Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Středa 29.1.2003
Svátek má Zdislava




  Výběr z vydání
 >POOHLÉDNUTÍ: Nepříjemnosti na zápraží a už i v domě
 >EKONOMIKA: Oživení světových ekonomik se nekoná
 >POLITIKA: Odchází prezident - státník, zvolme důstojného nástupce
 >MROŽOVINY: Irák, Osvětim, Munenori aneb etika násilí
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Průvodcem bez námahy
 >PSÍ PŘÍHODY: Máme doma nosála
 >AUTA: Právem dražšího
 >LIDŠTINY: Kalendář starý 32 000 let?
 >FILM: Rozhovor s Benjaminem Tučkem - řežisérem filmu Děvčátko
 >HISTORIE: Když povstali -Boxeři- (část 5.)
 >EVROPSKÁ UNIE: Nebudeme druhořadými členy - budeme až ve třetí řadě
 >HISTORIE: Vše už tady bylo, anebo ne?
 >POLITIKA: Václav Klaus - zázrak a balvan české politiky
 >MEJLEM: Ohlasy a názory čtenářů
 >EKOLOGIE: Lesy krajům?

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Politika  
 
29.1. POLITIKA: Odchází prezident - státník, zvolme důstojného nástupce
Jaroslav Šula

Český Parlament ještě ani nestačil rozvinout konstruktivní a vážnou diskusi nad hledáním společného kandidáta a již média šíří kampaň o neschopnosti poslanců a senátorů zvolit prezidenta republiky. Sbor Parlamentu jako zákonodárce má povinnost se domlouvat a hledat shodu nad jednotlivými zákony, přitom z jeho nejvýznamějších ústavních povinností je též zvolit českého prezidenta.
Úměrně významu tohoto kroku jedná se o záležitost složitější, než jak je triviálně a tím zkresleně u nás interpretována. Musíme si uvědomit, že po odchodu Václava Havla, který ztělesňoval historicky nabytou svobodu po pádu komunismu v kontextu celé Evropy, který po 13 let v čele našeho státu garantoval jistotu demokracie a bránil skrytým i reálným pokusům o vážnou destabilizaci politického systému, je následný akt volby prezidenta věcí nejvýše zodpovědnou. Havlovi se navíc podařilo svým výrazem navázat na prvorepublikové prezidenty Masaryka a Beneše a tím elegantně překlenout potupnou čtyřicetiletou éru komunistických prezidentů. Žádný státník se nerodí automaticky, ale vyrůstá svým osobním přiběhem.
Při prvých dvou volbách byl prezentován stranický způsob nominace kandidátů, nešlo o žádnou diskusi, spíš jen snahu nahodile získat nějaký ten hlas od protistrany. Právě způsobem prezentace jednotlivých návrhů a faktickém neústupném setrvávání na nich si Parlament ověřil jízdu po slepé koleji a věřím, že se i poučil o neschůdnosti této cesty stranické sveřeposti.

Teprve nyní, po neúspěšné druhé parlamentní prezidentské volbě se otevírá šance na vážnou a korektní diskusi všech demokratických parlamentních stran nad vhodnými kandidáty.
Čeká nás rozprava o hodnotách, které by měli navržení vyznávat svým dosavadním životem, nikoli pouhými rétorickými sliby pro budoucno. Typově by neměl mít šanci kandidát, který již ve své dosavadní kariéře prokázal, že nejvyšší zákon - Ústava České republiky může být kdykoli měněna, když to stranicky vyhovuje, kandidát, který opomíjí hodnoty přirozeného práva, zamlžuje význam občanské společnosti, případně ji přímo odmítá z pocitu vlastního ohrožení.
Naopak šanci musí mít kandidát prokazatelně hodnověrný, který je přirozenou morální autoritou a garantem principu, že morálka ční nad politickými zájmy. Měl by principielně obhajovat hodnoty občanské společnosti, která musí jednou sehrávat roli zpětné vazby proti případným pokusům o politikaření a tím definitivně stabilizovat život v České republice.
Jsem přesvědčen, že parlamentní debata o budoucím českém prezidentu teprve začíná.

ing. Jaroslav Šula

Osobní stránka : www.senator-sula.cz


Další články tohoto autora:

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: