Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Středa 29.1.2003
Svátek má Zdislava




  Výběr z vydání
 >POOHLÉDNUTÍ: Nepříjemnosti na zápraží a už i v domě
 >EKONOMIKA: Oživení světových ekonomik se nekoná
 >POLITIKA: Odchází prezident - státník, zvolme důstojného nástupce
 >MROŽOVINY: Irák, Osvětim, Munenori aneb etika násilí
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Průvodcem bez námahy
 >PSÍ PŘÍHODY: Máme doma nosála
 >AUTA: Právem dražšího
 >LIDŠTINY: Kalendář starý 32 000 let?
 >FILM: Rozhovor s Benjaminem Tučkem - řežisérem filmu Děvčátko
 >HISTORIE: Když povstali -Boxeři- (část 5.)
 >EVROPSKÁ UNIE: Nebudeme druhořadými členy - budeme až ve třetí řadě
 >HISTORIE: Vše už tady bylo, anebo ne?
 >POLITIKA: Václav Klaus - zázrak a balvan české politiky
 >MEJLEM: Ohlasy a názory čtenářů
 >EKOLOGIE: Lesy krajům?

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Politika  
 
29.1. POLITIKA: Václav Klaus - zázrak a balvan české politiky
Aleš Müller

Václav Klaus sice odešel z pozice předsedy ODS, ale jeho sportovní nasazení při volbě prezidenta naznačují, že se nemíní vzdát své role v českých dějinách.

Pokusme se oprostit od dnešní situace, od kladných a záporných emocí a pokusme se podívat se na tuto postavu s historickým nadhledem.

Václav Klaus
Charismatický vůdce devadesátých let. Založil Občanskou demokratickou stranu, kterou 12 let vedl jako předseda. Jeho hlavní zásluhou o rozvoj demokratické společnosti po listopadu 1989 spočívá v tom, že nasměroval vývoj ke standardní zastupitelské demokratické společnosti a k tržnímu mechanismu. Navíc svým vystupováním, optimismem pomohl zdravému sebevědomí národa v době nejtěžších kroků.

Patřil k politikům, kteří uskutečnili klidný rozpad Československa v r. 1992.

Ovšem po prvních úspěších (privatizace, základní legislativa) jeho vlády a ODS, ztratil tempo.

Přicházející potíže v politické, legislativní a hospodářské oblasti byly systematicky zakrývány nebo jejich řešení odsouváno do budoucnosti. Po prvních potížích ztrácel VK sílu být leaderem rozvoje a postupně se stal i se svou stranou ODS brzdou dalšího rozvoje demokracie a tržního hospodářství v ČR.

Po jeho ochodu z pozice předsedy ODS v r. 2002 ......

Tolik může být heslo v encyklopedii o Václavu Klausovi.

Pokusme se podrobněji podívat na pozoruhodný příběh Václava Klause po listopadu 1989.

Václav Kalus rozhodně nepatřil k těm, kteří by byli hybateli listopadu, ale brzy pochopil kde může být jeho místo. A již od prosince 1989 patřil k důležitým postavám.

Jeho charismatické, srozumitelné a lákavé vykreslení tržního hospodářství rozhodně přispělo k tomu, že se česká republika nevydala žádnou "třetí cestou" a lidé byli ochotni nést jistou zátěž - vykasané rukávy i utažený opasek.

Bohužel některé výroky byly nevhodné a naznačily limity Václava Klause (ekologie je třešnička na dortu, nerozeznám špinavé peníze, ..).

V. Klaus se rozhodl založit vlastní stranu, v ní zaujal hlavní roli. Byl tím politikem, který usměrnil vývoj české politiky k běžnému uspořádání zastupitelské demokracie. Pohřbil široké Občanské fórum, s jeho výhody a nevýhody. Tuto etapu můžeme nazvat "vítězství a dobrý směr".

Snaha o zavedení standardního tržního hospodářství byla přijata jak obyvatelstvem, tak majiteli kapitálu.

Zahraniční kapitál nepředstavoval podstatné problémy. Domácí kapitál ovšem neexistoval. VK a ODS se domnívali, že pokud donutí banky k úvěrování české cesty privatizace, že vzniknou domácí "kapitalisté", neobjeví se obrovská nezaměstnanost a rychle se dostaví prosperita a že se ČR vyhne hlubokým poklesům ekonomiky následně sociální sféry.

Jenže čeští kapitalisté se namísto prosperity orientovali na další a další využívání měkkého prostředí. O své podniky se příliš "nestarali" a postupně česká cesta privatizace selhala. Namísto privatizace nastalo rozkrádání. Ekonomická škoda nebyla tak rozsáhlá, jako morální následky.

Stejně tak distribuce části státního majetku pomocí kupónové privatizace představovala zajívavé řešení a mohla přinést rychlý příklon ke standardnímu kapitalismu. Bohužel po vlastní kupónové fázi VK a ODS rezignovali na rychlé vytvoření standardního kapitálového trhu a i na tomto poli došlo k "prvotní kumulaci kapitálu", což je eufemismus pro okrádání minoritních akcionářů.

Jak VK tak ostatní straníci pochopili že ODS jim může posloužit jako výtah k moci, ovládání, k funkcím. A každou kritiku stávajícího stavu, nebo upozornění na nutné změny, brali jako útok na své pozice a namísto horečnaté snahy vylepšovat prostředí se zabarikádovali na svých pozicích.

Velmi se podobali komunistům 80-tých let, kteří také jakýkoliv pokus o kritiku brali jako útok proti zřízení a sobě.

A tak zhruba od roku 1994 / 95 V. Klaus a ODS se snaží zametat potíže pod koberec a vzdali svoji aktivní roli ve vývoji společnosti. Deficity státního rozpočtu jsou maskovány, potíže bank se stupňují. Protože však řada hospodářských parametrů je značně liberalizována a otevřena vůči světu a dostaví se přesně podle ekonomických teorií Václava Klause trest - naprosto nečekaná devalvace koruny naznačuje, že stav není tak růžový jak VK a vláda popisuje.

Poté následovaly balíčky, rozkol v ODS (Sarajevo), vítězství levice.

V této době nemůžeme VK a ODS vyčítat že nastaly potíže. Ty se musely dostavit, žádná z transitivních ekonomik se jim nevyhnula. Ale musíme jim vyčítat to, že potíže zlehčovali, bagatelizovali a neodstraňovali jejich příčiny - nevylepšovali zákony, nesnažili se o rychlé odstranění chyb, slovně neodsoudili záporné jevy.

Až tlak Evropské unie s možností vstupu, prorazil tuto bariéru neochoty a postupně se české prostředí přibližuje standardním státům.

Etapu 1992 - 1995 můžeme popsat heslem "pravicová rétorika, levicové chování, anarchistické výsledky".

Poté převzala vládu v ČR levice, kterou dobrými tahy za dva roky do ČSSD sjednotil Miloš Zeman (mimochoem podobná postava jako VK). Václav Klaus a OSD se sice pokusili zachoval vliv pomocí "opoziční dohody", ale ta plně odhalila hlavní touhu ODS a VK - být u moci a participovat na ní. To je míněno především negativně, tzn. požívat výhod a prebend. Pozitivní stránka definice "být u moci" - tzn. řídit a snažit se vést společnost dle své vize - není. Vize je nečitelná, nijaká, nepřesvědčivá, je viditelná snaha být u moci, pomstít se.

V dalších volbách 2002 již VK a OSD ztrácejí. Václav Klaus ....... (odchází do důchodu / na Hrad / ???? - kdoví čím nás ještě překvapí).

Proč se ODS není schopna osvobodit od svých klišé je několik. S mírnou nadsázkou u ODS můžeme najít jisté znaky bolševického myšlení a chování - touha po moci za každou cenu, nepřátelská rétorika vůči politickým oponentům, neschopnost vést konstruktivní dialog, dohodnout se na kompromisu, vnitřní strnulost, pomalá obměna kádrů, zakrývání omylů a chyb, vzájemné držení i prokazatelně podivných postav za každou cenu, a další. S tím se musí ODS vyrovnat, nebo ji čeká trest - postupné snižování voličské podpory.

Ovšem představa, že na české politické scéně jsou dva nepoužitelné subjekty - ODS a komunisté - je děsivá. Českou republiku by čekala vláda jednoho uskupení, které by si "dělalo co chtělo". Prostě by chyběla kvalitní opozice. Doufejme tedy, že M. Topolánek pozvedne ODS k lepší budoucnosti.

Pro tuto zemi vykonal Václav Klaus mnoho dobrého a byl leaderem správného směřování. Jeho účinkování v politice v letech 1990 - 1994 musíme hodnotit jako velmi prospěšné.

Činnost v letech 1995 - 1998 hodnoťme jako škodlivou a devastující, zakrývající chyby, brzdící další rozvoj

Roky 1998 - 2002 jsou už jen ukázkou trapného účinkování Václava Klause a ODS, kdy doslova "překážejí dalšímu vývoji".

Aleš Müller

Ale nesmějme se, činnost a výsledky ČSSD jsou ještě horší.




Další články tohoto autora:
Aleš Müller

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: