Všichni naši politici dlouho předem věděli o konci funkčního období prezidenta a znali pravidla hry. Přesto si počínali lehkomyslně a nepřipravili se. Vina za současnou zpackanou situaci leží tudíž na všech. Největší podíl na tom mají samozřejmě strany vládní koalice, speciálně ČSSD. Nemá smysl teď po dvou neúspěšných volbách vyjmenovávat, co kdo pokazil. Spíše bychom měli hledat východisko.

Mnozí teď navrhují okamžitý přechod k přímé volbě prezidenta. Obávám se, že by to byl jen další nezodpovědný a dobrodružný krok. Změnit v Ústavě ČR pasáže o volbě prezidenta nebude vůbec jednoduché, protože změnu budou muset schválit 2/3 přítomných jak v poslanecké sněmovně, tak i v senátu. Mohou vzniknout spory o rozsahu potřebných změn ústavy (změny prezidentských kompetencí a podobně). Kolik změn Ústavy ČR se po roce 1993 podařilo prosadit? Nemýlím-li se, tak dosud žádná. Nevznikla-li v parlamentu potřebná nadpoloviční většina při volbách prezidenta, sotva se najdou 2/3 v obou jeho komorách pro náročnou změnu ústavy. Navíc se musí přijmout i patřičný volební zákon a to také nemusí být jednoduché (ODS chce jednokolovou přímou volbu prezidenta, ostatní strany spíše dvoukolovou volbu). Tvrzení ODS, že přímá volba prezidenta by se dala stihnout už letos v červnu, spadá tudíž do říše pohádek. Zkušený harcovník na tomto poli Zdeněk Jičínský varuje, že všechno to by se mohlo vléci možná až několik let.

Můžeme být ale až několik let bez prezidenta republiky? Pozice současné vládní koalice je velice křehká, nejisté je teď možná i postavení Vladimíra Špidly uvnitř ČSSD. Stačí vzpoura jednoho či dvou poslanců a vláda padá. Navíc nás brzo čeká referendum o vstupu do EU a možná i válka s Irákem. Nemít v daném případě presidenta republiky je tudíž hazardem.

Problém volby prezidenta by tudíž měl být vyřešen rychle. Soudím proto, že v tomto okamžiku je třeba zachovat nepřímou volbu prezidenta s nepatrnou změnou jejích pravidel.

Stačí upravit text odstavce (7) Článku 58 Ústavy ČR následovně: (7) Nebyl-li prezident republiky zvolen ani ve druhém kole, koná se do čtrnácti dnů třetí kolo volby, v němž je zvolen ten z kandidátů druhého kola, který získal nadpoloviční většinu platných hlasů přítomných poslanců a senátorů.

Současné znění tohoto odstavce se od navrhovaného liší jen tím, že tam chybí slůvko "platných". Po této úpravě by se mohlo zdát, že se stává zbytečným následující odstavec (8) Článku 58:
(8) Nebyl-li prezident republiky zvolen ani ve třetím kole, konají se nové volby.
Tento odstavec má ale smysl v případě, kdy oba kandidáti získají ve třetím kole stejný počet hlasů. Logické by pak asi bylo upravit podobně jako odstavec (7) i odstavec (6) určující pravidlo pro výsledek druhého kola volby:
(6) Zvolen je kandidát, který získal nadpoloviční většinu platných hlasů přítomných poslanců i nadpoloviční většinu platných hlasů přítomných senátorů.
Stačí ale upravit jen odstavec (7) - čím více úprav, tím méně bude asi průchodnější změna Ústavy ČR.

Nejsem si jist, zda se tato úprava Ústavy ČR dá stihnout do příští (třetí) volby prezidenta. (dle Článku 56 Ústavy ČR se má volba konat do 30 dnů po uvolnění úřadu prezidenta republiky). Každopádně by asi bylo moudré na úpravě začít pracovat hned, aby případná čtvrtá volba prezidenta byla už opravdu poslední a neopakovaly se šaškárny z prvních dvou voleb.

Nejsem sice příznivcem přímé volby prezidenta, ale také ji principiálně nezatracuji. Při současných pravomocích prezidenta ji ale považuji za poněkud zbytečný luxus. Po nepřímé volbě příštího prezidenta budou mít zastánci přímé volby dost času, aby pro následné volby s klidnou hlavou patřičně upravili ústavu.
Pokud budeme chtít přímou volbu prezidenta hned, pod časovým tlakem se vydáme na cestu, jejíhož konce zatím nedohlédneme. Čeští politici by tím vyslali světu následující poselství: "Jsme tak neschopní, že jsme nedokázali zvolit prezidenta svého vlastního státu. Museli jsme to proto přenechat našim občanům". Teprve potom to bude pořádná blamáž a ostuda.

Vlastimil Kraus

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: