOUSLÍ"

Vynikající stočlenný orchestr složený

pouze ze smyčců, cimbálů a klarinetů

přednese Brahmsovy Uherské tance,

Straussovy valčíky, polky a pochody,

Lisztovu Uherskou rapsodii,

předehry Rossiniho a Offenbacha,

Montiho čardáš a tradiční cikánské písně

Budapest Gipsy Symphony Orchestra 28. 9. neděle 19:30 Rudolfinum L. JANÁČEK Balada blanická

A. DVOŘÁK

Koncert pro violoncello a orchestr h moll

F. MENDELSSOHN-BARTHOLDY

První Walpuržina noc

Česká filharmonie

Český filharmonický sbor Brno

Violoncello: Boris Pergamenščikov

Alt: Kathleen McKellar Fergusson

Tenor: Bradley Daley

Baryton: Kenneth Cox

Dirigent: Vernon Handley 29. 9. pondělí 19:30 Rudolfinum S. RACHMANINOV

Koncert pro klavír a orchestr č. 1

D. ŠOSTAKOVIČ

Symfonie č. 7 "Leningradská"

Petrohradský symfonický orchestr

Klavír: Michail Rudy

Dirigent: Alexandr Dmitrijev 30. 9. úterý 19:30 Rudolfinum N. RIMSKIJ-KORSAKOV

Španělské capriccio

A. DVOŘÁK

Koncert pro klavír a orchestr g moll

P. I. ČAJKOVSKIJ

Symfonie č. 5

Symfonický orchestr Českého rozhlasu

Klavír: Andreas Boyde

Dirigent: Vladimír Válek 1. 10. středa 19:30 Rudolfinum H. BERIOZ

Rekviem

Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK

Pražský filharmonický sbor

Tenor: Ian Caley

Dirigent: Andrea Quinn

SUPRAPHON získal dvě prestižní mezinárodní ceny. Mezi oceněnými CD, kterým byly včera CANNES CLASSICAL AWARDS předány na veletrhu MIDEM v Cannes ve Francii - jsou dvě nominované nahrávky Supraphonu: v kategorii "Orchestrální tvorba 18. a 19. století" je to titul Symfonické variace Antonína Dvořáka (CD: SU 3533-2) v provedení České filharmonie pod vedením Sira Charlese Mackerrase.

V kategorii "Chorál: 17. a 18. století" získala cenu nahrávka: Sub olea pacis et palma virtutis skladatele J. D. Zelenky (SU 3520-2) - kterou v produkci agentury IMPRESARIO nahrál soubor Musica florea , Musica Aeterna, Ensemble Philidor, Boni Pueri a sólisté pod vedením dirigenta Marka Štryncla.


ftipy a příhody z archívu PKO

PKO před lety natočil souborně všechny Mozartovy symfonie s dirigentem Sirem Charlesem Mackerrasem. Všichni milujeme jeho češtinu s anglickým přízvukem i občasné komické situace, kdy se mu nějaké to slovíčko poplete. Tak jednou při nahrávání pan dirigent pronesl: "Pane tympánisto, vemte si prosím měkčí palačinky!" . Za chvilku se sice sám opravil, ale přece jen bylo chvíli ticho….

Některá slova panu dirigentovi připomínala něco jiného. Tak například , když se mluvilo ve smyčcích o prstokladu, vždy neopomněl dodat, že mu to slovo zní jako jméno nějakého krále, třeba Prstoklad První.

Byl při práci velmi náročný: při nahrávání v zámku na Dobříši jsme o polední pauze chodili všichni do zámecké restaurace, kde výborně vařili. A ovšem i na pivo. Pan dirigent si toho všiml a hned na prvním nahrávání požádal členy orchestru, aby si pivo nedávali, protože pak hrají ospale. Poslechli - on měl věru velkou autoritu.

J. Jakub


Dvořák méně známý, aneb Tenhle začátek byl obzvlášť těžký……..
Antonín Dvořák, kolem 1876

Nejprve se zastavíme v době, kdy byl Dvořák pouhým řeznickým tovaryšem v živnosti svého otce.

To už uměl hrát na housle a od svých učitelů němčiny, kteří byli spíše hudebníky, pochytil i jakési základy hudební teorie: hrával pak na venkovských tancovačkách a dobře si všímal jejich koloritu sociálního i muzikantského.

Na studiích

Nebylo lehké uprosit otce, aby mu dovolil navštěvovat pražskou varhanickou školu. A nebylo lehké tam vydržet. Jednak pro hmotnou nouzi a pak pro podceňování ze strany mnoha žáků - Dvořák byl totiž Čech a venkovan, který neuměl dobře německy. Ale byl velice pilný. Jeho úlohy - skladbičky pro varhany aj. - ještě zdaleka nedávaly jistotu čím nakonec vlastně bude, i když určité náznaky - samostatnost, vlastní náhled čili nedodržování striktních pravidel - dávaly cosi tušit.

Dvořák řadu těch věcí, snad většinu, nakonec spálil,

Později, aby se přec jen trochu uživil, hrával v Komzákově kapele, která vyhrávala lidem k tanci.

Prozatímní divadlo
Bylo velkým štěstím, že Komzákova kapela byla přijata do Prozatímního divadla jako orchestr této scény. Dvořák se tu "naživo"setkal s repertoárem, který dotud znal leda z not, či poslechu. Tehdy už - jsa vystaven posměchu ostatních členů orchestru - zkoušel komponovat po svém.

Skladatelské začátky
Antonín Dvořák v taláru čestného doktora univerzity v Cambridgi v roce 1890
Dvořák až dotud jako hráč - a tedy detailně - znal jen malé taneční formy a nyní se na něj doslova navalila hudba v celé šíři: novoromantismus s jeho rafinovanostmi, ale také klasika, romantismus, baroko….deset let se potýkal s hudebním materiálem a komponoval tehdy vlastně pro zásuvku. Ale projevil se jako neuvěřitelný dříč.

Jen malá ukázka: Zaplatil libreto a napsal svou v pořadí druhou operu Král a uhlíř. Byla přijata a její party se dostaly při korepetici na pulty orchestru Prozatímního divadla a samozřejmě do rukou Bedřicha Smetany. Hudba se zdála být hráčům i zpěvákům nadměrně těžká. I Smetana, jemuž byl Dvořák sympatický, projevil pochyby o proveditelnosti té opery.

I stalo se: Dvořák se dal do nové kompozice téhož textu. Byla to hudba úplně jiná což lze doložit: Dvořákem údajně zničená první verze se dochovala..koho by zajímala i data - viztež poznámku dole.

Konečně úspěch
Antonín Dvořák řídí orchestr Světové výstavy v Chicagu při českém dni 12. 8. 1895 - kresba E.V.Nádherného
Dvořák pronikl poprvé výrazněji v Praze svým Hymnem, vlasteneckou ódou na Hálkovu báseň. To bylo až v roce 1873. Podrobnosti viztež dole.

V cizině na sebe upozornil v soutěži o vídeňské stipendium kde v porotě zasedal také J. Brahms. Porota byla udivena jeho "…intenzívním, třebaže ještě nevykvašeným skladatelským nadáním."

Do třetice se objevila nadšená kritika Louise Ehlerta v berlínské Die Nationalzeitung. Týkala se hlavně Dvořákových Slovanských tanců, které byly

tak jako před tím Moravské dvojzpěvy vydány Simrockem a byly neobvyklým i komerčním úspěchem. Dvořák konečně prorazil do světa - to mu bylo už 37 let.

Johannes Brahms
Byl od prvního seznámení s Dvořákovým dílem Dvořákovi nakloněn a i nadále vydatně
Antonín Dvořák s Hanušem Wihanem (vlevo) a Ferdinandem Lechnerem (vpravo)
pomáhal jak bylo třeba. Dvořákovi byl, jak se zdá, nejdůležitější oporou jeho další skladatelské práce i autorského sebevědomí.

Třeba dodat, že Brahms byl tehdy již slavným skladatelem, leč člověkem zcela prostým profesní žárlivosti.

….. dál to už nejspíš znáte…..LF.

Poznámky pro zvídavé

Král a uhlíř komická opera o třech dějstvích, libreto - již české - napsal pod názvem "Pane Matěj, jako doma" B. Guldener, vznikla v letech 1870-71, přijata Prozatímním divadlem a jakžtakž nastudován první akt, ale po mnoha hlasech, že je příliš těžká a po vyjádření B. Smetany, který měl operu dirigovat, skladateli vrácena. Byla pak Dvořákem velmi rychle z gruntu překomponována, premiéra druhé verze byla brzy: 24. 11. 1874 v Prozatímním divadle v Praze. Prošla ještě v roce 1886 autorskou, a to dost podstatnou proměnou a dramaturgickou úpravou. Nakonec se další - nové redakce - ujal veliký upravovatel a dirigent K. Kovařovic. V jeho úpravě se také hraje.

První verze, která se přece jenom dochovala, byla provedena 1929, když byla konečně nalezena všechna tři dějství v partituře i hlasech.

Hymnus pro smíšený sbor a orchestr (1872) zhudebňuje závěrečné sloky Hálkovy velké lyricko-epické básně "Dědicové Bílé Hory" (1869). Je to obraz pobělohorského utrpení a snah navždy pohřbít český národ; celé ladění básně odpovídalo stísněné politické atmosféře konce šedesátých let. Skladba byla provedena s velkým ohlasem posluchačů i kritiky 9. 3. 1874 v Novoměstském divadle za účasti 300 pěvců (Hlahol) a orchestrů obou zemských divadel českého i německého, řídil Karel Bendl, takto osvědčený přítel A. Dvořáka.

Vídeňské stipendium bylo udíleno každoročně rakouským ministerstvem kultury a vyučování mladým, nemajetným a nadaným umělcům. V roce 1874 se přihlásilo celkem devět českých adeptů, z nich přiznáno stipendium jen Dvořákovi, který ke své žádosti přiložil rukopisné partitury symfonií es dur a d moll, některé komorní skladby, výstřižky kritik a dvě vysvědčení. Kromě toho bylo třeba doporučení pražského policejného v ředitelství a ještě i místodržitelství. Obě instituce vcelku blahovolně ocenily Dvořákovu činnost a doporučení daly. Tříčlenná komise (skladatel J. Brahms, kritik E. Hanslick a ředitel vídeňské dvorní opery J. Herbek) udělily 400 zlatých. To byla značná částka, navíc se ten příjem opakoval - stupňovaně - pěl let za sebou.

Moravské dvojzpěvy. Dvořák dokončiv vyčerpávající práci na náčrtu Stabat

Mater dal se svést obchodníkem J. Neffem aby pokračoval ve svých "Moravských dvojzpěvech" a to pro dva ženské hlasy (manželka Marie Neffová a domácí učitelka Marie Blažková). Vznikl tak nový druhý svazek dvojzpěvů na texty moravských písní lidových s doprovodem klavíru: "Dueta pro dva soprány op. 29". Obsahuje pět čísel.

Třetí svazek op. 32- už pro soprán a alt - obsahuje deset zpěvů. Těchto celkem patnáct nových moravských dvojzpěvů vyšlo (s vynecháním dvou písní a v pozměněném pořadí) v jednom svazku nákladem J. Neffa. Svazek s ještě jinými skladbami přiložil Dvořák k žádosti o třetí už stipendium. A tehdy Brahms pobídl berlínského dobře známého vydavatele Simrocka aby - s texty přeloženými do němčiny - dílo vydal. Že to je dílo neobyčejné a skladatel že je chudý.

Takže 1878 vyšly "Klänge aus Mähren" jako op.32 a byl to velký umělecký i finanční úspěch- autorský honorář ovšem žádný.

Slovanské tance: dvě řady po osmi, psány pro čtyřruční klavír- op. 46 (1878) a op. 72 (1886). Obě na Dvořákovi vymámil Simrock. V prvním případě mu trefil do noty, Dvořák právě psal "Slovanské rhapsodie", druhé naléhání přišlo do situace zcela jiné a Dvořák odmítal. Ale Simrock, pobízen vidinou zisku, nepřestal naléhat….Těch osm a pak celkem šestnáct tanců to už by úspěch světový a jak víme, trvalý. První řada vydána (klavír) začátkem srpna 1878.

Třeba dodat, že Dvořák nelenil a ihned se pustil do orchestrace a pak, že tentokrát přece jen už nějaký ten honorář dostal. Ovšem nepoměrně víc vydělal Simrock. Pokud jde o další, občas rozporný vztah Dvořák - Simrock, nejspíš bylo škoda, že se Dvořák, když už nabyl patřičného sebevědomí a mezinárodního postavení, neodtrhl od Simrocka úplně. Byli tehdy i nakladatelé velkorysejší (Anglie, USA) a světovější.

Lubomír Fendrych




Další články tohoto autora:
Lubomír Fendrych

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: