Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Úterý 11.2.2003
Svátek má Božena




  Výběr z vydání
 >POLITIKA: Co je evropský reflex
 >POLITIKA: Proč bych volil Václava Klause prezidentem
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Haléřová záležitost
 >MROŽOVINY: Sonda do myšlení funkcionáře EU
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Sebevražda v přímém přenosu
 >PSÍ PŘÍHODY: Forenzní očuchávání
 >ANKETA: Mimozemšťan roku 2002 :-)
 >SPORT: Ostuda s hokejovou arénou
 >ŠACHY: Kasparov - DJunior rovno 3:3
 >HUDBA A ZVUK: Background music = pomoc při učení ?
 >ARCHITEKTURA: Nová dominanta olomouckého náměstí: sedmá kašna Ivana Theimera
 >EKONOMIKA: Irák, Irák a zase Irák
 >FOTOGRAFIE: Bejvávalo aneb Než se zvedla opona
 >POSTŘEH: O roztržitosti
 >ZDRAVÍ: Co je to deprese?

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Mrožoviny  
 
11.2. MROŽOVINY: Sonda do myšlení funkcionáře EU
František Novotný

Článek, který v sobotu 8. února 2003 přetiskly noviny MF Dnes, nazval jeho autor předseda Evropského parlamentu Pat Cox "Co je naší zhoubnou nemocí". Na malé ploše umožňuje seznámit se s názory vysokého unijního funkcionáře, jež mají zřejmě blízko k oficiálním a kterým, vzhledem k tomu, že nás za pár měsíců čeká referendum o vstupu do EU, bychom měli věnovat zvýšenou pozornost.
V úvodu pan Cox předkládá čtenáři premisu, že lidé na Západě, najmě v USA, kteří napadají islámský fundamentalismus a odmítají s ním vést diskusi, jsou sami fundamentalisté téhož zrna. Jako příklad uvádí Franklina Grahama, respektovanou osobnost americké pravice, která několik týdnů po útoku na New York 11. září 2001 měla říci: "Neútočíme na islám, to islám zaútočil na nás". Podle Coxova vyjádření v článku se pan Graham nezdá o moc sofistikovanější než imámové, kteří vidí v nevěřících vnuky opic a prasat.

Zhoubná nemoc vztahů.
"Zhoubnou nemoc vztahů (Západu)" pak pan Cox vidí takto, cituji:Jsem přesvědčen, že největší zhoubnou nemocí vztahů Západu s prostorem arabského islámu je nevyřešená a znepokojující otázka Středního východu. Žádným způsobem nelze obejít skutečnost, že verbíři Al-Kajdy jsou zosobněním odcizení způsobeného palestinskou otázkou. Pokud se nám nepodaří nalézt způsob, jak nabídnout perspektivu míru na Středním východě, dovolíme, aby verbíři zůstali tam, kde jsou.
Zdržím se jakéhokoli vlastního komentáře, jenom se dovolám slov Jásira Arafata, tedy přímo zúčastněného palestinského politika. Ten se několikrát nechal důrazně slyšet, že intifáda nemá nic společného s Al-Kajdou, a že tato teroristická organizace se chce na boji palestinského lidu jenom přiživit.

Měkká bezpečnost.
My v Evropě máme v nakládání se záležitostmi měkké bezpečnosti zvláštní zkušenost. Budování mostů, dohody o spolupráci, programy usmíření, otevřený dialog - to jsou metody, jejichž průkopníkem je Evropa, říká pan Cox ve svém článku. Na základě naší evropské zkušenosti musíme být schopni prostor měkké bezpečnosti využít a rozvíjet jako prostor, který odpovídá našemu talentu, kde máme speciální zkušenosti a o kterém můžeme vyprávět velice pozitivní příběh.
Nesmíme předpokládat
, pokračuje předseda Evropského parlamentu, že schopnost vyhrát válku, kterou Západ - vedený USA - může uplatnit, znamená totéž jako schopnost vyhrát mír. Získávání míru je profesí a zkušeností, ke které máme my Evropané obzvláštní schopnost.

Teď už se komentáře nezdržím, neboť podle pana Coxe asi nejsem Evropan, nebo ten "správný" Evropan. Nevím totiž, jaký "velice pozitivní příběh" má na mysli. Patří mezi pisatele tohoto příběhu také jistý pan Chamberlain? Byl i on nositelem toho evropského "talentu" jímž byl v Mnichově v roce 1838 "získán" mír?
Rétorika pana Coxe mi také zní ozvěnou jiného stavitele mostů - československého prezidenta Beneše. Kam dostal svůj národ tento mírotvůrce, když chtěl vést "dialog" se Stalinem, když se po roce 1945 pokoušel rozvíjet "prostor měkké bezpečnosti" vůči SSSR? A co vedlo k porážce této "říše zla" ve studené válce? Páně Coxovy "dohody o spolupráci, programy usmíření, otevřený dialog" nebo Reaganovo "uzbrojení" v rámci "tvrdé" bezpečnosti?
Aby se někdo stal předsedou Evropského parlamentu, musí být nepochybně politicky velmi obratný a vysoce inteligentní. Přesto Coxův článek není ničím lepším než jenom velmi sofistikovanou verzí obyčejného antiamerikanismu.

Mantra levičáctví, servilita nebo zbabělost?
Avšak ten skutečný vhled do politiky EU vůči arabskému světu a do myšlení evropských funkcionářů pak umožňují až následující pasáže, cituji: Když jordánský král Abdulláh minulý rok pronesl projev před Evropským parlamentem, upozornil na jeden další prvek odcizení, který nazval "arabská ulice" - skutečnost, že 50 % populace je mladší osmnácti let a mnoho z těchto mladých lidí nemá viditelné naděje nebo osobní příležitosti. Pokud pro ně nevytvoříme podmínky, které jim umožní mít podíl ve společnosti, riskujeme, že se nechají unést k nihilismu a anarchii, odpovídá si pan Cox ve svém článku.
Když toto člověk čte, tak neví, jestli má brečet nebo se smát. Příslušník nejreakčnější vrstvy na této zeměkouli - muslimské feudální šlechty, v parlamentu, který se pokládá za créme de créme demokracie, upozorňuje na stav arabského světa, na bezvýchodnost situace arabské mládeže, které sám svou absolutistickou vládou jakoukoli budoucnost uzavírá, a místo aby byl z vrcholné demokratické instituce vyfakován, místo aby mu bylo řečeno - vážený pane králi, to je váš problém, problém vaší rodiny a takových rodin jako Saudové. Nejste žádní chudáci, máte z prodeje ropy pohádkové příjmy, tak se, sakra, starejte o svou "arabskou ulici", demokratizujte svoje režimy a dejte své mládeži šanci, aby žila jako občané, my vám pak něco přihodíme - místo této racionální a z demokratického hlediska jediné přípustné reakce se Evropský parlament může přerazit, aby reakčnímu feudálovi vyhověl a jeho problém vzal za svůj.

Nevím, co za touto slepotou je. Levičácká mantra, že bídou třetího světa je jednou provždy a na věky věkův vinen Západ? Nebo prostě servilita před arabským světem, který má pod palcem ropu? Zbabělost politika, který by v zemích, jež neprošly lázní komunismu a tudíž se nezbavily levicové protiamerické inteligence, neobhájil tvrdší řešení?
Takhle EU buduje jenom penězovody do arabského světa, které nejenže nic neřeší, ale ještě konzervují stávající bídu mladých lidí v muslimských monarchiích.
Co, kupříkladu, vyřešila evropská politika dialogu a penězovod vybudovaný pro Arafata? Teprve když si i vrabci na střeše štěbetali, že nepřehlédnutelná suma europeněz jde na vyzbrojování teroristů a že za peníze, které schválil Evropský parlament, byla vytištěna učebnice pro palestinské školy učící rasové nenávisti, neboť její popis Židů si nijak nezadá s Hitlerovým "Mein Kampfem", se musel Evropský parlament chytit za nos a ustavit vyšetřovací komisi, která bude dohledávat, za co Arafatova administrativa evropskou dotaci utratila.

Je tedy vidět, že v Evropském parlamentu zasedají ještě jiní lidé než pan Pat Fox a že, jak doufám, se po vstupu kandidátských zemí, které zažily totalitní režimy na vlastní kůži a z vlastní zkušenosti vědí, kam vede "měkká bezpečnost", se počet realisticky, nelevičácky a nikoli antiamericky uvažujících poslanců zvýší. A jestli Evropa skutečně trpí nějakou zhoubnou nemocí, pak to jsou, jak se obávám, právě usmiřovači typu pana Coxe, kteří jsou zřejmě ochotni hodit přes palubu Izrael, jak to jejich patron Chamberlain udělal v roce 1938 s Československem.

Psáno v Praze 10. 2. 03


Další články tohoto autora:
František Novotný

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: