Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pátek 31.1.2003
Svátek má Marika




  Výběr z vydání
 >BURIANOVA KULTURNÍ OZDRAVOVNA (5)
 >OHLAS: Ani Rada ČT mi nemůže dát oprávnění, abych vyhodil bezmála tři milióny oknem
 >FEJETON: Virtuální nezaměstnanost
 >FILM: S prezidentem v pracovně, v ložnici, v kostele
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Pásek ve stylu cesta bez návratu
 >PSÍ PŘÍHODY: Dnes jsem Bartovi přidal do Propeska trochu čerstvého
 >KANADA: Warning! Kuřáci, bojte se!
 >ŠKOLY: Z Havla bude pomůcka
 >GLOSA: Naši vojenští chemici v Kuvajtu chladně a bez emocí.
 >POSTŘEH: O pyžamokošili
 >MEJLEM: Ohlasy a názory na volbu prezidenta
 >MEJLEM: Ohlasy a názory čtenářů
 >ZE ŽIVOTA: Prima den s Oskarem
 >ZDRAVÍ: Pitný režim
 >GLOSA: Protimluvy ministra Sobotky

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Zdraví  
 
31.1. ZDRAVÍ: Pitný režim
Dagmar Fousková

Voda, ačkoli v ní nejsou živiny, je nezbytná pro zdravou funkci a strukturu těla.

Je nejhojnější látkou v našem těle (75 %) a přenáší živiny do buněk, odpadní látky z buněk vyplavuje, slouží jako rozpouštědlo, roznáší teplo a udržuje stálou tělesnou teplotu, a tím zajišťuje chemicky i fyzikálně stálé vnitřní prostředí buňky a mezibuněčného prostoru, tzv. homeostázu.

Tělo musí vodu přijímat pitím přibližně 1,5 až 2,5 litru za den. Kromě toho si vodu vyrábí samo při spalování živin. Vstřebávání vody probíhá v tenkém střevě a v menší části také v tlustém střevě. Děje se tak díky rozdílné koncentraci roztoků (tzv.osmóze)  za přítomnosti sodných a draselných iontů.  Nespotřebovaná voda se z těla vylučuje trávicím ústrojím prostřednictvím slin, žaludeční šťávy, žluči, pankreatické šťávy, střevních sekretů a stolicí. Hlavní výdej vody se děje močí, vodní párou při dýchání, ale voda také odchází pocením kůží.

Pitný režim (příjem a výdej) se řídí konstitucí člověka, věkem, velikostí těla, aktivitou organismu a také okolním prostředím. Práce a pohyb v horku vedou k velkým ztrátám tekutin a minerálů pocením, kdy ztrácíme za hodinu i několik litrů vody, a proto musíme odpovídající množství tekutin a iontů okamžitě do těla dopravit.

Nedostatek vody vyvolává pocit žízně, která je zprostředkována reflexně z tzv. centra žízně v podvěsku mozkovém jako reakce na změny v chemických a fyzikálních parametrech tělesných tekutin, především krve a mozkomíšního moku, kde se jedná především o zvýšení hustoty tekutin. Toto centrum je úzce spjato s ledvinami. Dostatek tekutin zajišťuje správnou látkovou výměnu, která umožňuje dobrou funkci ledvin a odplavování škodlivých zplodin v těle vzniklých, umožňuje také plnou výkonnost všech funkcí organismu.

Naopak nedostatek tekutin celkovou výkonnost organismu, tzn. i duševní, snižuje. Může se tedy podílet na nižších pracovních výkonech či na snížení schopnosti dětí sledovat školní vyučování, a může tak nepříznivě  ovlivnit jejich výsledky ve škole. Nedostatek vody se projeví suchostí sliznic, únavností, malátností, spavostí, poruchou koordinace chůze a pohybů, snížením kožního napětí, zrychlením pulsu, poklesem krevního tlaku. U dětí - školáků často pozorujeme bolesti hlavy zaviněné napětím, stresem a nedostatkem pití. Často se vyskytují migrenózní potíže, které ustoupí po zlepšení pitného režimu.

 Voda ve střevě pomáhá vstřebávání a trávení živin, při nedostatku nastává zácpa. Ta nastává zejména, pokud je nedostatek vody umocněn ještě nedostatkem vlákniny. Hlavními orgány zodpovědnými za udržování vodní a minerální bilance jsou ledviny. Zde protékají tekutiny a nastává zahuštění vylučované vody, ledviny se snaží zachránit pro organismus co nejvíce vody, ale tím také zadržují v těle látky pro tělo škodlivé - toxické. Vodní bilanci kontroluje hormon podvěsku mozkového (antidiuretický hormon), dále aldosteron kůry nadledvinek, hormony dřeně nadledvinek a hormony štítné žlázy.

Příjem vody se musí vyrovnat výdeji. Společně s vodou se do těla dostávají i minerály, vitaminy apod. U dospělých osob se může nedostatek tekutin podílet na vyšší únavnosti, způsobit poruchy funkce ledvin, přispívat k bolestem hlavy, kloubů apod. Předpokládá se, že řada civilizačních chorob, včetně žaludečních, střevních i oběhových poruch, je buď prvním příznakem, nebo následkem trvalého nedostatku tekutin. Mezi nejohroženější skupiny obyvatelstva z hlediska nedostatku tekutin patří děti a staří lidé.

Další informace naleznete zde




Další články tohoto autora:
Dagmar Fousková

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: