Někteří členové Rady České televize mě veřejně kritizovali za to, že jsem zahájil restrukturalizaci České televize z pozice jejího prozatímního ředitele a že jsem tomuto kroku poskytl publicitu. Musím zdůraznit, že Česká televize po létech stagnace restrukturalizaci nutně potřebuje. Ještě v loňském roce pracovala s parametry reálných příjmu z roku 2000, ale tyto příjmy přitom byly výrazně nižší v důsledku inflace a snižování počtu plátců televizních poplatků spolu s poklesem příjmů za reklamu. Deficit, který takto narůstal, by ve velmi krátké době už nebylo možno krýt z rezerv, vytvořených před rokem 2000. Česká televize kromě toho má už v této chvíli zpoždění v přechodu na pozemní digitální vysílání a je nutné si uvědomit, že nebude-li v letech 2010 - 2011 vysílat převážně digitálně, nebude v roce 2012 vysílat vůbec. Neustálé změny managementu navíc vedly v uplynulých letech k demoralizaci zaměstnanců České televize a důsledky toho je bohužel možné pozorovat i ve vysílání.

Všechny tyto okolnosti si dobře uvědomoval i můj předchůdce Jiří Balvín. Proto jsme v roce 2002 zahájili společně přípravnou etapu restrukturalizace České televize. Naším záměrem od počátku bylo stanovit strategii České televize na období přechodu na pozemní digitální vysílání, racionalizovat řízení celé instituce, snížit provozní náklady a nastavit parametry jejího chodu tak, aby bylo možno udržovat dlouhodobě vyrovnaný rozpočet za cenu co nejmenšího omezení komfortu veřejné služby, a to i za předpokladu, že výše televizního poplatku v nejbližší době nevzroste. Zpracovali jsme strategické scénáře, navrhli konkrétní řešení nejpalčivějších problémů a stanovili harmonogram dalšího postupu. Rada České televize schválila projekt, zpracovaný ve spolupráci s KPMG, dne 6. listopadu 2002.

Všem projektům tohoto typu hrozí při realizaci jedno nebezpečí. Management musí pro jejich zásady získat většinovou podporu zaměstnanců, nastínit jednoduché a dosažitelné postupné cíle a dát celému procesu výraznou dynamiku. Česká televize by zdaleka nebyla první firmou, v níž by podobný projekt skončil bez slibovaných efektů prostě proto, že ztratil tempo a zřetelně stanovený cíl se postupně vytratil z dohledu. Dramatické okolnosti odchodu Jiřího Balvína zpozdily zahájení už připravené restrukturalizace. Mohlo snadno dojít k tomu, že celý projekt bude zpochybněn a odložen ad acta.

Mým úkolem bylo a je udržet do volby generálního ředitele v chodu nejen Českou televizi, ale také tento projekt, do něhož byly proinvestovány nemalé prostředky a který slibuje rychle přinášet viditelné výsledky. Je mou povinností motivovat zaměstnance České televize, aby s využitím všech svých znalostí a zkušeností hledali a nacházeli řešení letitých problémů České televize, a vytvářet jim k tomu v rámci restrukturalizace dobré podmínky. Uskutečnění takového projektu musí být věcí všech lidí v podniku, nejen vrcholového managementu. Proto jsem považoval za nutné tento proces zahájit bez ukvapenosti, ale také bez zbytečného otálení, neboť jenom tak se České televizi mohou peníze do něj vložené rychle a s úroky vrátit. Odpovědnost manažera mi brání oddalováním nezbytných kroků a vnášením nejistoty doslova vyhodit oknem bezmála tři milióny korun, které již České televize do přípravy restrukturalizace investovala, a především: hazardovat s důvěrou a loajalitou zaměstnanců, na jejichž práci a iniciativě kvalita a cena veřejné služby televizním vysíláním v České republice závisí.

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: